Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární orbitální kosmické stanici Gateway vyžadoval dokončení nové mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 kvůli rozdílům v umístění obslužných ramen oproti plošině ML-1. Konstrukční práce na nové věži byly dokončeny a celkově dosáhla míra jejího dokončení přibližně 90 %. NASA však 27. února oznámila na tiskové konferenci, že výrobu horního stupně EUS pro mise Artemis ruší. Od přítomných novinářů padly mimo jiné i dotazy na Gateway. Jared Isaacman a další představitelé NASA byli ve svých odpovědích opatrní, slovo Gateway nezmínili a pokaždé přešli na jiné téma. Výslovně neodpověděli ani na dotaz ohledně ML-2.

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Teprve v tiskové zprávě NASA z 3. března bylo uvedeno, že ani ML-2 už není součástí plánu. “Dočasný kryogenní pohonný stupeň použitý pro první tři mise bude nahrazen novým druhým stupněm a agentura již neplánuje používat Exploration Upper Stage ani Mobile Launcher 2, protože vývoj obou se zpožďuje“.
Isaacman ve svých následných příspěvcích na síti X napsal, že EUS a ML-2 mohly v rámci omezeného času pro návrat na Měsíc ohrozit harmonogram. Vyjadřoval se však vágně a neposkytl seznam problémů ohrožujících dosavadní harmonogram ani délku hrozícího skluzu.
Jako nový horní stupeň pro SLS byl vybrán Centaur V. Dne 7. března NASA vydala na vládním webu pro zadávání zakázek oznámení o úmyslu uzavřít s ULA smlouvu na pořízení horních stupňů Centaur V pro mise Artemis IV a Artemis V. Cílem změny je urychlení letů astronautů na Měsíc. Změna je však spojena s obětováním možnosti vynést společně s Orionem na oběžnou dráhu Měsíce mezinárodní moduly stanice Gateway.
V době oznámení o zrušení výroby horního stupně EUS byl exemplář určený pro Artemis IV v rané úrovni výroby. Lépe na tom byl neletový strukturální testovací exemplář. Jeho nádrž na kapalný kyslík byla svařena v Michoud Assembly Facility v New Orleans v září 2025. Druhá nádrž, na kapalný vodík, byla v tamním svařovacím zařízení VAC a v polovině března zbývalo přivařit k ní spodní kupoli. Fotografii kupole jsme přinesli v minulém dílu, fotografii střední části stupně v předminulém dílu.
Isaacman a další představitelé NASA o Gateway nadále mlčeli. Nepadla ani zmínka o obytném a logistickém modulu HALO a energetickém a pohonném modulu PPE, které v té době byly v pokročilé fázi montáže a pro jejichž společné vynesení se počítalo s nosnou raketou Falcon Heavy. Nejmenovaný vysoký představitel NASA řekl pod podmínkou anonymity tisku: “Celá debata o Gateway není na dnešek. Mohu vás ujistit, že o stanici budeme mluvit v následujících týdnech. Jen bych to nepřeháněl, protože už jsme na Falcon Heavy zmanifestovali některé moduly Gateway“.
Isaacman však začal více hovořit o základně na povrchu Měsíce. To by možná vyžadovalo přesměrovat finanční zdroje z programu Gateway ve prospěch povrchové infrastruktury. Bylo jasné, že se Isaacman snaží pro svůj plán zajistit politickou podporu, která umožní jeho záměr realizovat.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Klíčoví politici v čele s republikánským senátorem Tedem Cruzem do té doby stanici Gateway bezpodmínečně podporovali. Během kongresového slyšení 4. března však Cruz naznačil, že je otevřený lunární orbitální kosmické stanici nebo základně na povrchu Měsíce. Naznačil také, že se jen chce ujistit, že NASA má program podporující trvalou přítomnost na Měsíci nebo v jeho blízkosti. Je možné, že si Isaacman na předchozích neveřejných jednáních předem připravoval politickou podporu pro nahrazení programu Gateway lunární povrchovou základnou včetně přesměrování toku peněz.
