Štítek ‘SLS’

Gateway (prosinec 2021)

Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.

Gateway (listopad 2021)

V minulém dílu  jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.

Testy pro výrobu nových motorů RS-25

První čtyři starty rakety SLS využijí šestnáct modernizovaných motorů RS-25, které dříve poháněly americké raketoplány. Pro budoucí starty však NASA společně s hlavním dodavatelem (firmou Aerojet Rocketdyne) mění metody výroby hlavních dílů těchto motorů. Inženýři a technici vyrábí některé z těchto dílů pomocí nových pokročilých metod, které zvyšují spolehlivost a zároveň snižují náklady a zkracují výrobní čas. Na Stennisovo středisko dorazil 25. října první tzv. powerhead vyrobený firmou Aerojet Rocketdyne. Zde bude zařízení usazeno do motoru určeného k letové certifikaci. Tento motor byl speciálně postaven k testům nově navržených dílů pro motory, které budou pohánět rakety SLS po misi Artemis IV.

NASA předkládá vizi komerční SLS

Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 26. října záměr přechodu programu Space Launch System z fáze návrhu a vývoje do provozního stavu počínaje misí Artemis 5. Součástí záměru je přesun vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt. NASA by poskytovala podpůrnou infrastrukturu a při svých pilotovaných misích Artemis by byla nájemcem služby vynesení Orionu a přidruženého nákladu na translunární dráhu. Vize běžného provozu zahrnuje další vládní i nevládní uživatele služeb rakety. V záměru je zmíněn například nepilotovaný průzkum vnějších planet. Nastíněný model předpokládá, že současný vládou vlastněný a vládou vedený systém se přesune k průmyslovému partnerovi, zatímco NASA si ponechá práva k duševnímu vlastnictví systému. Tento krok má snížit jednotkové náklady na stavbu a umožnit SLS být udržitelným a dostupným systémem.

Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orion byl usazen na SLS

Skládání hardwaru pro misi Artemis I bylo dokončeno. V hale VAB probíhá spojování lodi Orion s adaptérem OSA. 22. října 10:25

Gateway (říjen 2021)

Maketa modulu HALO kosmické stanice Gateway v měřítku 1:1 ukazuje jeho plánované vnitřní uspořádání. Gateway má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO využívat výhody rovnováhy mezi gravitačními poli Měsíce a Země. Tato oběžná dráha umožní nepřetržitý, nerušený výhled na Zemi, což umožní neustálou přímou komunikaci. Dynamika oběžné dráhy NRHO však dosud nebyla žádnou kosmickou misí testována. Demonstrace schopnosti vstoupit na tuto jedinečnou oběžnou dráhu a udržovat ji po dobu přibližně šesti měsíců bude úkolem CubeSatu CAPSTONE. Technologická mise CAPSTONE má být zahájena startem rakety Electron z kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula Severního ostrova Nového Zélandu. V minulém dílu jsme psali o možném odkladu mise z důvodu přísných vládních restrikcí na Novém Zélandu v souvislosti s pandemií COVID-19. K odkladu nyní došlo a novým termínem je nejdříve 19. březen 2022.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 4. čtvrtletí 2021)

O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.

Kosmotýdeník 471 (20.9. – 26.9.)

Uteklo nám dalších sedm dní a je tedy ideální čas na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se dnes v hlavním tématu podíváme na šikovný tahač, který má ambici rozvážet malé náklady mezi geostacionární a měsíční dráhou. Dále se podíváme na další odklad letu mise OFT-2 lodi Starliner, anebo na unikátní video z testu kyslíkové nádrže nové ruské rakety Sojuz 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 3. čtvrtletím 2021)

Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.