sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (MTG-I2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Kuva Space

Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.

Shield AI

Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.

Lux Aeterna

Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.

Náš eshop

Články

Starty Starlinků na Falconech se s Floridou rozloučily rekordem

V úterý dopoledne odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, jejíž první stupeň byl použit po sedmatřicáté, čímž vytvořil nový rekord. Při misi Starlink 10-49 přibylo k flotile firmy SpaceX na nízké oběžné dráze dalších 29 družic. Už během letu se proslýchalo, že by mohlo jít na nějakou dobu o poslední start Falconu 9 se Starlinky z Floridy, protože v krátkodobém výhledu floridských startů firmy nefigurovala žádná další mise pro tuto komunikační síť. Po startu byly tyto informace potvrzeny a upřesněny.

Hera si u Marsu posvítila i na měsíc Deimos

Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.

Umělecká představa exoplanety Gaia23bra b obejvené teleskopem TESS metodou mikročočkování. Planeta obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti podobné, jako Jupiter krouží kolem Slunce.

Kolik známe exoplanet?

Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na potíže. Různé zdroje se totiž v počtu známých planet rozchází. Například anglická Wikipedie uvádí, že je k 30. červenci známo 6 333 planet. Česká Wikipedie naproti tomu uvádí, že jen do ledna 2025 bylo objeveno 7 408 planet. Archiv americké NASA uvádí, že je ke dni 20. 8. 2026 známo 6 336 planet. A taková encyklopedie Exoplanetárních systémů se dokonce neshoduje ani sama se sebou. Při jejím rozkliknutí

Závod o návrat na Měsíc (srpen 2026)

Hlavním politickým úkolem pro NASA je v současnosti zanechání dalších amerických stop na Měsíci dříve, než tam budou čínské stopy. Obě země plánují vysadit své astronauty na Měsíc v tomto desetiletí, přičemž USA očekávají přistání svojí posádky v roce 2028. Politici ve Spojených státech vykreslují návrat na Měsíc jako závod proti Číně. Politicky marxistická a komunistická Čína prezentuje svůj pilotovaný lunární program jako součást dlouhodobých plánů národního rozvoje a oficiálně nesdílí názor, že by byla v závodě s jakoukoli jinou zemí.

ŽIVĚ: Anil Menon a Sophie Adenot podruhé společně vystoupí z ISS

Americký astronaut Anil Menon zažil 18. srpna svůj druhý výstup do volného kosmického prostoru, jeho kolegyně, Francouzka Sophie Adenot, vystoupil do volného prostoru poprvé. Několik dní uplynulo a na ISS se opět schyluje k další kosmické vycházce a i tentokrát se výstupu zúčastní stejná dvojice. Anil a Adenot by se měli pokusit nainstalovat náhradní kus komunikační antény na místo, ze kterého při minulém výstupu odstranili poškozený exemplář. Pokud jim zbyde čas, pustí se do výměny koutového odražeče na předním dokovacím portu modulu Harmony, který slouží ke zlepšení navigašččních dat přilétávajících kosmických lodí. přímý přenos z výstupu bude na svém YouTube kanálu jako obvykle vysílat agentura NASA a také agentura ESA. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.

Proč se Chang’e 7 označuje jako nejkomplexnější lunární mise všech dob?

Čínský program průzkumu Měsíce se připravuje na ambiciózní robotickou misi tvořenou orbiterem, landerem, roverem, skákacím „dronem“ a širokým spektrem mezinárodních experimentů včetně nákladu vzniklého za americké účasti. Původně mělo ke startu dojít v noci z neděle na pondělí 24. srpna, ale tropická bouře Narra udělala čáru přes rozpočet. Start se posunul o jeden den, aby pozemní týmy dostaly čas na analýzu situace. Vypadá to, že počasí bude zlobit i v dalších dnech a dojde tak k promeškání současného startovního okna. To další by se mohlo otevřít až v březnu 2027. V tomto článku ale nebudeme řešit start, namísto toho se zaměříme na popis celé mise a jejích vědeckých úkolů. Není jich totiž vůbec málo.

Rocket Lab zakládá německou dceřinou společnost

Společnost Rocket Lab založila v Německu novou dceřinou společnost, která jí má umožnit nabídnout rozsáhlejší domácí výrobu družic a poskytovat startovací služby prostřednictvím raket Electron i Neutron. Společnost oficiálně oznámila založení Rocket Lab Germany GmbH 10. srpna a označila jej za „milník v mezinárodním růstu společnosti“. Samotné založení dceřiné společnosti však oznámení předcházelo o několik měsíců. Podle německých obchodních záznamů vznikla Rocket Lab Germany GmbH z již existující společnosti Mondstein 694 GmbH. Její společníci schválili změnu názvu a předmětu podnikání 27. března a změna byla zapsána 2. dubna, krátce před dokončením akvizice mnichovské společnosti Mynaric AG, dodavatele optických komunikačních terminálů. Záznamy uvádějí, že Rocket Lab Germany sídlí v Mnichově, její registrovaná adresa však zřejmě odpovídá pronajímaným kancelářským prostorám, nikoli vlastnímu zařízení Rocket Lab.

Ariane 6 nedostane třetí vývojovou verzi

Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Podrobnosti o testovacím letu raketového demonstrátoru FD1

Dokumenty týkající se životního prostředí, které byly předloženy na Sardinii, odhalily nové podrobnosti o plánovaném suborbitálním testovacím letu demonstrátoru FD1 společnosti Avio. Test využije dočasné startovací zařízení budované v areálu mezirezortního testovacího polygonu Salto di Quirra. Jednostupňový demonstrátor o hmotnosti 6,3 tuny je vyvíjen na základě kontraktu v hodnotě 181,6 milionu eur od italské vlády, financovaného prostřednictvím italského Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) v celkové hodnotě 191,5 miliardy eur. Očekává se, že demonstrátor ověří klíčové technologie pro nové generace nosných raket společnosti Avio, které budou následovat po systému Vega E.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.