Kosmické raketoplány Space Shuttle absolvovaly lety, které bychom mohli označit za rutinní. Pak lety, které se nějakým zvláštním způsobem zapsaly do historie. A nakonec je tu celá řada misí, které se z rozličných důvodů nikdy neuskutečnily. Pojďme si připomenout alespoň některé z nich, protože ucelený obraz programu raketoplánů netvoří jen výpravy, které proběhly, ale také ty, které nakonec nedostaly příležitost.
Na stanovišti Massey’s základny Starbase proběhlo v noci na dnešek testování kosmické lodi Starship S41, které vyvrcholilo několikasekundovým statickým zážehem. SpaceX zatím zážeh na svých sociálních sítích nijak nekomentovala, takže momentálně chybí oficiální potvrzení, zda byl úspěšný, zda trval požadovanou dobu a zda při něm byly splněny všechny plánované úkoly. Starship S41 je určena pro 14. integrovaný letový test rakety SuperHeavy s kosmickou lodí Starship. Jeho přesný termín zatím neznáme, ale neoficiálně se spekuluje o první polovině září.
Vzhledem k pokračujícím problémům s řízením orientace komerční družice LINK se NASA a firma Katalyst Space ve středu 19. srpna rozhodly oznámit, že se družice LINK nepokusí observatoř Swift zachytit ani vytáhnout na vyšší oběžnou dráhu, což mělo prodloužit její vědeckou misi. LINK se má pokusit pouze o přiblížení k observatoři a činnosti v jejím okolí, čímž demonstruje klíčové schopnosti pro budoucí kosmický průzkum.
Moře bylo ke kosmické lodi Starship S40 během jejího vlečení Indickým oceánem do klidnějších vod přívětivější, než se očekávalo. Tato loď letěla 25. července při 13. integrovaném letovém testu, během kterého se vydala na cestu z texaské základny Starbase. Následně provedla první neporušený dopad Starship do oceánu. Dosedla do plánované oblasti Indického oceánu, a když nebyla po skácení na hladinu zničena, okamžitě se dostala do středu pozornosti záchranného týmu SpaceX, který dostal za úkol odtáhnout ji do přístavu. Během následujících 24 dní tým čelil „náročným podmínkám a stále rozbouřenějšímu moři“, jak uvedla SpaceX 7. srpna v příspěvku na sociální síti X. V jednu chvíli se proto již neočekávalo, že se Starship podaří úspěšně odvléct k pobřeží. Navzdory těmto předpokladům se však nyní doprovodným plavidlům podařilo s lodí dosáhnout klidnějších vod.
S tím, jak se NASA připravuje na založení lunární základny, je potřeba rozvíjet také možnosti mobility po povrchu, které pomohou posádkám i robotickým systémům cestovat po Měsíci na větší vzdálenosti. Aby NASA rozvoj této schopnosti podpořila, vyhlásila soutěž Rock and Roll with NASA Challenge, v níž měli zájemci z řad veřejnosti navrhnout a postavit novou generaci kol pro lunární rovery. Do finále soutěže, v němž byly 31. července v Johnsonově středisku v Houstonu otestovány jejich prototypy, postoupilo pět týmů ze 128 přihlášek z 49 států. Soutěž hledala lehká, odolná a škálovatelná kola, která by mohla podpořit dlouhodobější činnosti na povrchu Měsíce. Návrhy musely být dostatečně poddajné, aby dokázaly tlumit nárazy, udržovat trakci při vyšších rychlostech a odolávat náročnému lunárnímu prostředí.
Vážení čtenáři, není tomu dlouho, co jsme Vám mohli představit nové provedení subdomény starty, která se nyní automaticky aktualizuje na základě dostupných dat, díky čemuž Vám může přinášet co nejaktuálnější informace. Dnes jsme rádi, že Vám můžeme představit zcela novou stránku našeho webu – statistiky. S těmi jste se mohli dlouhou dobu setkávat na webu ElonX, kde byly zaměřené na firmu SpaceX. Bohužel poté, co nás nečekaně opustil kolega ze spřátelené redakce webu ElonX – Pavel Vantuch, nebylo v časových možnostech ostatních statistiky ke SpaceX manuálně udržovat aktuální.
Ne každý zrušený program agentury NASA skončí v pomyslném křemíkovém nebi. Aktuálně tu máme názorný příklad toho, jak může zrušený projekt dostat nový život a svými částmi pomoci americké kosmické agentuře rychleji dosáhnout cílů spojených s lunární základnou. Společnost Northrop Grumman upravuje hardware a technologie z původně plánovaného modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro použití v nové sérii demonstračních lunárních misí LID (Lunar Infrastructure Demo). HALO byl původně plánován jako obytný modul kosmické stanice Gateway, která měla obíhat Měsíc, ale od té doby byla zrušena. Když však agentura NASA v letošním roce reorganizovala svůj program Artemis, dostal se tento hardware znovu do centra pozornosti.
Francouzská astronautka (na náhledové fotce vlevo ve skafandru) pobývající na Mezinárodní kosmické stanici by měla zítra (18. srpna) poprvé v životě vystoupit do volného kosmického prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem si oblékne skafandr EMU a vydá se z přechodové komory modulu Quest. Mezi hlavní úkoly výstupu patří třeba oprava antény pro vysokorychlostní datovou a hlasovou komunikaci ISS s pozemním řídícím střediskem v Houstonu. V tomto článku najdete přímý přenos z YouTube kanálu Evropské kosmické agentury, který by měl začít ve 13:00. Začátek samotného výstupu je naplánován na přibližně 14:35 SELČ.
Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasnou plynnou komu ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.
Nová analýza snímků pořízených americkou sondou New Horizons v roce 2015 během jejího setkání s trpasličí planetou Pluto poskytuje důkazy, že kapalný dusík stoupá na povrch Pluta prasklinami na severním okraji oblasti Sputnik Planitia, která je součástí masivního „ledovce“ ve tvaru srdce. Jedná se historicky o vůbec první důkaz, že na Plutu byla přítomna tekoucí kapalina, a to navíc v geologicky nedávné minulosti.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
