Články autora 'Vítězslav Škorpík':

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

17. února 2024 5 Komentářů »
Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

Rubrika Aktuální dění, Věda a výzkum Štítky: , , , , , , ,

Materiál z Bennu

15. února 2024 Žádné komentáře »

Podle dnes zveřejněné informace přivezla sonda OSIRIS-REx z blízkozemní planetky 101955 Bennu, patřící do Apollonovy skupiny, přesně 121,6 gramů vzorků. Stanovenou minimální hmotnost odběru pro úspěšné splnění mise se tak povedlo dvojnásobně překročit. 15. února 18:15   

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , , , ,

Euclid začíná vědeckou fázi

15. února 2024 Žádné komentáře »

14. 2. 2024 oficiálně začala šestiletá vědecká fáze evropského teleskopu Euclid, během níž bude zkoumat temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. První dílčí data mají být k dispozici na jaře 2025. 15. února 10:20

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , , , , ,

Jaderné zbraně a kosmický výzkum

10. února 2024 12 Komentářů »

Jen při vyslovení názvu atomová nebo vodíková puma jímá mnoho lidí velký strach. A není se co divit, lidstvo dosud nevymyslelo a neotestovalo ničivější a potenciálně více smrtící zbraně. I přesto byl jejich vývoj a objevy, které k němu vedly, dosti zajímavou kapitolou fyziky, ale i matematiky nebo chemie. Navíc našly jaderné zbraně svoje uplatnění, byť poněkud okrajové, i ve vědeckém výzkumu a dokonce i v kosmonautice, kde by to čekal zřejmě jen málokdo. Právě proto jsem se rozhodl vás dnes s touto oblastí seznámit. Politice se pochopitelně v dnešním textu zcela nevyhneme, avšak nemusíte se obávat, hlavním pilířem zůstane pochopitelně věda. Začneme výrazně dříve, než v 40. letech minulého století, nejprve se totiž musíme stručně podívat na vývoj atomové fyziky.     

Rubrika Historie, Technologie, Věda a výzkum Štítky: , , , , , , , ,

Webb – Einsteinův prstenec

3. února 2024 1 Komentář »

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.

Rubrika Věda a výzkum Štítky: , , , , , , , ,

Arno Allan Penzias (1933 – 2024)

1. února 2024 3 Komentářů »

Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.

Rubrika Aktuální dění, Technologie, Věda a výzkum Štítky: , , , , ,

Zemřel americký fyzik Arno Penzias

28. ledna 2024 Žádné komentáře »

22. ledna zesnul ve věku 90 let vynikající americký fyzik a astronom Arno A. Penzias, spoluobjevitel reliktního záření z počátku vesmíru. Jeho výzkum tak de facto vedl až k sondám COBE, WMAP či Planck. 28. ledna 10:00

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , , ,

Zemřel teoretický fyzik Jiří Bičák

27. ledna 2024 Žádné komentáře »

Ve věku 82 let nás navždy opustil zakladatel školy relativistické fyziky v Praze, popularizátor vědy, překladatel, úspěšný školitel a vynikající fyzik Jiří Bičák, dlouholetý vedoucí Ústavu teoretické fyziky na MFF UK. 27. ledna 17:50 

Rubrika Krátké zprávy Štítky: , , , ,

Sluneční fyzika a kosmický výzkum

27. ledna 2024 4 Komentářů »
Slunce - pro někoho možná překvapivě dosti dobrý příklad absolutně černého tělesa.

Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.

Rubrika Věda a výzkum Štítky: , , , , , , ,

NICER – vývoj rentgenové dvojhvězdy

20. ledna 2024 Žádné komentáře »
Umělecká představa první známé černé díry Cygnus X-1.

Většina hvězd ve vesmíru není osamocena, ale vyskytuje se ve formě vícenásobných systémů. Známe trojhvězdy, čtyřhvězdy a dokonce i vícečetné soustavy. Přesto jsou však nejčastějším případem dvojhvězdy. A dokonce i v případě vícenásobných systému je to často tak, že dvě hvězdy kolem sebe obíhají velmi těsně, zatímco další jsou vzdáleny už poněkud více, což zajišťuje větší stabilitu systému. Hvězdných soustav známe celou řadu typů, ať už jde o dvojice neutronových hvězd, dvojice bílých trpaslíků, dvojice hvězd hlavní posloupnosti, či jejich různé kombinace. Složky systému se navíc mohou dotýkat, přecházet z našeho pohledu jedna před druhou a podobně. My se však dnes zaměříme na tzv. rentgenové dvojhvězdy a na přístroj, který jednu takovou velmi zajímavou dvojhvězdu zkoumal.

Rubrika Věda a výzkum Štítky: , , , , ,