Revidovaným návrhem autorizačního zákona pro NASA senátní výbor pro obchod, vědu a dopravu pod Cruzovým vedením navrhl zmocnit NASA k provedení významných změn v kampani Artemis. Návrh již nezmiňoval Gateway a uváděl, že administrátor může přeřadit stávající moduly nebo vyvinutý hardware pro jiné programy. Z návrhu bylo cítit, že členové výboru chtějí tváří v tvář hrozbě čínské dominance na Měsíci dát Isaacmanovi prostor pro naplnění jeho vize zahrnující důraz na větší přítomnost na povrchu Měsíce.
12. března dostala Lori Glaze, dočasná zástupkyně administrátora NASA pro vývoj průzkumných systémů, dotaz na stav Gateway. Její odpověď byla: „Nový směr, který navrhl administrátor NASA, se zaměřuje na dopravu v blízké budoucnosti. Není tam nic, co by se zmiňovalo o jiné části programu, a pokračujeme v realizaci ostatních částí.“

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
18. března byla Glaze sdílnější. „V současnosti pracujeme podle zákona OBBBA, který poskytuje financování pro Gateway na několik let. Takže pokračujeme v aktivitách na Gateway. Slyšeli jste administrátora, to oznámení, které vyšlo před pár týdny. Řekl, že zrychlí aktivity a chce se zaměřit na povrch Měsíce, ale zbytek programu tehdy neřešil. Takže pokračujeme s Gateway a spolupracujeme s našimi partnery“.
Glaze odkazovala na zákon H.R.1, kterým je program Gateway v letošním fiskálním roce financován. Tento zákon také financuje Gateway pro fiskální rok 2027 částkou 750 milionů USD a stejnými částkami i pro fiskální rok 2028 a fiskální rok 2029.
Priorita a role Gateway v rámci Artemis byla shora uvedenými kroky výrazně oslabena. Moduly od mezinárodních partnerů ztratily možnost být vyneseny raketami SLS a připojeny ke stanici loděmi Orion. To vyvolalo otázky ohledně další role partnerů programu Gateway – Evropské kosmické agentury ESA, Japonské kosmické agentury JAXA, Kanadské kosmické agentury CSA a kosmického střediska Spojených arabských emirátů MBRSC.
24. března NASA uspořádala živě vysílanou prezentaci implementace výkonného příkazu prezidenta Donalda Trumpa z 18. prosince 2025, týkajícího se návratu lidí na Měsíc do roku 2028. Jared Isaacman na prezentaci oznámil, že se NASA chystá pozastavit program Gateway v jeho současné podobě a přesunout zdroje včetně pracovní síly na budování lunární infrastruktury s cílem podpořit trvalý provoz na povrchu Měsíce.

Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Modul PPE byl pokračovatelem technologií ze zrušeného projektu Asteroid Redirect Robotic Mission, jehož cílem bylo dopravit balvan z asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce. PPE se solárně elektrickým pohonem byl v konfiguraci stanice Gateway chápán jako technologický demonstrátor možného pohonného systému kosmické lodi k Marsu.
V návaznosti na pozastavení programu Gateway NASA 24. března oznámila nový záměr využití téměř dokončeného modulu. PPE se má stát součástí kosmické planetární sondy Space Reactor-1 Freedom (SR-1 Freedom) s jaderným elektrickým pohonem. Sonda má obsahovat jaderný štěpný reaktor o výkonu přes 20kW, určený k výrobě elektřiny pro pohon xenonových iontových trysek.
SR-1 má demonstrovat funkčnost jaderného elektrického pohonu mimo sféru vlivu Země. Současným termínem startu je prosinec 2028. Přibližně rok po startu má SR-1 dorazit k Marsu. U Marsu se mají odpojit tři vrtulníčky třídy Ingenuity, které by po vstupu do atmosféry a sestupu atmosférou přistály na povrchu Marsu, kde by zahájily vědecký výzkum.
