ŽIVĚ A ČESKY: Poletí dnes Starship SN15?

Na texaské základně Boca Chica proběhly v minulých dnech hned dva statické zážehy motorů Raptor na prototypu Starship SN-15. Zajímavé je, že vůbec poprvé se po těchto testech nemusel měnit žádný motor. V tuto chvíli platí, že na prototypu je instalováno autodestrukční zařízení, obyvatelé nedaleké vesnice dostali pokyn k evakuaci (ale zatím nebyli evakuováni) a silnice u startovní oblasti byla uzavřena. SpaceX má k dispozici potřebná povolení včetně uzavírek vzdušného prostoru a na místě by měl být také inspektor FAA. Jenže SpaceX zatím oficiálně neoznámila, zda to dnes zkusí. Možná jen čekají, jak se vyvine počasí. Čas je však jen do dnešní půlnoci. Pokud by se dnes neletělo, k dalšímu pokusu by došlo pravděpodobně až v pondělí. Jisté je, že budeme muset být ostražití a v případě, že se bude schylovat ke skoku, jsme připraveni třeba předčasně ukončit dnešní Pokec s kosmonautixem.

Pokec s kosmonautixem – duben 2021

Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.

Evropský vědecký JUICE: Integrace ramene

O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.

ŽIVĚ: Centrální stupeň SLS opouští člun Pegasus

Nepilotovaná mise Artemis I, při které poprvé odstartuje raketa SLS s nepilotovanou lodí Orion mířící k Měsíci, zcela jistě patří mezi nejočekávanější starty. Na vzlet si sice ještě hezkých pár měsíců počkáme, ale je určitě vhodné průběžně sledovat veškeré dění. Vždyť k těmto momentům dochází vůbec poprvé a máme tak možnost vidět něco, co zatím nikdo nespatřil. Letový exemplář centrálního stupně rakety SLS o délce 64 metrů a průměru 8,5 metru byl v minulých dnech sesazen z testovacího stanoviště B-2 na Stennisově středisku, kde strávil rok důkladnými zkouškami. Stupň pak byl naložen do transportního člunu Pegasus, který s ním zamířil na Floridu. Člun k hale VAB připlul před pár desítkami hodin a nyní přichází velká chvíle – Centrální stupeň vyjede na pevninu a začne jeho příprava na integraci. Tuto událost Vám zprostředkují hned dva přímé přenosy rovnou z místa.

Richard P. Feynman, kvantová fyzika a Challenger STS-51-L

Richard Feynman

Špičkový fyzik Richard Philips Feynman, čtenářům Kosmonautixu pravděpodobně známý především členstvím ve vyšetřovací komisi havárie raketoplánu Challenger, vedl velmi zajímavý a pestrý život. Proto bych vás s tímto hrdinou moderní fyziky rád seznámil trochu blíže.

Richard Philips Feynman (1918-1988)

Kdo to vlastně byl Richard „Dick“ Feynman? Jednalo se o natolik mimořádnou osobnost, že bychom pouhým zařazením do škatulky „geniální vědec“ ani zdaleka nepokryli šíři jeho zájmů a talentů. Čtenáře našeho webu jistě bude nejvíce zajímat jeho role ve vyšetřování tragédie mise STS-51-L, nicméně pro hlubší pochopení této role bude nejprve nutné pochopit Feynmanův přístup k řešení problémů a způsob jeho myšlení. Z tohoto důvodu neuškodí se pro začátek podívat na některé důležité aspekty jeho života.

