Články autora 'Michal Václavík':

SLEDUJEME: Čínská Tianwen-1 dorazila k Marsu

Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.

SLEDUJEME: Al-Amal přilétá k Marsu

Vizualizace Al Amal u Marsu.

Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.

ŽIVĚ: Americký výstup do volného prostoru

Dnes se na Mezinárodní kosmické stanici ISS uskuteční další z plánovaných vycházek do volného kosmického prostoru. EVA-70 je, jak název napovídá, 70. vycházka z paluby ISS v amerických skafandrech a celkem jde o 234. vycházku do volného kosmického prostoru v rámci programu ISS vůbec. EVA-70 má začít ve 13:05 SEČ a trvat přibližně 6 hodin. Američtí astronauti Michael Hopkins (červené pruhy na skafandru EMU) a Victor Glover (žádné pruhy na skafandru EMU) dokončí instalaci akumulátorových baterií na části levobočního příhradového nosníku ITS-P4 a dané místo připraví také pro instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA.

Reparát LauncherOne

Dnes je na 19:30 naplánován z letiště v Mohavské pouště v Kalifornii (konkrétně z Mojave Air and Space Port) start upraveného Boeingu 747-41R Cosmic Girl. V podvěsu pod levým křídlem ponese dvoustupňovou nosnou raketu LauncherOne od společnosti Virgin Orbit. Půjde o druhý let této rakety a snad první na oběžnou dráhu po selhání v květnu 2020. Nákladem je 10 CubeSatů vynesených v rámci vzdělávacího programu NASA ElaNA (Educational Launch of Nanosatellites). Všechny družice jsou tak postaveny studenty amerických univerzit. Letoun má imatrikulaci N744VG a je ho tak možné sledovat např. na webu Flightradar.

Odložený odlet Dragonu 2

Dnešní odlet SpX-21 byl z 15:25 odložen na 15:55 SEČ a následně úplně zrušen z důvodu špatných povětrnostních podmínek v oblasti přistání. 11. ledna 16:40

Čeká nás v neděli čínský start?

Nad chystaným dnešním čínským kosmickým startem se dlouho vedla diskuze, zda se letos uskuteční či nikoli. Hlavní organizace na poli nosných raket, tedy CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology), CAST (China Academy of Space Technology) oznámily, že po startu nosné rakety CZ-8 (22. prosince) již žádný další start v letošním roce neuskuteční. Kdo však mlčel a stále mlčí je SAST (Shanghai Academy of Spaceflight Technology), výrobce nosných raket CZ-4B a CZ-4C. Šunkanda o intenzivních přípravných pracích na kosmodromu Ťiou-čchüan a vydané varování NOTAM potvrzují přípravu startu nosné rakety.

Angara A5 podruhé odstartovala

Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.

SLEDUJEME: Hayabusa 2 doručuje vzorky na Zemi

Dění v kosmonautice posledních hodin se rozhodně nedá označit jako nudné. Před pár desítkami hodin přistála na Měsíci sonda Chang’e 5, která tam odebrala vzorky (psaný přenos najdete zde), v sobotu odpoledne by mohl z Floridy odstartovat první nákladní Dragon druhé generace (přenos vydáme v sobotu) a aby toho nebylo málo, tak k Zemi míří japonská sonda Haybusa 2 se vzácnými vzorky, které v minulém roce odebrala na planetce Ryugu. Přistání by mělo proběhnout v australské lokalitě Woomera v sobotu kolem 18:50 SEČ. V tomto článku budete moci sledovat aktuální průběh všech důležitých momentů.

SLEDUJEME: Přistání čínské mise Chang’e 5

Hned v první prosincový den nás čeká jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku. Na Měsíci by totiž měla přistát čínská sonda Chang’e 5, která zde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Nepůjde přitom jen o povrchový materiál, ale i o vzorky odebrané jádrovým vrtákem možná až z dvoumetrové hloubky. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který poběží zhruba pět dní – bude pokrývat fázi přistávání, povrchových činností, startem vzletové části, která opustí povrch, spojení s orbitálním úsekem, přenos vzorků a skončí oddělením vzletového modulu. Díky tomu, že bude článek připnutý na nejvyšší pozici našeho webu, budou mít čtenáři vždy aktuální informace na jednom místě, aniž by museli cokoliv hledat.

Chang’e se chystá na přistání

Včera ve 13:58:53,659 SEČ zahájila sonda Chang’e 5 17 minutový motorický manévr LOI-1 vedoucí k jejímu navedení na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Sonda k tomu využila svůj hlavní motor o tahu 3 kN. Včerejší motorický manévr LOI-1 upravil rychlost sondy Chang’e 5 o cca 400 m/s (při spotřebě 1000 kg pohonných látek) a byl později v noci následován drobnou korekcí. Na základě neoficiálních údajů měla následná oběžná dráha okolo Měsíce výšku periselenia 217 km, výšku aposelenia 5585 km, sklon 45,7° a dobu oběhu 7 hodin, 52 minut a 21 sekund.