Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je HALO zpátky v integračním stanovišti, v pozadí jsou válcové segmenty pro evropsko-japonský modul Lunar I-Hab. K modulu HALO budou nyní zřejmě připojeny obě jeho protilehlé koncové stěny. Přeprava modulu z výrobního závodu Thales Alenia Space do závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, sklouzla na začátek roku 2025. V Gilbertu bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární landery a astronauty pracující na povrchu Měsíce. Díky komponentům mezinárodních partnerů se Gateway má stát nástupcem Mezinárodní kosmické stanice ISS jako symbol mezinárodní spolupráce ve vesmíru. Kampaň misí Artemis, jejíž součástí Gateway je, však zaostává za plánem a překračuje odhadované náklady. V současnosti ji provází nejistota ohledně tepelného štítu Orionu, nekvalitní práce při výrobě nádrží centrálních stupňů raket SLS, překročení hmotnosti počáteční Gateway, problémy při vývoji a stavbě vypouštěcí plošiny ML-2 a v neposlední řadě také nejistota ohledně nevyzrálé technologie přečerpávání a dlouhodobého skladování kryogenních pohonných hmot v kosmickém prostoru, na které spoléhá architektura lunárních landerů. Nejistoty v harmonogramu misí mohou být dále prohlubovány problémem s financováním s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Zatímco v minulém dílu jsme psali, že konstrukce obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway je ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v Turíně připravována na strukturální zátěžové testy, nyní se již nachází uprostřed testů. Při zátěžových zkouškách je testováno, zda konstrukce modulu odolá silám, kterým bude vystavena při vynesení na oběžnou dráhu a provozu v kosmickém prostoru. Na fotografii z června 2024 je zachycen přesun modulu z integračního na testovací stanoviště.
Na Kennedyho kosmickém středisku probíhají přípravy na starty silnější verze rakety SLS Block 1B, která si svou premiéru odbude při misi Artemis IV. 9. května se týmy pracovníků a inženýrů z NASA a firmy Bechtel National Inc. pustili do přesunu primární struktury základu mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 (mobile launcher) na její finální podpěry. A i když plošina zatím není ani zdaleka dokončena, byl k přesunu její kostry použit legendární crawler transporter.
Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.
Aerojet Rocketdyne dodal v květnu 2023 s čtyřměsíčním zpožděním ze svého montážního zařízení v Redmontu do Glennova střediska NASA první kvalifikační solárně elektrický motor AEPS pro energetický a pohonný modul PPE kosmické stanice Gateway. Na fotografii je zachycena výroba druhého kvalifikačního a tří letových motorů AEPS v Redmontu. Výkon motoru AEPS 12 kW je více než dvojnásobný ve srovnání s úrovní výkonu solárně elektrických motorů, které dnes pohánějí satelity, a poskytuje tah potřebný pro manévry Gateway. Tři motory AEPS mají být primárním zdrojem pohonu stanice a mají poskytnout 36 kW z celkových 48 kW elektrického pohonu modulu PPE. Na červen bylo naplánováno testování charakteristik zážehu. Potom mají následovat akceptační kvalifikační testy v podmínkách vibrací a tepelných cyklů. Tím budou prokázány schopnosti motorů při splnění všech letových podmínek. Po dokončení akceptačních testů má být technologie motoru AEPS na podzim administrativně přeřazena mezi technologie s úrovní připravenosti TRL 6 (ukázka prototypu v relevantním prostředí).
V diskusi pod minulým dílem vyvolala pozdvižení zpráva o skokovém zvýšení nákladů na mobilní startovní plošinu ML-2. Plošina je zásadním klíčem k misi Artemis 4 ke stanici Gateway v dosud plánované podobě. V dnešním článku si mimo jiné podrobně rozebereme audit Úřadu generálního inspektora NASA, provedený speciálně k ML-2. Audit dokonce naznačil, jak by se situace mohla v letošním roce vyvíjet. Doporučil vypovědět smlouvu s Bechtelem? Souhlasilo by s takovým doporučením vedení NASA? Přikázalo by nižšímu managementu, aby začal okamžitě konat? A znamenalo by to konec rakety SLS Block 1B? A jaké budou další kroky v kompletaci modulu HALO, jehož interiér vidíme ve vizualizaci? Více již v článku.
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
V den, kdy vyšel únorový díl, zveřejnila společnost Thales Alenia Space video z výroby hermetizované struktury obyvatelného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Konkrétně jde o válec o průměru 3 metry výrobního čísla 5000156P01 a centrální prstenec výrobního čísla 5000361G01. První video je dostupné tady, druhé video tady. Modul HALO má být vynesen společně s energetickým a pohonným prvkem PPE při startu rakety Falcon Heavy v roce 2024. Společná sestava bude schopna podporovat až třicetidenní pobyt čtyřčlenné posádky Orionu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
