ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během noci

Vzhledem k termínům startů raket v posledních dnech jsou již fanoušci kosmonautiky jistě přeborníci v ponocování a dnes se jim to bude opět hodit. V rozmezí pouhých šesti hodin bychom se měli dočkat hned dvou zajímavých startů. Ještě v pondělí ve 21:15 SEČ bychom se měli dočkat startu nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5, která k Měsíci vynese sondu Chang’e 5 určenou k dopravě lunárních vzorků na Zemi – zatím se zdá, že by měl být k dispozici originální přenos! Druhé vysílání nás čeká už v úterý brzy ráno – ve 3:34 by mohl odstartovat Falcon 9 s 15. várkou ostrých družic Starlink. Při této misi bude vůbec poprvé použit první stupeň posedmé. Start však zatím není oficiálně potvrzen.

Chang´e 5 – mesačná návratová misia

Na kozmodróme WSLC (Wenchang Spacecraft Launch Center) sa uskutočnil vývoz v súčasnosti najtažšej čínskej rakety CZ-5, ktorej užitočné zaťaženie tvorí mesačná sonda Chang´e 5. Nosič ťažký 878 ton, cestu na štartovaciu rampu LS-101 (Launch Site) absolvoval v pondelok večer počas dvoch hodín. Štart Chang´e 5 ťažkej 8,2 tony sa očakáva o 19:55 hod. UTC 23. novembra. Tento termín je však neoficiálny, oficiálne zdroje zatiaľ hovoria o konci novembra. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala iba treťou krajinou, ktorej by sa podaril návrat vzorkov na Zem po USA (Apollo 11 až 17 s výnimlou Apolla 13) a bývalom Sovietskom zväze (Luna 16, 20 a 24). Samotné prípravy na kozmodróme sa začali v polovici septembra.

ŽIVĚ A ČESKY: První sedmé použití je tu

Start Falconu 9 s 15. várkou ostrých družic Starlink může na první pohled vypadat jako další identická mise z nudné řady. Ale není tomu tak! Největším lákadlem je skutečnost, že použitý první stupeň B1049 má za sebou už šest startů. Je tedy na nejlepší cestě stát se prvním prvním stupněm, který se dočká sedmého použití. A pokud Vás víc zajímají aerodynamické kryty, pak vězte, že se loď GO Ms Chief pokusí zachytit jednu polovinu do sítě a druhou vyloví z vody GO Searcher. Půjde tedy o zajímavý start, který však kazí pouze termín startu – letět se má v pondělí brzy ráno, konkrétně ve 3:56 SEČ.

Kosmotýdeník 427 (16.11. – 22.11.)

Dva starty Falconu 9, nevydařený start rakety Vega, připojení první operační mise lodi Crew DragonISS, přistání prvního stupně Electronu… to byl týden! Pojďte si nyní v pravidelném Kosmotýdeníku shrnout nejen tyto velké události, ale podívat se i na něco jiného. Hlavním tématem bude tentokrát evropská komunikační síť, která se připravuje na zvýšený zájem o lety k Měsíci a tím pádem vyšší nároky na komunikační síť. Podíváme se však také na řadu pěkných fotografií z aktuálních misí a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírná technika: Úvod do systémů podpory života

VT_2020_47

Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel 6A změří mořskou hladinu

12. června 2019 – to je datum, kdy z kalifornské rampy SLC-4E odstartoval Falcon 9 se třemi družicemi Radarsat. Od té doby všechny Falcony startovaly z Floridy. Nyní se však téměř po roce a půl Falcon vrací na Vandenbergovu základnu. V sobotu večer (v 18:17 SEČ) má odsud vynést evropsko-americkou družici Sentinel 6A. Jejím úkolem bude navázat na několik desítek let dlouhou sérii přesných měření výšky mořské hladiny, aby mohli vědci lépe porozumět procesům klimatických změn. Lákadlem je také použití zbrusu nového prvního stupně nosné rakety, který se pokusí o přistání na pevnině. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

Rover Perseverance už nahrál zvuk

Nejnovější americký průzkumník Marsu je jako první vybaven mikrofony. Nyní se jednomu z nich podařilo zaznamenat zvuk dění uvnitř vozítka, které se stále nachází v meziplanetárním prostoru. Zatímco jiný mikrofon na palubě má za úkol nahrávat především zvuky laserových pulsů z přístroje SuperCam, tak ten, o kterém dnes bude řeč, má jiné úkoly. Hlavně by měl monitorovat zvuky během fáze vstupu do atmosféry a přistání – od odpálení rozbušek pro uvolnění padáku, přes hukot raketových motorů v závěrečné fázi přistání až po kontakt kol s povrchem.

Nový termín zážehu Green run

Na spodní části centrálního stupně SLS je dočasná stříbrná ochranná fólie

Na konci října potkal přípravy na statický zážeh letového exempláře centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I několikadenní odklad vinou skluzu, který způsobil hurikán Zeta. Během posledního víkendu pak inženýři na Stennisově středisku nedaleko Bay St. Louis, stát Mississippi, úspěšně opravili ventil pro přívod kapalného vodíku. Ukázalo se totiž, že jeden z těchto osmi ventilů, které přivádí palivo k motorům RS-25 vykazoval nekonzistentní výsledky. Jde však o problém, na který byli experti připraveni – úkolem aktuální fáze je totiž právě odhalení závad. Při inspekci se ukázalo, že ventil nepracuje správně a proto přímo na stanovišti B-2 proběhla jeho oprava.

Systémy pro lunární regolit

Pokud Vás nebaví doma utírat prach, pak vězte, že na Měsíci je situace ještě mnohem horší. Povrch našeho souputníka je extrémně zaprášený a proto se na Zemi mohou technologie zaměřené právě na lunární regolit nejlépe testovat na pouštích. V Mohavské poušti v Kalifornii proběhnou testy hned dvou technologií, které nějak s lunárním regolitem souvisí. V obou případech se ke zkouškám využije zařízení Xodiac od firmy Masten Space Systems, které podobně jako lunární lander umožňuje vertikální start a vertikální přistání. A jaké jsou úkoly těchto testovaných systémů? První má posunout možnosti pokročilých senzorů, které mají řešit rizika spojená s vyvrženým regolitem od raketového motoru a druhý se naopak zaměří na směr regolitu pro analýzu.

ŽIVĚ A ČESKY: První pokus o zachránění Electronu

Zatím ještě bez záchytu vrtulníkem, ale jinak úplně stejně jako v ostrém provozu – tak má vypadat pokus o přistání prvního stupně rakety Electron na mořskou hladinu. V noci na pátek se ve 2:44 otevře startovní okno, které potrvá až do 5:34. Nákladem je 30 malých družic, mezi kterými najdeme třeba velmi zajímavý projekt Dragracer, který má vyzkoušet urychlení zániku objektu v atmosféře. Jeden 6U cubesat dostane 70 metrů dlouhý drát, který má zajistit stažení do atmosféry během necelého roku. Druhý cubesat toto zařízení mít nebude a očekává se, že do atmosféry vstoupí zhruba za sedm až devět let. Pokud tedy budete chtít ponocovat, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.