Je možné, že i modul HALO se svými třemi průlezy by po přepracování mohl najít využití, třeba jako obytný modul v povrchové lunární základně, nebo jako součást nové kosmické stanice na oběžné dráze Země. Uvidíme, zda NASA v příštích dnech zveřejní nějaký záměr.
Zdroje informací
https://www.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
https://x.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/03/NSF-2026-03-06-20-32-25-424.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HCKnO5obkAE3AAF?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e036496/jsc2025e036496~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2026e005277/jsc2026e005277~medium.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/03/NSF-2026-03-24-13-24-00-604.jpg
Aneb ,jak zahodit 15 let prace na SLS a Gateway tesne pred dokoncenim. Vysledkem je jen oblet Mesice. Navrat na povrch je jen dalsi iluze, nemaji pilotovany lunarni modul, snazi se uspechat neco co nemaji sanci zrealizovat do konce Trumpova obdobi. Bohuzel musim zmenit nazor a rict, ze tohle by se za Demokratu nestalo.
Dokud nebyla konkurence, šlo hlavně o pracovní místa pro všechny státy USA na uspokojení Kongresmanů. Pak do toho šlápla Čína, zveřejnila svůj program a plán a všechno je jinak. Peníze navíc nejsou a úkol je porazit Čínu. Vše ostatní je druhořadé. Tak to prostě je. Škoda toho chaosu loni. Spolupráce s ESA a spol. tím dostala další ťafku. Myslím že ESA a spol. neuzavřou žádnou spolupráci s NASA, dokud nebudou mít od demokratů potvrzené, že program bude pokračovat i kdyby demokraté zvítězili. I tak je otázkou, co se s programem stane, pokud Čína přistane první.
Musim napisat, KONECNE !Ked som pred 20 rokmi videl navrh na AresV, ktory po zmene dostal nazov SLS som si povedal WOW, aky stroj. To som si ako dieta myslel aj o SpaceShuttle.Ked si o tom ale clovek nieco nastuduje, tak to uz WOW zdaleka nie je, ani jeden zo spomynanych systemov. SLS vzdy bola kongresova raketa, myslim, ze NASA ju nikdy nechcela. Nechcem v ziadnom pripade hanit pracu inzinierov na tomto diele. Podla mna je zly koncept, politicke a manazerske rozhodnutia.Cina ma plan na 20 rokov dopredu a ci sa ho drzia, alebo nie uplne nevieme, informacii zverejnuju malo. Kazdopadne im to funguje, lietaju na LEO, maju vlastnu modernu stanicu.NASA ma megalomanske projekty, ktore funguju ale stroskotavaju na prehnanach ocakavaniach a neudrzatelnom financovani. USA teraz pod hrozbou toho, ze ich Cina zahambi v niecom, co uz USA dokazala pred 50 rokmi prekopu cely program za jedinym cielom. Byt tam skor ako Cina. Ak by na to isli systematicky s jasnou ideou od roku 2004, uz tam ta zakladna davno stoji. Pristatie cinanov mohli pozorovat astronauti „z okna“ lunarnej zakladne.
Raketa SLS pro lunární misi Artemis III nebyla tím, co by Spojeným státům prohrávalo závod o sedmé pilotované přistání na Měsíci. NASA předevčírem na tiskové konferenci stále tvrdila, že třetí exemplář SLS bude připravený ke startu v roce 2027. Aby demonstrovala připravenost, tak NASA na té tiskové konferenci prezentovala „urychlený“ plán. V dubnu 2026 vytáhne ze skladu v Promontory segmenty vzletových stupňů SRB a odešle je do budovy RPSF v KSC. Taktéž v dubnu vytáhne ze skladu ve Stennisově středisku motory RS-25 a odešle je do budovy VAB v KSC. A ještě k tomu vytáhne v dubnu centrální stupeň z MAF, odešle ho člunem Pegasus na KSC a Boeing dokončí montáž stupně v budově VAB. Problémem byla nepřipravenost landeru Starship pro lunární povrchovou misi Artemis III.