ŽIVĚ: Raketa Vega se vrací do služby

Prvním zítřejším startem je návrat evropské nosné rakety Vega zpět do provozu po havárii ze 17. listopadu 2020. Start (mise VV18) je naplánován z kosmodromu CSG ve 03:50:47 SELČ. Hlavním nákladem je družice Pléiades-Neo 3 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Společně s ní bude vypuštěno i 5 malých družic v rámci služby SSMS (Small Spacecraft Mission Service) zaštitované italskou společnosti Avio. Půjde o experimentální navigační družici NorSat-3 a dva 3U CubeSaty Lemur pro DPZ a sledování námořního provozu. Dále o technologický 6U CubeSat BRAVO a telekomunikační 6U CubeSat Tyvak-182A (ELO Alpha). Celková hmotnost nákladu včetně adaptérů je 1278 kg. Družice Pléiades-Neo 3 bude vypuštěna 54 minut a 29 sekund po startu na SSO s výškou 628 km a sklonem 97,89°. Po dvou manévrech horního stupně AVUM dojde v 1 hodinu, 41 minut a 52 sekund k oddělení malých družic ze tří deployerů – XPOD Duo, PSL12U-3w a Tyvak 6U. Opět se bude jednat o SSO dráhu s výškou 613 km a sklonem 97,79° vůči rovníku.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a Tianhe v jednom přenosu?

Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.

Kosmonautika pomáhá – boj se zápachem nohou

Přínosy kosmonautiky najdeme doslova na každém kroku a je potřeba si připomínat nejen ty velké, ale i ty na první pohled nenápadné. Dnes se podíváme na příběh o vložkách do bot, které využívají kosmické technologie. Všechno začalo, když si jednaa absolventka vysoké školy zula boty a ukázalo se, že ji trápí odér nohou. Její kolega se rozhodl využít svých zkušeností s aerokosmickými technologiemi, aby tento problém vyřešil. Výsledek dostal jméno Zorpads – vložka do bot, která využívá tkaninu s extrémně porézním aktivním uhlím pro pohlcování pachu. Tyto vložky se začínají uplatňovat také ve sportovních taškách, odpadkových koších a dalších místech, ze kterých se může linout nepříjemný odér. Aktivní uhlí se přitom používá ve všech pilotovaných lodích, k úpravě dýchatelné atmosféry – najdeme ji třeba ve filtrech na kosmických toaletách.

ŽIVĚ A ČESKY: 24. porce družic Starlink

Po kratší pauze se nám opět o slovo hlásí SpaceX, která chce pokračovat v budování své telekomunikační sítě Starlink. Již 24. start s ostrými družicemi je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. Pro tento start si SpaceX vybrala první stupeň B1060, který tak zažije již sedmé použití. Start je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. K vynesení dalších 60 družic Starlink se má použít první stupeň B1060, pro který to bude již 7. použití. Ovšem ve vzduchu visí i riziko odkladu. Remorkér Hawk, který táhne přistávací plošinu totiž potkala technická závada a proto k němu vyrazil náhradní remorkér. Zatím není jisté, zda to bude mít vliv na termín startu.

MOL – špion, který se nekonal (8. díl)

Stanice MOL v představách výtvarníka

Komplex MOL sestával ze dvou, nebo přesněji ze tří částí. Nejdůležitější a současně i nejsložitější byla samotná stanice. Druhou část celého systému tvořila transportní loď Gemini-B, která se při startu nacházela na špici sestavy a následně pak byla využita i pro návrat pilotů. Posledním dílkem do skládačky byla nosná raketa Titan-III. Zejména u Gemini a Titanu se snažilo vedení projektu využít co nejvíce komponentů a konstrukčních celků tak, aby bylo možné ušetřit maximum finančních prostředků a tím pádem i obrazně řečeno vykrmovat Otesánka, kterým byla stanice samotná. V žádném případě však nelze říci, že nosič a transportní loď byly kopiemi běžně používaných strojů, pro zamýšlený start na polární dráhu bylo nutné raketu podstatně upravit a významných změn doznaly i některé části lodě Gemini. Ale pojďme na to pěkně popořádku. Začneme nosnou raketou. Původní plány počítaly s Titanem-IIIC. Ovšem tento název byl jednou z mnoha věcí, které bylo třeba stran nosiče změnit. Podle dobových dokumentů se totiž už na začátku léta 1965 s tímto strojem u misí startujících z Vandenbergu nepočítalo. Než však vážený čtenář začne autora kamenovat za zavádějící informace v předchozích dílech seriálu, nechť je ujištěn, že stran nosiče mělo vše „zůstat v rodině“…