Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně?
Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na potíže. Různé zdroje se totiž v počtu známých planet rozchází. Například anglická Wikipedie uvádí, že je k 30. červenci známo 6 333 planet. Česká Wikipedie naproti tomu uvádí, že jen do ledna 2025 bylo objeveno 7 408 planet. Archiv americké NASA uvádí, že je ke dni 20. 8. 2026 známo 6 336 planet.
A taková encyklopedie Exoplanetárních systémů se dokonce neshoduje ani sama se sebou. Při jejím rozkliknutí totiž uvidíte 8 282 potvrzených planet, zatímco při rozkliknutí jejich katalogu na vás vyskočí údaj 6 471 planet. Čím jsou tyto rozdíly způsobeny? Svou roli zde může hrát několik faktorů.
Předně je tu otázka toho, co to vůbec exoplaneta je a co naopak není. Neexistuje jasně stanovená horní, ani dolní hranice hmotnosti, kterou musí těleso mít, aby mohlo být nazváno exoplanetou. Dolní limit nyní problém není, jelikož takto malá tělesa zatím neumíme najít. Ale horní limit nám může nadělat starosti. U velmi hmotných planet si totiž nemůžeme být jisti, zda jde skutečně o planety, či o hnědé trpaslíky, zvláštní kategorii objektů na rozmezí mezi planetou a hvězdou. Pokud jedna databáze počítá i tělesa u kterých nevíme, zda jsou hnědí trpaslíci, či planety, zatímco druhá počítá jen ty, u nichž víme jistě, že jde o planety, část rozdílu se může vysvětlit.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Druhý velký problém je otázka, co lze považovat za potvrzený objev. Různé výzkumné skupiny mají různá kritéria podle čeho stanovují, že je nějaký objev planety považován za potvrzený. Někdy celá věc vypadá jasně, jindy jsou o reálnosti existence planety pochyby. Někomu stačí dvě pozorování světelné křivky planety, které prokazují, že nešlo o náhodné pozorování, či chybu, jiné týmy ale vyžadují více měření. Pokud tedy jedna databáze vyžaduje přísnější kritéria, aby zařadila planetu do svého seznamu jako potvrzenou, zatímco jiná databáze je mírnější, může mezi oběma zdroji vzniknout dosti značný rozdíl v počtu uváděných potvrzených exoplanet.
Svoji roli pak může hrát ale i taková věc, jako je aktuálnost dat. Téměř neustále vycházejí nové odborné práce, či aktualizace dat z různých výzkumných projektů a kosmických misí, které přináší nové informace k dalším planetám. Jestliže tedy jedna databáze exoplanet aktualizuje svůj seznam jednou za 14 dní a jiná jen jednou za 3 měsíce, může i zde vzniknout nemalý rozdíl v počtu potvrzených objevů, zvláště při současném vysokém tempu nových pozorování a detekcí planet.
V případě některých databází jde pak i o to, že své údaje již dlouho neaktualizovaly. U některých se tak můžeme setkat se staršími a zjevně nesprávnými počty potvrzených exoplanet. Kterou databázi nejlépe sledovat neporadím, ale NASA i Encyklopedie exoplanetárních systémů jsou oba spolehlivé zdroje, takže se vyplatí sledovat a vzájemně porovnávat obě databáze. Wikipedii pak není tolik třeba sledovat, jelikož vychází vždy z jednoho, či druhého primárního zdroje.
Zdroje
- Encyclopaedia of exoplanetary systems: https://exoplanet.eu/home/
- Exoplanets NASA: https://science.nasa.gov/exoplanets/
Zdroje obrázků
- https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/rst/science/Brown%20superjupiter%20D2%201.jpg
- https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Kepler_in_Astrotech%27s_Hazardous_Processing_Facility_%28KSC-2009-1645%29.jpg
- https://pbs.twimg.com/media/G_WpTnVXgAA5-PV?format=jpg&name=large
O exoplanetách jsem poprvé četl cca před 40 let a nabyl přesvědčení, že se jejich objevu nedožiju. A pak překvapení, našly se metodou, kterou nikdo nečekal. Prvních 20 let to byla euforie, ale v poslední době se mi zdá, že objevy nepřibývají dostatečně rychle. Očekával jsem prostě větší nával. Doufal jsem totiž, že touhle dobou už budeme sledovat celou oblohu způsobem, jakým Kepler sledoval jen kousek (a našel tisíce planet). Čili na celé obloze jsou milióny pozorovatelných planet. Uvidíme, jak s tím pohnou kombajny jako Nancy Grace Roman Teleskop.
Ještě k tomu potvrzování. Máme několik desítek tisíc kandidátů, které mají signál na úrovni šumu nebo mají málo pozorování. Způsobem, jak je potvrdit, je i použit jinou metodu. Zákrytové kampaně zhusta používají potvrzení metodu radiálních rychlostí, opačně to jde hůř, protože ne všechny planety transitují
Ano, je pravda, že časování pulsarů byla metoda, kterou nikdo nečekal, protože nikdo ani nepředpokládal, že by u pulsarů vůbec být planety mohly.
Kuriózní je, že pokud jste o nich četl před 40 lety, byla to už skoro doba, z níž pochází první objev. Později se totiž ukázalo, že jedna planeta, která byla nalezena oficiálně až v 90. letech byla poprvé objevena už v roce 1989. Jenže objevitelé se tak báli ostudy, tehdy byli hledači planet spíš za podivíny, než cokoli jiného, že ten objev nepublikovali.
V poslední době naopak tempo objevů exoplanet opět dost zásadně narůstá. Ale chápu, člověk mohla nabýt nerealistických očekávání. Navíc je škoda, že jedna dost zajímavá mise pro objevy exoplanet byla ze strany ESA zrušena.
Nancy Grace Roman takový kombajn nebude, ale od mise PLATO se očekávají desítky tisíc, možná i stovky tisíc objevů.
Kandidátů máme dost, to je pravda, a mnozí z nich budou postupně potvrzováná. A je i pravda, že radiální rychlosti a tranzity se vhodně doplňují, ale lze použít i jiné, méně známé metody.
A ještě k té četnosti objevů. Uvědomme si prosím, že máme velmi vážného kandidáta na exoplanetu v galaxii vzdálené 30 milionů světelných let. Byť ano, potvrzení bude možné až za cca 70 let, kvůli parametrům daného systému.
Karel Pacner: Města v Kosmu nebo Polidštěná Galaxie, rok cca 1986. Tam psal o hledání astromerickou metodou.
Takže jsem nemyslel tou nečekanou metodou ani tak čarování pulsarů jako spíš obyčejnou radiální. Ani o ní se nevěřilo, že by dokázala planety objevit.
Někdy jsem moc velký optimista a historie je pomalejší.
Astromerická metoda, čarování pulsarů.. To jsou pojmy, které jsem dosud neznal.
Astrometrie je super, a v principu je to spolu s přímým zobrazením nejjednodušší metoda, ale teprve se začíná rozvíjet a začíná mít první objevy. Bohužel technické provedení této metody tak snadné není. Takže pořád vede s 3/4 objevů metoda tranzitní.
A jinak myslím, že spousta astronomů nevěřila, že planety u cizívh hvězd dokáže objevit jakákoli metoda.