Jaaaj, toto tvrdenie, ze ten pseudozavod im prehra lander je uplny nezmysel. Od kedy USA vyvija SLS a Orion a kedy objednala lander ? Ak berieme len SLS (zabudneme na AresV 2004) v roku 2010 sa oficialne predstavila SLS. Lander podpisala NASA so SpaceX v 2021. To je ta nesystematickost a chaoticke vedenie programu, ktore moze za to kde teraz USA ma program Artemis.
„V tomto soupeření velmocí čas neúprosně běží a úspěch či neúspěch se bude měřit v měsících, nikoli v letech“ – Jared Isaacman, 24.3.2026. To není „pseudozávod“, je to skutečný druhý závod o Měsíc.
Nepřipravenost landeru Starship pro sedmé pilotované přistání na Měsíci není možné donekonečna omlouvat tím, že vývoj SLS byl zahájen dřív, než situace dospěla do závodu s Čínou. Poptávku na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA připravovala od konce roku 2018 a už v té době oznámila, že lander hodlá pořídit jako komerční službu od průmyslových společností. Poptávku na studie prototypů pilotovaných landerů NASA vydala v únoru 2019. Už v květnu 2019 byla SpaceX včetně dalších společností vybrána k zpracování této studie. V listopadu 2019 byla Starship vybrána k realizaci v paralelně běžícím bezpilotním programu CLPS. Mezitím, v září 2019 NASA vyhlásila další poptávku, tentokrát na zpracování podrobných studií pilotovaných lunárních landerů. SpaceX byla vybrána pro zpracování podrobné studie HLS Starship v dubnu 2020.
Dovolil bych si nesouhlasit. SLS je skvělá raketa schopná věcí, jaké v současné době (ani v nejbližších letech) nebudou nahraditelné. Zbavovat se jí považuji za krátkozraké.
Dovolil bych si nesouhlasit. SLS je raketa, která od začátku (Ares 5) stála za houby. Vzali co fungovalo z STS a začali to komplikovat – přidali segment k SRB a zrušili opakovanou použitelnost, vzali opakovaně použitelné motory a začali je po použití zahazovat jako RS-25. Začali vyvíjet loď, aniž by věděli, jak se bude letět a přistávat na Měsíci. Začali vyvíjet dva různé horní stupně (vlastně tři, když vezmu ještě těžký J-2X). Řešili raketu, místo aby řešili program. Ta raketa jim sežrala tolik peněz, že nezbylo na náklad. Když konečně začali řešit náklad, zjistili, že postavili špatnou raketu a že potřebují lepší (EUS) a navíc HLS. Čína je pozorně sledovala a pečlivě se učila, jak se to nemá dělat. Teď je zkusí Jared zachránit, za cenu improvzací, rizika a obrovských ztrát peněz.
Nebylo lepší vyvinout lebně a rychle Shuttle C?
NASA se v 90. letech rozhodla nevyvíjet Shuttle-C po zjištění, že jeho provoz by byl dražší než provoz rakety Titan IV od USAF a že žádný potenciální uživatel nebyl ochotný sdílet náklady na vývoj.
To, že SLS konstrukčně vychází z programu raketoplánu není nic, co by ji mělo devalvovat. Ta technika je spolehlivá a navíc byla vylepšena / modernizována.
Ne, nepostavili špatnou raketu, to není pravda. SLS je velmi dobrá raketa.
Postavili sice možná dobrou raketu i když ty problémy naznačují něco jiného, ale co se nedá upřít postavili nejdražší možné monstrum za účelem co nejvyššího zisku a to se povedlo na 1000%. Tohle ovšem většina lidí pracujících ve státním sektoru nikdy nepochopí.
S SLS pro Artemis II nebyly na rampě závažné problémy. Neúplně těsnící těsnění na rychlospojce čerpacího stojanu kapalného vodíku u centrálního stupně bylo součástí pozemního segmentu. Problém s dodávkou helia do ICPS byl taktéž u rychlospojky, v níž se po druhém testu tankování a po odčerpání paliva uvolnilo těsnění a ucpalo přívod. Jestli je SLS dobrá nebo ne, zjistíme v dubnu. SLS pro Artemis I dobrá byla.
