Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, zřejmě vám tento článek udělá radost. V noci na zítřek nás totiž během přibližně tří hodin čekají hned dva komentované přenosy ze startu Falconu 9. A jelikož je zítra neděle, nemuselo by Vám delší ponocování vadit tolik jako během pracovního týdne. První Falcon této noci má vzlétnout přibližně šest minut před půlnocí z Vandenbergovy základny v Kalifornii a obslouží misi USSF-366, o které nemáme k dispozici mnoho informací. Spekuluje se, že by na palubě mohly být družice na bázi systému Starshield. 3 hodiny a 12 minut po naší půlnoci by měl z floridské rampy SLC-40 vzlétnout další Falcon 9. Tentokrát půjde o civilní náklad – 9 telekomunikačních družic Globalstar 2-R Mission 1, které zamíří na nízkou oběžnou dráhu.
Jak informoval portál russianspaceweb.com, dnes v ranních hodinách se několik míst ruského města Samara ocitlo pod útokem, který mají pravděpodobně na svědomí ukrajinské střely s plochou dráhou letu Flamingo FP-5. Očití svědkové prý hlásili, že byl zasažen i areál RKC-Progress, hlavního výrobce raket a kosmických lodí včetně nosičů Sojuz- a Sojuz-5, ale také vojenských družic. Analýza snímků ukrajinské skupiny CyberBoroshno naznačila potenciální zásah budovy 106A, kde se nacházejí čisté místnosti pro avioniku. Jak uvedla skupina CyberBoroshno, tato budova sousedí s budovou 106B, kde dochází k integraci hardwaru.
Společnost RocketLab očekává, že premiéra jejich středně silné rakety Neutron může nakonec sklouznout mimo letošní rok do roku 2027. Podle finančního výkazu předloženého Komisi pro cenné papíry a burzu USA (SEC = Securities and Exchange Commission) před konferencí pro investory o výsledcích za druhé čtvrtletí firma poznamenala, že prochází různými kvalifikačními testy a dosahuje „významných milníků napříč programem Neutron.“
Mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) od NASA vynese raketa Falcon Heavy z Kennedyho střediska na Floridě. Agentura oznámila přesun této mise z původně avizovaného startu na raketě Vulcan od United Launch Alliance. V blízké budoucnosti by měla NASA představit aktualizovaný termín startu. Heliofyzikální mise SunRISE poletí v rámci sdílené mise sponzorované ředitelstvím Kosmických sil. NASA přirovnává velikost šesti chystaných družic z mise SunRISE k toustovačům. Tyto malé družice mají fungovat jako jeden obří radioteleskop lehce nad geostacionární oběžnou dráhou (cca 35 000 km nad Zemí). Jejich úkolem bude sledovat burácení rádiových výbojů vycházejících z koróny, tedy atmosféry Slunce.
Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.
Inženýři firmy Katalyst Space úspěšně nahráli nový letový software do družice LINK,, která má povytáhnout observatoř Swift na vyšší oběžnou dráhu. Nové algoritmy pro řízení orientačního systému jsou navrženy tak, aby zachovávaly stabilitu družice s využitím zbývajících prostředků. Práce týmu připravila družici LINK na pokračování jejího přibližování ke Swiftu, který se následně pokusí zachytit a povytáhnout na vyšší dráhu. Společnost Katalyst bude pokračovat v úzké spolupráci s NASA, vyhodnocovat chování LINKu v každé fázi. Tým již naplánoval na další dny sérii manévrů, které mají srovnat oběžnou dráhu LINKu a Swiftu.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že bude potřebovat nejméně dva další měsíce, aby byla připravena na start své další rakety Alpha. Při misi FLTA008 (Alpha Flight 8) dojde k premiéře konfigurace rakety označované jako Block 2. Během úterní telekonference o výsledcích za druhé čtvrtletí, uvedl generální ředitel firmy Firefly, Jason Kim, že společnost momentálně očekává, že se dva starty raket Alpha uskuteční ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. „Chystáme se na přijímací zkoušky rakety Aplha, které přijdou během pár týdnů, po nich bude následovat převoz na Vandenbergovu základnu, statický zážeh, integrace nákladu a start,“ uvedl Kim pro investory a dodal: „Jako u ostatních startů upřesníme i v tomto případě konkrétní termíny, až se více přiblížíme ke startu.“
Teleskop Nancy Grace Roman od agentury NASA je o další krok blíže ke své cestě do kosmického prostoru, ke které by mělo dojít už koncem srpna, tedy o devět měsíců dříve oproti původnímu plánu. Tým expertů v budově Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku na Floridě zahájil integrační činnosti s hardwarem firmy SpaceX, které předcházejí procesu uložení nákladu do aerodynamického krytu. Nejprve byl teleskop připojen k adaptéru nákladu a poté mohla být celá konstrukce vyzdvižena na upevňovací prvek pro užitečný náklad na vzpěře, což je speciální zařízení určené pro velké a těžké náklady. To týmu umožňuje upevnit náklad k druhému stupni rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX.
Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného. Je ovšem otázka, zda se budu věnovat primárně vědě, jako to dělám obvykle. V určitém smyslu ano, ale ne tak docela. Jelikož nás trápí letní vedra a z mé delší nečinnosti lze snadno poznat, že se mi nepíše v posledních měsících úplně lehce, rozhodl jsem se dnes zařadit zcela odlehčené téma – omyly […]
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
