Vzhledem k pokračujícím problémům s řízením orientace komerční družice LINK se NASA a firma Katalyst Space ve středu 19. srpna rozhodly oznámit, že se družice LINK nepokusí observatoř Swift zachytit ani vytáhnout na vyšší oběžnou dráhu, což mělo prodloužit její vědeckou misi. LINK se má pokusit pouze o přiblížení k observatoři a činnosti v jejím okolí, čímž demonstruje klíčové schopnosti pro budoucí kosmický průzkum.
„NASA by měla být ochotná jednat rychle a podstupovat promyšlená rizika, pokud se to z hlediska potenciálního přínosu vyplatí, a přesně to jsme v případě této mise udělali,“ vysvětlil administrátor agentury Jared Isaacman a dodal: „Tohle není výsledek, ke kterému jsme směřovali, ale nemění to nic na tom, proč tato mise stála za pokus. Tým jednal s mimořádnou rychlostí, aby dal Swiftu šanci provést další vědecká pozorování a zároveň posunul vpřed schopnosti, které bude Amerika v budoucnu potřebovat pro servis družic. Z pokusu LINKu o setkání se poučíme ze všeho, co bude možné, a tyto poznatky využijeme při následujících misích.“
NASA a Katalyst úzce spolupracují na zhodnocení dalších kroků pro setkání a na získání co největšího množství dat, která by mohla být využita při budoucích aktivitách spojených se servisem družic. „Věděli jsme, že jde o misi s vysokým rizikem i vysokým potenciálním přínosem, první pokus svého druhu vyvinutý v bezprecedentním časovém rámci, který byl dán sluneční aktivitou,“ zhodnotil Shawn Domagal-Goldman, ředitel astrofyzikální divize v centrále NASA ve Washingtonu, a dodal: „Všichni jsme doufali v další vědecká pozorování Swiftu. Věděli jsme však, že poznatky z této mise budou mít smysl tak jako tak, a díky řadě úspěchů, kterých jsme dosud dosáhli, jsme toho získali opravdu hodně.“
Jelikož k vytažení na vyšší oběžnou dráhu nedojde, NASA očekává, že Swift zanikne v zemské atmosféře později v tomto roce. V rámci dřívějších plánů NASA na ukončení služby Swiftu bude agentura nadále upřednostňovat hledání nových možností, jak rychle reagovat na náhlé kosmické události, přičemž současné mise mezitím pomohou zaplnit vzniklou mezeru.
„Stavba, zkoušky a provoz této mise již posílily americký kosmický průmysl a zcela novými způsoby posunuly vpřed možnosti servisu na oběžné dráze,“ uvedl Domagal-Goldman a dodal: „NASA je odhodlána podporovat naše komerční dodavatele při plnění náročných úkolů ve spolupráci s agenturou, abychom posouvali hranice možného. Jsme na tento tým velmi hrdí za to, že se mu podařilo dostat ke startu v rekordním čase, a to v roce, který je pro NASA rekordní v počtu startů v oblasti astrofyziky; za jeho dosavadní inovativní přístup k řešení problémů; a za odhodlání dosáhnout těch vzrušujících výsledků, které se tato mise pokusí v nejbližší době prokázat.“
Observatoř Swift byla vypuštěna v roce 2004, aby studovala gama záblesky, nejsilnější exploze ve vesmíru, a další kosmické objekty a události. Navržena byla pro dvouletou primární misi, ale po 21 letech vědeckých činností začala její nízká oběžná dráha kolem Země rychle klesat kvůli zvýšené sluneční aktivitě. NASA využila této příležitosti k posunutí amerických možností servisu družic a v září 2025 přidělila firmě Katalyst Space kontrakt na sestavení robotické servisní mise pro Swift za méně než rok. Družice LINK odstartovala 3. července na raketě Pegasus XL společnosti Northrop Grumman z okolí atolu Kwajalein v jižním Pacifiku. Týmy navázaly komunikaci s LINKem a v následujících týdnech prováděly kontroly jeho systémů na oběžné dráze. Poté však došlo k problémům s řízením orientace družice v prostoru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/08/swift-over-earth-animation-2025.jpg
Kombinace špatné funkce manévrovacího systému a selhání dvou gyroskopů ze tří je prostě moc. Doufal jsem, že po dobrých zprávách z víkendu to zkusí, ale asi to opravdu nejde, nebo nechtějí riskovat srážku.