Isaacman nezachraňuje přistání na Měsíci. I dosavadní plán vedl k přistání.
Nesuhlasim, nie je to skvela raketa ani z technickej stranky ani logickej. Zdedila vsetky nedostatky z programu, z ktoreho vychadza. Space Shuttle skoncil z financneho dovodu, nikto uz nebol ochotny platit za start 1,4 miliardy, tak postavili raketu, ktora stoji 2,5+ miliardy. Na tom nie je nic logicke.
Jedine co dava zmysel je zamestnanost, udrziavanie narodnej hrdosti, ze kazdy stat USA prispeje svojim kuskom na SLS. Kongresova raketa. A dovolil by som si povedat, ze vedenie NASA s tymto spokojne nebolo a ak by si mohli vybrat, SLS by sa nikdy nedostala ani k hmotnostnej makete.
Ak by sa prostriedky vynalozene na program Orion a SLS vyuzili hospodarnejsie, mohla mat NASA k dispozicii modernejsi, bezpecnejsi, lacnejsi a mozno aj ciastocne znovupouzitelny system na dopravu ludi a nakladov na LEO a k Mesiacu.
Co bylo na STS špatně v té době? Ano, do ideálnu to mělo daleko, bylo to zkostnatělé díky NASA, pokud by vývoj pokračoval, byli by dneska někde úplně jinde. Naproti tomu SLS je a vždy byla totálně nula, jen převzetí zastaralé technologie a nic víc.
SLS je cca 125 hodin od pokusu o vynesení kosmické lodi s posádkou pro let k Měsíci. To nemá žádný jiný stát ani žádný soukromý subjekt.
Takže koniec Gateway? 🙁 A čo nahradí Gateway v programe Artemis ako základňu, na ktorej bude zaparkovaný lunárny modul?
Ano, oznámené „pozastavení“ programu Gateway znamená jeho faktický konec. Zdá se, že Isaacman nemohl použít termín „ukončení“, protože rozhodnutí o ukončení programů spadá do pravomoci Kongresu.
Jen jsem si vzpomněl na film https://www.csfd.cz/film/4624-kozoroh-1/prehled/
Vidím v tomhle politickou odvetu od Trumpa,, Kongres si prosadil Gateway, tak jim ji zařízneme zrušením nosiče a NASA bude izolována od kacířských myšlenek odjinud… Isaacman mi připadal jako pragmaticky uvažující – megalomanské vize jsem nečekal. Jinak Američané si už v minulosti zařízli skoro hotové projekty např. řízený hypersonický Dyna Soar v r. 1963, vojenskou stanici MOL v r. 1969, znovupoužitelná jednostupňová raketa s motorickým přistáním Delta Clipper ukončení r. 1996…
Zrušení Gateway je politickým vítězstvím Bílého domu, který to navrhoval už před rokem.
tak nám definitivně padlo jedno dogma, které jsem dlouhé roky slýchával z úst popularizátorů kosmonautiky: že mezinárodní projekty se v principu ruší velmi špatně… no vida, jak je to najednou jednoduché. USA se rozhodnou a ESA, JAXA a Emiráty si můžou škubnou levou zadní… půl miliardy EUR za vývoj a výrobu iHab a Lunar view (dř. Esprit) si může ESA strčit za klobouček, náklady JAXA a Emirátů nejsou známy ale malé částky to nebudou. Tohle americké gesto zlikviduje mezinárodní spolupráci na příštích 20 let. Žádný velký společný projekt na poli kosmonautiky už současná generace nezažije.
