NASA předkládá vizi komerční SLS

Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 26. října záměr přechodu programu Space Launch System z fáze návrhu a vývoje do provozního stavu počínaje misí Artemis 5. Součástí záměru je přesun vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt. NASA by poskytovala podpůrnou infrastrukturu a při svých pilotovaných misích Artemis by byla nájemcem služby vynesení Orionu a přidruženého nákladu na translunární dráhu. Vize běžného provozu zahrnuje další vládní i nevládní uživatele služeb rakety. V záměru je zmíněn například nepilotovaný průzkum vnějších planet. Nastíněný model předpokládá, že současný vládou vlastněný a vládou vedený systém se přesune k průmyslovému partnerovi, zatímco NASA si ponechá práva k duševnímu vlastnictví systému. Tento krok má snížit jednotkové náklady na stavbu a umožnit SLS být udržitelným a dostupným systémem.

NASA předpokládá, že bude hlavním nájemcem systému tím, že zakoupí od průmyslového dodavatele jeden pilotovaný let ročně po dobu minimálně deseti roků od uzavření smlouvy a zároveň poskytne svoji infrastrukturu a personál pro výrobu a provoz. NASA jako vlastník této infrastruktury nabízí stejnou službu i dalším uživatelům.

Plán misí Artemis s přidělenými verzemi raket SLS ve výzvě z 26. října 2021 je potvrzením dlouhodobého zájmu NASA o SLS

Desetiletý plán misí Artemis s přidělenými verzemi raket SLS ve výzvě z 26. října 2021 je potvrzením dlouhodobého zájmu NASA o SLS. Záměr nákupu jednoho letu SLS ročně po dobu minimálně deseti roků počínaje misí Artemis 5 naznačuje, že jde o mise Artemis 5 až Artemis 14.
Zdroj: https://sam.gov

Agentura potřebuje pro program Artemis jednu pilotovanou raketu SLS ročně. Proto plánovala uzavřít s Boeingem na počátku fiskálního roku 2022 smlouvu Stages Production Evolution Contract (SPEC), která měla zastřešovat objednávky až deseti nových centrálních stupňů raket SLS a stanovit nový způsob tvorby ceny za jejich výrobu. Za účelem snížení ceny měla její tvorba postupně přecházet z nákladově orientované na fixní.

Dalším potvrzením dlouhodobého záměru programu Artemis je plán výroby a opětovného použití kosmických lodí Orion pro mise Artemis 3 až Artemis 14 ze smlouvy OPOC se společností Lockheed Martin

Dalším potvrzením dlouhodobého záměru programu Artemis je plán výroby a opětovného použití kosmických lodí Orion pro mise Artemis 3 až Artemis 14 ze smlouvy OPOC se společností Lockheed Martin
Zdroj: https://oig.nasa.gov

Boeing ale tvrdí, že po aktuálně probíhající reorganizaci výroby v továrně MAF bude schopen vyrábět dva centrální stupně SLS ročně. Společně s dodavateli dalších částí SLS už delší dobu iniciativně prezentuje, co vše by SLS mohla vynášet při nákladních misích. Příkladem takové společné prezentace je tento PDF dokument.

NASA se proto rozhodla deklarovaný potenciál jednoho nákladního letu SLS ročně podpořit tím, že by nákladní SLS byly přímo dostupné i jiným zákazníkům. V současnosti má program SLS několik dodavatelů, se kterými má NASA přímé kontrakty. Pro zjednodušení budoucích jednání se NASA nyní snaží podpořit myšlenku jediného dodavatele, tedy subjektu, který by zastupoval všechny výrobce jednotlivých částí SLS a vyjednával integrovaný kontrakt. Tento průmyslový dodavatel by také převzal podstatnou část současné práce NASA.

