Články autora 'Vítězslav Škorpík':

Webb – extrémní gama záblesk

V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

PTA a gravitační vlny

Znázornění principu metody Pulsar Timing Array (PTA)

Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.

Webb – galaxie Sparkler

V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.

JWST a nové kosmologické poznatky aneb ne, vesmír opravdu není starý 27 miliard let.

Sonda Planck se svým nejslavnějším výsledkem, mapou reliktního záření.

Jen málo věcí v kosmologii je tak jasných, jako stáří našeho vesmíru. Když se zeptáte libovolného kosmologa, téměř ihned a automaticky získáte odpověď 13,8 miliardy let. Tuto hodnotu přitom známe jen zhruba posledních 14 let, od doby činnosti kosmické sondy Planck. Je tomu ale skutečně tak? Vody odborné komunity nedávno značným způsobem rozčeřila velmi odvážná a také velmi silně kontroverzní hypotéza, podle níž je náš vesmír výrazně starší. A protože má tato hypotéza základ v kosmologických pozorováních Webbova dalekohledu, podíváme se na ni dnes trochu podrobněji.

Hubble –⁠ záhada světla v kupách galaxií

Hubbleův kosmický dalekohled, který astrofyzikové použili při pozorování, které dokázalo zrychlování expanze vesmíru.

Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.

Webb – našli jsme temné hvězdy?

Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.

Baryogeneze a kosmický výzkum

Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.

S Webbem za hlubokým nebem – 6. díl

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Minulé dva měsíce byly na počet zveřejněných objevů a snímků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba mimořádně bohaté. A není divu, vždyť v červenci uplynul právě jeden rok od uveřejnění vůbec prvních snímků tohoto pozoruhodného přístroje na nichž bylo hluboké pole v souhvězdí Létající ryby, dále dvě mlhoviny (Jižní prstencová a Carina), soustava galaxií Stephanův kvintet a exoplaneta WASP-96b. K těmto fotografiím se ale […]

Webb – nejvzdálenější galaxie

Detail galaxie GLASS-z12.

O velmi vzdálených galaxiích, které pozorují vesmírné teleskopy jako Hubble nebo Webb jsme se zde bavili již mnohokrát. Představovali jsme si například donedávna rekordní galaxii GN-z11 s rudým posuvem 10,957 a vzdáleností asi 13,38 miliardy světelných let. Probírali jsme i nové objevy Webbova dalekohledu a to, že je k nim potřeba přistupovat s jistou opatrností. Ačkoliv jsou totiž některé údaje téměř jistě správné, není úplně jisté, že se podaří skutečně prokázat rudý posuv 18 nebo 20 u některých opravdu extrémních galaxií. Navíc i kdyby ano, neznamená to, že byla vyvrácena teorie velkého třesku, jak někteří rádi říkají. Dnes se ale podíváme na jeden o něco méně kontroverzní nález.

Top 5 fyziček, které ovlivnily kosmonautiku

Po minulém článku o nejvýznamnějších fyzicích, kteří dali své jméno kosmickým observatořím se tentokrát podíváme na zajímavé ženy fyzičky. Protože se ale prozatím žádná aktivní observatoř nejmenuje po žádné ženě ve fyzice (to by měl změnit dalekohled Nancy Grace Roman), rozhodl jsem se zvolit trochu jiný přístup. Dnes si proto představíme nejvýznačnější ženy ve fyzice, jež se zasloužily o fyzikální výzkum více či méně ovlivňující kosmonautiku.