Presne to, s tým rizikom zrážky, mi pripadá, ako najpravdepodobnejší dôvod zriecť sa pokusu o zachytenie. Ak sa nedá spoľahnúť na manévrovací systém LINKu, tak je to riziko vysoké a radšej nechajú Swift „prirodzene dožiť“, namiesto toho, aby ho nechali poškodiť nárazom.
Pokud bude trvat pár dní, než se dostanou ke Swiftu, bude už jen těsně kolem 320 km výšky, kde životnost smetí je pár týdnů až měsíců, bezpečně hluboko pod ISS. Za mě má smysl zkusit Swift zachytit, srážka při malé rychlosti není zdaleka tak nebezpečná. Zisk vyvažuje riziko.
„Stavba, zkoušky a provoz této mise…“ První dvě byly objevná cesta, provoz byl pohřební průvod. Kdyby selhalo až uchopení, něco nového ještě nezkoušeněho. Ale systém orientace… „…posílily americký kosmický průmysl…“ Tak to jsem si nevšiml o Katalystech nemluvě.
Nechapem preco by sa ani nemali pokusit ten Swift zachytit. Co sa takeho este moze pokazit?
Swift ma uz extremne nizku drahu a tato zachranna druzica urcite tak isto.
.
Zřejmě už nejsou schopni orientovat LINK na trajektorii, aby se ke Swift přiblížila. Fiasko.
Podotknutí k -1: Vážený příteli „minuskáči“, je tak těžké napsat svůj názor, s čím v mém příspěvku nesouhlasíte?
Jen chci podotknout, že na podobné otázky skoro nikdy nepřijde odpověď. Není moc důvodů, proč by se někdo vracel do diskuse k článku, který si už přečetl.
Ale zaujala mne ještě jedna věc. Vždycky se podobným způsobem ozve někdo, kdo dostal minus. Nikdy se nikdo neptá, za co přesně dostal plus. Zvláštní, že? Možná je lepší minusy vůbec neřešit. 😉
Tak plus je jasný. Souhlas s příspěvkem, stejný názor a obliba pisatele. Ale u minusu? Nejste zvědavý?…K diskusi se vracíme kvůli diskusi….Naopak u hodnocení překladu článku plusovymi hvězdami vůbec není jasné, jestli je to hodnocení zajímavosti tématu, kvality překladu, nebo jen ta slepá obliba.
U dlouhých příspěvků přece taky můžete nakousnout více témat a může vás zajímat, jestli jste ten plus dostal za začátek, kde rozebíráte motory, za střed, kde řešíte vědecké přístroje nebo konec, kdy se věnujete možnému pokračování programu.
Nevidím důvod v pátrání po důvodech, které k tomu dotyčného vedly. Plusů i minusů jsem dostal už tuny a ani jeden jsem neřešil. Navíc na komentáře odpovídám v redakčním systému, kde ani nejsou plusy ani minusy vidět.
Předpokládám že většina lidí chápe +/- jako jednoduché binární vyjádření souhlas / nesouhlas. Není potřeba se vždy rozepisovat o tom, proč s něčím souhlasím či nesouhlasím. Zároveň to může být i určitý barometr nálady diskutujících, takže pokud to někdo sleduje, může z mnoha plusů vyvodit, že tento duiskusí styl je na daném portále žádoucí, případně u minusů opak.
No právě o tom je celý článek. Fiasko – to ale není. Prostě s tou možností počítali. Do budoucna v NASA vědí že sou tam potřeba nějaké změny a to je ten přínos.
Pro záchranu observatoře Swift to bohužel fiasko je. Katalyst se jistě může poučit pro příště, pokud bude dost peněz na další vývoj – přízeň investorů je vrtkavá. Plánují konkurovat Northrop/SpaceLogistic na geostacionární dráze ale zatím nemají, jako oni, žádnou úspěšnou misi.
https://spacenews.com/arianespace-to-launch-katalyst-servicing-spacecraft/
Proč ale nepoužili systém (nevím teď jak se jmenuje), který už „běžně“ obsluhuje a přesouvá družice na geostacionální dráze a je schopen se připojit k trysce a pak s družicí manévrovat. Přišlo mi, že ten připojovací systém je relativně jednoduchý a měl by být víceméně univerzální, resp. určitě by to bylo jednodušší upravit jen ten, místo se snažit udělat za 9 měsíců celou servisní družici.
Mluvíte o MEV nebo MRV. Swift nemá tu trysku motoru. Takže by stejně museli vyvinout nový systém pro zachycení. A cena by asi výrazně narostla nad možnosti NASA.