sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Náš eshop
Články
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu
Evropská obranná agentura EDA (European Defence Agency) uzavřela výzkumnou dohodu ve výši 15,65 milionů EUR s konsorciem, které vede španělská společnost Sener. Cílem kontraktu je navrhnou vojenskou družici specificky optimalizovanou pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO). Jako VLEO se označuje oblast kosmického prostoru ve výšce zhruba 150 – 350 kilometrů nad zemským povrchem. Fungování na této oběžné dráze s sebou přináší několik výhod, jako je třeba ostřejší snímkování u družic pozorujících Zemi, či zkrácená latence u komunikačních družic. Ovšem tato dráha s sebou nese také nevýhody. Jde především o účinky odporu atmosféry, které v těchto výškách vyžadují neustálé udržování požadované dráhy družice, což zkracuje její celkovou provozní životnost. 13. března agentura EDA oznámila, že přidělila výzkumný kontrakt VLEO-DEF konsorciu 17 firem pod vedením španělského Seneru. Projekt VLEO-DEF je financován pěti členskými státy – Španělskem, Francií, Lucemburskem, Portugalskem a Slovinskem, přičemž v konsorciu jsou zastoupeni členové z každého státu. Očekává se, že projekt bude probíhat 36 měsíců. VLEO-DEF navazuje na dřívější výzkum agentury EDA zaměřený na družice pro velmi nízkou oběžnou
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které uvedl administrátor NASA v jednom velmi zajímavém rozhovoru o programu Artemis a změnách v NASA. V dalších tématech nás čeká nově oznámená pilotovaná mise EPIC, která bude v režii ESA, podíváme se také na výstup z čínské stanice a připomeneme výjezd rakety SLS na rampu 39B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starty nákladních kosmických lodí Progress většinou nepatří k tématům, která by přitahovala davovou pozornost. Přesto se mezi nimi najdou výjimky, které vyvolají větší zájem než obvykle. A takový případ možná přichází právě není. Na kosmodromu Bajkonur se totiž připravuje start rakety Sojuz-2.1a, která má vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-33. A v čem je ta zvýšená atraktivita? Půjde o první start z rampy 31/6, která byla při zatím posledním startu vloni v listopadu poškozena. Nyní tedy čeká její servisní plošinu doslova křest ohněm. Pokud chcete vidět, jak to rampa zvládne a také, jak začne nová mise vezoucí zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, můžete sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
Tým zodpovědný za přípravu teleskopu Nancy Grace Roman nedávno vystavil observatoř ohlušujícímu hluku, roztřásl ji a také naslouchal jejímu elektronickému hučení. Teleskop s úspěchem prošel všemi třemi zmíněnými testy, které měly potvrdit, že dokáže přečkat podmínky při startu a bude moci fungovat v kosmickém prostoru podle očekávání. Úspěšné dokončení testů udržuje misi na časové ose pro start začátkem letošního podzimu.
Dvojice obrázků, které tvoří náhledový obrázek dnešního článku, zachycují hvězdy souběžně pozorované kosmickým teleskopem SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) v v blízké ultrafialové (vlevo) a vzdálené ultrafialové (vpravo) části spektra. Pozorování proběhla 6. února 2026, tedy tři týdny poté, co byl tento CubeSat 11. ledna vynesen raketou Falcon 9. Skutečnost, že na snímku ve vzdálené ultrafialové části spektra vidíme jedinou hvězdu, zatímco fotka v blízké ultrafialové části jich zachycuje několik, nabízí pohled na teplotu těchto hvězd, přičemž ta jedna, která je vidět na obou snímcích, je nejteplejší.
Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které
Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do
Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí
Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
