Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články
Od naší minulé návštěvy se projekt družicové platformy Corvus výrazně posunul. Nyní již ve firmě Spacemanic mají tzv. EQM (alias kvalifikační) model, který prošel zkouškami. Za pár měsíců se má rozjet výroba letového kusu, který se koncem roku 2026 podívá na oběžnou dráhu. Ve firmě Spacemanic ale mají rozjetých ještě několik dalších zajímavých projektů. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v prosinci roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry (jedny z nejjasnějších objektů ve vesmíru) mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Běžné hvězdy jednoduše nemohly vytvořit tak masivní černé díry dostatečně rychle. Nyní tým mezinárodních vědců využil data z Teleskopu Jamese Webba a našel v nich první přesvědčivý důkaz, který řeší tuhle kosmickou záhadu: obří hvězdy, které dostaly v angličtině přezdívku „monster stars“, protože vážily jako 1 000 až 10 000 Sluncí (M⊙), existovaly v mladém vesmíru.
NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.
Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman, k čemuž využili největší čistou místnost, jaká je k dispozici na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu. „Dokončení observatoře Nancy Grace Roman Space Telescope nás přivádí k rozhodujícímu okamžiku pro agenturu,“ uvedl přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya a dodal: „Přelomová věda závisí na disciplinovaném inženýrství a tento tým krok za krokem, test za testem, vytvořil observatoř, která rozšíří naše chápání vesmíru. Jak se Teleskop Nancy Grace Roman po integraci dostává do závěrečné fáze testování, soustředíme se na precizní provedení a přípravu úspěšného startu jménem globální vědecké komunity.“ Po závěrečném testování se teleskop přesune na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde v létě 2026 začnou jeho předstartovní přípravy. Observatoř má být vypuštěna v květnu 2027, ale tým má v přípravách náskok a stále se nedá vyloučit možnost vynesení už na podzim 2026. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynese tento teleskop do jeho finální pracovní oblasti jeden a půl milionu kilometrů od Země.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Na letošním Czech Space Weeku se poprvé veřejně ukázalo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny míří na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali spoustu zajímavých podkladů k jednotlivým projektům. Právě z těchto informací vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se zaměřuje na jeden konkrétní experiment. Texty mám podepsané já, ale nejde o původní tvorbu. Jde o upravené oficiální tiskové materiály tak, aby byly přívětivější ke čtenáři. Postupujeme podle abecedy. Pátý díl představuje projekt EDOUTA, který se od ostatních experimentů v seriálu trochu liší a nepředstavuje klasický vědecký pokus. Má podtitul Vzdělávání z Mezinárodní vesmírné stanice. Na jeho přípravě spolupracuje pražské planetárium Planetum, Psychologický ústav AV ČR a Astronomický ústav AV ČR.
Sonda MAVEN od americké agentury NASA, která krouží kolem Marsu, zažila 6. prosince ztrátu kontaktu s pozemskou komunikační stanicí. Telemetrie od sondy MAVEN ukazovala, že předtím, než se sonda schovala z pohledu Země za Marsem, všechny subsystémy pracovaly správně. Když se však sonda vynořila zpoza Marsu, síť antén DSN od NASA nezachytila její signál. Týmy zodpovědné za provoz sondy nyní vyšetřují tuto anomálii, aby ji bylo možné vyřešit. NASA slibuje, že více informací sdělí, jakmile budou dostupné.
Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.
Události posledních měsíců mohly vést k tomu, že si někteří čtenáři mohou myslet, že pokud Falcon 9 vynáší utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO, tak že se pokaždé jedná o družice Starshield. Ano, v nemálo případech tomu tak bylo, ale je potřeba pamatovat na to, že Starshieldy nejsou jediné americké utajené náklady. Dnes večer by měl z Floridy odstartovat další Falcon 9, který čeká miseNROL-77. Informace o identitě nákladu jsou (jako u ostatních startů pro NRO) utajené, ale zdá se, že na palubě tentokrát bude něco jiného než další porce družic Starshield.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
