Čínský program průzkumu Měsíce se připravuje na ambiciózní robotickou misi tvořenou orbiterem, landerem, roverem, skákacím „dronem“ a širokým spektrem mezinárodních experimentů včetně nákladu vzniklého za americké účasti. Původně mělo ke startu dojít v noci z neděle na pondělí 24. srpna, ale tropická bouře Narra udělala čáru přes rozpočet. Start se posunul o jeden den, aby pozemní týmy dostaly čas na analýzu situace. Vypadá to, že počasí bude zlobit i v dalších dnech a dojde tak k promeškání současného startovního okna. To další by se mohlo otevřít až v březnu 2027. V tomto článku ale nebudeme řešit start, namísto toho se zaměříme na popis celé mise a jejích vědeckých úkolů. Není jich totiž vůbec málo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V dubnu letošního roku byl hardware mise Chang’e 7 přepraven na kosmodrom Wenchang, kde se chystal na start na vrcholu rakety Dlouhý pochod 5, plánovaný na 24. srpna pekingského času. Cílem landeru se má stát okraj kráteru Shackleton v oblasti jižního pólu Měsíce. Po startu má orbiter mise Chang’e 7 strávit několik měsíců na oběžné dráze Měsíce, než se od něj oddělí lander, který se měla pokusit přistát někdy ke konci letošního roku. Po odkladu se ale počítá s přistáním v období kolem července 2027. Mise Chang’e 7 má ambice přinést přelomové vědecké poznatky o Měsíci, zároveň však bude sloužit také k položení základů pro první čínské pilotované lunární přistání plánované na rok 2030.
James Head, přední vědec zabývající se Měsícem z katedry geologických věd na Brown University v Providence na Rhode Islandu, portálu Space.com vysvětlil, že nadcházející čínský start k Měsíci nastaví nová měřítka pro lunární vědecké výpravy. „Chang’e 7 je nejambicióznější, nejzevrubnější a nejkomplexnější robotická mise, o jakou se kdy pokusil kterýkoli stát či jiná entita.“ Podle webu Space.com tento názor prezentoval také Zhang Jingbo, tiskový mluvčí čínské agentury pro pilotované kosmické lety CMSA. Dříve v tomto roce uvedl, že tato mise „plně využije odbornost a praktické zkušenosti nasbírané v průběhu několika desetiletí“, aby „vynaložila veškeré úsilí ve snaze dosáhnout cíle, jímž je první čínské (pilotované – pozn. překl.) přistání na Měsíci do roku 2030.“
Po přistání na Měsíci se z landeru mise Chang’e 7 oddělí skákající robot, který má přeskakovat z osvětlených oblastí do zastíněných kráterů. Jeho úkolem bude hledat kapsy vodního ledu. Skákající robot má využívat technologii aktivního pohlcování nárazů, aby mohl bezpečně přistát i na svahu. Lander má využít také inovativní čínský optický systém navigace v hlubokém vesmíru založený na rozpoznávání orientačních bodů.
Zatímco vědci po celém světě věří, že se na Měsíci nachází vodní led, podle akademika Ye Peijiana z Čínské akademie věd nikdo zatím tento zdroj definitivně neobjevil a plně nevyhodnotil. „Nyní se ho Čína vydává hledat… A použijeme mnoho metod, od pátrání na povrchu po průzkum v kráterech,“ uvedl Ye pro čínskou centrální televizi CCTV. Mise Chang’e 7 má podle této stanice využít integrovaný přístup k průzkumu, který kombinuje orbiter, lander, rover pro pohyb po povrchu a skákajícího robota s cílem prozkoumat prostředí a zdroje na jižním pólu Měsíce a zároveň rozvíjet mezinárodní spolupráci.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Čína navíc programem Chang’e 7 nekončí a na rok 2028 chystá misi Chang’e 8, která má disponovat technologiemi využitelnými pro budování obydlí z lunárního regolitu. Obě mise, tedy Chang’e 7 a 8, mají pomoci s realizací plánované vícefázové Mezinárodní měsíční výzkumné stanice (ILRS), za kterou stojí Čína. Sonda Chang’e 7 je vybavena hned několika vědeckými přístroji od různých států a organizací:
- Ruská akademie věd dodala na lander soubor detektorů PmL-Ch7 pro sledování lunárního prachu a Langmuirovu sondu pro měření teploty a hustoty okolního plazmatu.
- Národní laboratoř v italském Frascati dodala soubor laserových koutových odražečů.
- International Lunar Observatory Association (ILOA Hawaii) a Laboratory for Space Research na University of Hong Kong (HKU-LSR) poskytly malý, ale špičkový teleskop se širokým zorným polem, který bude usazen na landeru.
- Bahrajnská a egyptská kosmická agentura společně vyvinuly kameru LunaHcam, která má pořizovat hyperspektrální snímky povrchu Měsíce ve vysokém rozlišení.
- MATCH (Moon Aiming Thai-Chinese Hodoscope) na orbiteru vyvinul Národní thajský astronomický výzkumný institut. Jeho úkolem bude vyhodnocovat vysokoenergetické částice související s kosmickým počasím a kosmickým zářením ze Slunce.
