Články

  • Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

    Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.

  • Kolik známe exoplanet?

    Kolik známe exoplanet?

    Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na […]

  • Závod o návrat na Měsíc (srpen 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (srpen 2026)

    Hlavním politickým úkolem pro NASA je v současnosti zanechání dalších amerických stop na Měsíci dříve, než tam budou čínské stopy. Obě země plánují vysadit své astronauty na Měsíc v tomto desetiletí, přičemž USA očekávají přistání svojí posádky v roce 2028. Politici ve Spojených státech vykreslují návrat na Měsíc jako závod proti Číně. Politicky marxistická a komunistická Čína prezentuje svůj pilotovaný lunární program jako součást dlouhodobých plánů národního rozvoje a oficiálně nesdílí názor, že by byla v závodě s jakoukoli jinou zemí.

  • ŽIVĚ: Anil Menon a Sophie Adenot podruhé společně vystoupí z ISS

    ŽIVĚ: Anil Menon a Sophie Adenot podruhé společně vystoupí z ISS

    Americký astronaut Anil Menon zažil 18. srpna svůj druhý výstup do volného kosmického prostoru, jeho kolegyně, Francouzka Sophie Adenot, vystoupil do volného prostoru poprvé. Několik dní uplynulo a na ISS se opět schyluje k další kosmické vycházce a i tentokrát se výstupu zúčastní stejná dvojice. Anil a Adenot by se měli pokusit nainstalovat náhradní kus komunikační antény na místo, ze kterého při minulém výstupu odstranili poškozený exemplář. Pokud jim zbyde čas, pustí se do výměny koutového odražeče na předním dokovacím portu modulu Harmony, který slouží ke zlepšení navigašččních dat přilétávajících kosmických lodí. přímý přenos z výstupu bude na svém YouTube kanálu jako obvykle vysílat agentura NASA a také agentura ESA. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.

  • Proč se Chang’e 7 označuje jako nejkomplexnější lunární mise všech dob?

    Proč se Chang’e 7 označuje jako nejkomplexnější lunární mise všech dob?

    Čínský program průzkumu Měsíce se připravuje na ambiciózní robotickou misi tvořenou orbiterem, landerem, roverem, skákacím „dronem“ a širokým spektrem mezinárodních experimentů včetně nákladu vzniklého za americké účasti. Původně mělo ke startu dojít v noci z neděle na pondělí 24. srpna, ale tropická bouře Narra udělala čáru přes rozpočet. Start se posunul o jeden den, aby pozemní týmy dostaly čas na analýzu situace. Vypadá to, že počasí bude zlobit i v dalších dnech a dojde tak k promeškání současného startovního okna. To další by se mohlo otevřít až v březnu 2027. V tomto článku ale nebudeme řešit start, namísto toho se zaměříme na popis celé mise a jejích vědeckých úkolů. Není jich totiž vůbec málo.

  • Rocket Lab zakládá německou dceřinou společnost

    Rocket Lab zakládá německou dceřinou společnost

    Společnost Rocket Lab založila v Německu novou dceřinou společnost, která jí má umožnit nabídnout rozsáhlejší domácí výrobu družic a poskytovat startovací služby prostřednictvím raket Electron i Neutron. Společnost oficiálně oznámila založení Rocket Lab Germany GmbH 10. srpna a označila jej za „milník v mezinárodním růstu společnosti“. Samotné založení dceřiné společnosti však oznámení předcházelo o několik měsíců. Podle německých obchodních záznamů vznikla Rocket Lab Germany GmbH z již existující společnosti Mondstein 694 GmbH. Její společníci schválili změnu názvu a předmětu podnikání 27. března a změna byla zapsána 2. dubna, krátce před dokončením akvizice mnichovské společnosti Mynaric AG, dodavatele optických komunikačních terminálů. Záznamy uvádějí, že Rocket Lab Germany sídlí v Mnichově, její registrovaná adresa však zřejmě odpovídá pronajímaným kancelářským prostorám, nikoli vlastnímu zařízení Rocket Lab.

  • Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Podrobnosti o testovacím letu raketového demonstrátoru FD1

    Podrobnosti o testovacím letu raketového demonstrátoru FD1

    Dokumenty týkající se životního prostředí, které byly předloženy na Sardinii, odhalily nové podrobnosti o plánovaném suborbitálním testovacím letu demonstrátoru FD1 společnosti Avio. Test využije dočasné startovací zařízení budované v areálu mezirezortního testovacího polygonu Salto di Quirra. Jednostupňový demonstrátor o hmotnosti 6,3 tuny je vyvíjen na základě kontraktu v hodnotě 181,6 milionu eur od italské vlády, financovaného prostřednictvím italského Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) v celkové hodnotě 191,5 miliardy eur. Očekává se, že demonstrátor ověří klíčové technologie pro nové generace nosných raket společnosti Avio, které budou následovat po systému Vega E.

  • LandSpace je první čínskou firmou, jejíž raketa přistála

    LandSpace je první čínskou firmou, jejíž raketa přistála

    Čínská komerční společnost LandSpace, která nabízí služby startů do kosmického prostoru, si výrazně upevnila svou pozici na trhu, když první stupeň její rakety ZhuQue-3 (Ču-čchüe-3) dokázal ve středu ráno místního času přistát. Raketa odstartovala 19. srpna v 1:35 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části země a šlo o její celkově druhý start. Po oddělení obou stupňů, ke kterému došlo více než dvě minuty po startu, zamířil první stupeň do vyhrazené přistávací oblasti v provincii Gansu. Přibližně osm minut po startu předvedl první stupeň vzorné motorické přistání. Videa sdílená na sociálních sítích ukazovala, že po přistání se u motorové sekce stupně objevil požár.

  • Společnost SpaceX mění rozhodnutí o roamingu Starlinku

    Společnost SpaceX mění rozhodnutí o roamingu Starlinku

    Společnost SpaceX souhlasila s tím, že ponechá Polsko v evropském roamingovém regionu Starlinku poté, co polský ministr zahraničí pohrozil přehodnocením přibližně 50 milionů dolarů, které Polsko společnosti každoročně platí. Spor začal 12. srpna, kdy polský místopředseda vlády a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski uvedl, že Polsko bylo vyřazeno z nového evropského regionu služby Starlink Roam. Starlink Roam umožňuje zákazníkům používat jejich terminál Starlink při cestování mimo místo jejich bydliště, včetně cestování mezi zeměmi zařazenými do stejného regionu.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