Pozor, ESPRIT neni jen Lunar View ale taky Lunar Link. Lunar View se drive jmenovalo ERM neboli European Refueling Module, coz byla velmi dulezita soucast Gateway pokud se uvazovalo o 15 letech zivotnosti. Lunar Link je HLCS neboli HALO Lunar Communication System pro zajisteni komunikace mezi zarizenimi, rovery nebo lidmi na povrchu Mesice s Gateway a potazmo Zemi. Lunar Link ma nejspis relativne snadne znovupouziti na nejakem data relay satelitu na mesicni orbite. (Pododykam, ze spekuluju a nemam o tom zadne informace.)
Celkove bych si urcite nemyslel ze to zlikviduje spolupraci na dalsich 20 let. I presto, ze jsem na Gateway stravil asi 6 let prace tak bych dokazal vyjmenovat nekolik duvodu proc to vice a vice byl velmi narocny („challenging“). Ty duvody jsou dostupne verejne, takze je nemusim opakovat – SLS blok 1B, Orion a (ne)schopnost dosahnout cirkularniho lunarnino orbitu, atd. Krome silenosti s pripravenosti Starshipa tim, ze Gateway uz celkem davno odpadla z programu „boots on the Moon“, uz zminim jen plan s Artemis IV. Znovu upozornuju, ze jsou to verejne dostupne informace. Pomyslete na plan poprve privest posadku na Gateway, zprovoznit I-Hab, vyzkouset poprve systemy pro podporu zivota a zaroven provest pristani na povrchu Mesice s casti posadky, to vse behem cca 28 dnu a dobou orbitu Gateway cca 6.5 dne. Myslim, ze vsichni rozumne uvazujici lide s trochou znalosti museli vedet, ze je to velmi odvazny plan.
Na tema honby za „boots on the Moon“ doporucuji podcast Planetary Radio od Planetery Society. Posledni dil „Space Policy Edition: Is there really a space race between the US and China?“ zajimave diskutuje nastrahy techto novych „vesmirnych zavodu“.
no, myslim, s tou spolupracou s NASA to nebude take hrozne,,, stavil by som sa, ze ked o par mesiacov US/NASA zaveli vsetci budu nastupeni v rade do noveho projektu.. Europa by mohla skorej zacat rozhovory s Cinou za akych podmienok by sa dalo spolupracovat.. popripade ak by sa to zatalo na nejakych transatlantickych eurohujeroch, India ma tiez velky potencial, chut a aj nejake peniaze..Ohladom Gateway, vhodne moduly by mohli byt zarodkom EU orbitalnej stanice.Vyuzit PPE modul ako prototyp pre nuklearny tahac na lety mimo orbitu sa mi zda ako excelentny napad.. silne ionove motory su uz vyvinute (daju sa snad dalej vylepsovat) a ich feeding z reaktora, to je buducnost, viac ako urychlovat desiatky ton kryogennych paliv na orbit.. kryogenika je ideal z povrchu na orbit (hlavne aj je k dispozicii ISRU) ale medziplanetarne to je taky cyberpunk ako z verneovky :).. ako tahat parny stroj do lietadla..SLS, vykonnostne je dobra, si myslim, len jej chyba silny horny stupen a je skoda, ze ten sa netlacil aby bol k dispozicii od zaciatku.. ekonomicky, je to, co to je, podpora ekonomiky a schoposti a znalosti.. mozno tisicky ludi si na nej urobili dobre kariery.. co pre hard-core fandov kozmonautiky nie je prvorade, ale celospolocensky prospesne..
Upřímnou soustrast pozůstalým. Pane Hošku, váš seriál byl opravdu skvělý
Už jsem to psal po informaci o zrušení EUS a jeho náhradou Centaur V, je to tragédie. Celý vývoj SLS už od Programu Constellation je tragédie. Možná, kdyby byl program Constellation zachován jak byl naplánován, tak by to jakž takž dávalo smysl. Ale to co se dělo po Obamově zásahu se jinak popsat nedá.
Zdá se, že americký vesmírný program je plný slepých cest. Apollo skončilo bez pokračování. Raketoplán skončil bez pokračování. A systém SLS+ Orion směřuje k témuž.
Důvod? Než se to stačí uvést do provozu, je technologie zastaralá.