- Švýcarská fyzikálně-meteorologická observatoř vytvořila pro orbiter dvoukanálový lunární spektrometr analyzující záření ze Země.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Výše zmíněný přístroj ILO-C od ILOA Hawaii a Laboratory for Space Research na University of Hong Kong (HKU-LSR) se nachází přímo na lunárním landeru mise Chang’e 7 a je orientován tak, aby hleděl k osvětlenému okraji kráteru Shackleton. „Laboratoř pro kosmický výzkum na HKU je hrdá na partnerství s ILOA na této historické lunární misi. Těšíme se na spolupráci s nimi, abychom maximalizovali vědecký přínos, který tato mimořádně širokoúhlá lunární kamera přinese,“ říká Quentin Parker, emeritní profesor Hongkongské univerzity. Tým projektu ILO-C chce podle Parkera prostřednictvím snímků ve viditelné části spektra podnítit zájem veřejnosti o průzkum Měsíce, astronomii a vědecký výzkum. Tím by byly položeny společenské základy budoucích lunárních vědeckých misí.
Kompaktní kamera má pracovat v extrémním prostředí Měsíce a provádět historicky první astronomické barevné snímkování z jeho povrchu, jak vysvětlila Elisa Perednia, prezidentka a předsedkyně ILOA. Podle ní je kamera navržena k zachycení dosud nevídaných plně barevných snímků galaktické roviny Mléčné dráhy se širokým zorným polem ze stabilního lunárního úhlu pohledu. Průkopníkem projektu kamery na palubě čínského lunárního landeru byl zakládající ředitel ILOA Steve Durst, který letos zemřel. Šlo o vizionáře, který spolupracoval s čínskými zástupci letecko-kosmického průmyslu již od 80. let. Samotný přístroj ILO-C podle specifikací zahraničních týmů sestavil Pekingský institut kosmické mechaniky a elektroniky. „Jsme hrdí, že jsme se připojili k této misi a pomohli realizovat úžasnou vizi Steva Dursta,“ řekl Parker z HKU-LSR portálu Space.com.
EDIT 24. srpna 16:50
Upravena formulace o termínu přistání, která nyní zohledňuje odklad startu.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/34Zqz34tvj4zEcozEBx3qB-970-80.jpg.webp
https://pbs.twimg.com/media/HQKk4DBWwAA1UIb?format=jpg&name=large
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/KDiZPtM8EavLJeVrV2Ua6H-1200-80.jpg.webp
https://pbs.twimg.com/media/HQKk4x-XgAAk47c?format=jpg&name=large
„Chang’e 7 ….. jako nejkomplexnější lunární mise všech dob?“
Skutečně? Je nejkomplexnější i ve srovnání s programem Apollo?
Nelze srovnávat. Počty experimentů vědeckých s počty experimentů logistických. Jaká si nastavite měřítka, takový bude výsledek.
Myslím, že bychom vždy měli srovnávat jablka s jablky a nemíchat do toho hrušky. Pilotovaná a nepilotovaná kosmonautika jsou natolik specifická, že míchat je dohromady není logické.
Dostat Chang’e 7 na požadované místo přistání na Měsíci je ve srovnání s předchozími misemi Chang’e nesmírně složitý úkol. Protože poslední čtyři přistání nebyla zaměřena na polární lokality, měla dlouhá a opakující se startovací okna, omezenou pouze tím, zda k pokusu o přistání dojde během lunární noci. Vzhledem k tomu, že nadcházející mise směřuje k trvale osvětlenému místu poblíž kráteru Shackleton na souřadnicích 123,4 stupně východní délky a 88,8 stupně jižní délky, musí být vypuštěna na dráhu, která umožní efektivní brzdění na oběžnou dráhu Měsíce. Z kosmodrmu Wenchang jsou tyto dráhy dostupné pouze po dobu přibližně jednoho týdne, přičemž výkon rakety Long March 5 (CZ-5) dokáže prodloužit dobu denních oken. Startovací okna pro tuto misi by měla být následující:
Výhodou je, že sonda bude okolo Měsíce létat asi 90 dní a zkoumat konkrétní místa pro přistání. Tento pokus o přistání bude vyžadovat, aby Slunce osvětlovalo preferované místo přistání a záložní oblasti během sestupu k němu, jinak by naváděcí systémy nefungovaly správně. Vědci z Čínské akademie věd publikovali v březnu 2025 článek, který se zabýval příznivými obdobími pro pokusy o přistání mezi druhou polovinou roku 2026 a polovinou roku 2034. Uvádí se v něm, že listopad a prosinec 2026 by byly vhodným obdobím s nejvyšším počtem příležitostí, které by měly klesat, dokud Slunce nebude mezi začátkem března a koncem června 2027 příliš nízko. Poté počet příležitostí opět stoupá a vrcholí v listopadu 2027.Je také třeba zohlednit komunikaci se zemí, kterou zajišťuje družice Queqiao-2 na oběžné dráze Měsíce. Přesné naplánování bude kritické pro zvládnutí mise.
Doplním, že z uvedených startovních oken je nutné škrtnout ta okna, která vedou k přistání na Měsíci v době, kdy bude Slunce nízko nebo pod obzorem. Startovní okna počínaje březnem 2027 už povedou k přistání ve vhodné době.Souřadnice 88,8 S a 123,4 E jsem zkontroloval na portálu Moon Trek a souhlasí s místem označeným CE-7 na této fotografii:https://pbs.twimg.com/media/HQZIowhWEAEjcMA?format=jpg
Ještě jednou plánované místo přistání, tentokrát i se souřadnicemi.
Zkusím znovu vložit tu fotografii. Teď už by se měla zobrazit.
Celkom ako pena…na káve? 🙂