Shora popsaný záměr je součástí výzvy k poskytnutí informací, kterou NASA vydala 26. října směrem k průmyslovým společnostem. V pokynech připojených k výzvě NASA odhaduje, že nový model smluv by umožnil podstatné úspory ve výrobě SLS za předpokladu jednoho pilotovaného a alespoň jednoho nákladního letu ročně. Navrhuje tedy, aby tyto úspory umožnily vítěznému dodavateli poskytovat startovní služby široké škále zákazníků mimo NASA. Současně uvádí, že tato škála dalších zákazníků je záměr a cíl NASA.

Plán opakovaného použití interiérových komponent v lodích Orion do mise Artemis 14 (avionika, systémy podpory života, systémy pro posádku)

Plán opakovaného použití interiérových komponent v lodích Orion do mise Artemis 14 (avionika, systémy podpory života, systémy pro posádku)
Zdroj: https://oig.nasa.gov

Agentura ve výzvě nadhazuje jednoduchou úvahu. Například snížení výrobních a provozních nákladů alespoň o 50 % by při zdvojnásobení ročního počtu letů znamenalo pro dodavatele stejné celkové náklady jako nyní. To by mohlo vést k nákladově efektivnímu systému.

SLS pro Artemis 4 ještě spadá do fáze vývoje vzhledem k prvnímu použití nového horního stupně EUS. Díly pro tento první exemplář SLS Block 1B se na základě uzavřených objednávek již vyrábí. Dosavadní objednávky položek dlouhodobé povahy pro Artemis 5 a další mise (například nové motory RS-25) by ale již přešly pod novou smlouvu. Referenčním modelem záměru je konsolidace současných smluv do jediné korporátní entity. Touto entitou může být jedna společnost, korporátní partnerství nebo jiná obchodní entita. Tato entita by byla zodpovědná za výrobu hardwaru, integraci systému a doručení nákladu na translunární trajektorii. Konsolidovaná smlouva je označována jako Exploration Production and Operations Contract (EPOC). Cílem je mít uzavřenou smlouvu EPOC do prosince 2023.

Smlouva EPOC je koncipována jako smlouva, na jejímž základě NASA nakoupí službu vynesení užitečného zatížení, ale nepřevezme vlastnictví letového hardwaru. Služba je ve výzvě definována jako mise s určenou nosností do doby oddělení Orionu s přidruženým nákladem na translunární trajektorii. Cílem výzvy k poskytnutí informací je získat k tomuto záměru zpětnou vazbu z průmyslu. Termín pro poskytnutí poptávaných informací je do 27. ledna 2022.

Zdroje informací:
https://sam.gov/
https://forum.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20211020-PH-FMX01_0241~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…54967.0;attach=2066522;sess=0
https://oig.nasa.gov/docs/IG-20-018.pdf

Print Friendly, PDF & Email
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

37 komentářů ke článku “NASA předkládá vizi komerční SLS”

  1. anis napsal:

    No neviem. Mne to pripadá ako elegantná snaha o zlikvidovanie rodiacej sa konkurencie v kozmickom priemysle. Každý subkontraktor musí prejsť cez generálneho kontraktora a ten má navyše k dispozícii vlastne celú NASA. Fikané. Ale možno sa mýlim.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ve výrobě SLS není konkurence, role jsou zde jasně rozděleny. Boeing je dodavatelem CS a EUS, Aerojet Rocketdyne je dodavatelem motorů RS-25, Northrop Grumman je dodavatelem SRB. Žádná z těchto společností nemá technologické a informační předpoklady a znalosti pro výrobu ostatních dílů SLS. Ve výzvě je uvedeno, že smluvní entitou může být korporátní partnerství. Dodavatelé do toho tedy mohou jít společně a vytvořit společný podnik. Podobně vznikla v roce 1995 United Space Alliance (Rockwell International + Lockheed Martin) a v roce 2006 United Launch Alliance (Boeing + Lockheed Martin).

    • Malky napsal:

      Co je snahou o zlikvidování konkurence, a co má být tou konkurencí?

      Pokud je to myšleno tak, že SLS je snahou o zlikvidování komerčních těžkých raket, toho bych se nebál, s frekvencí jednoho startu za rok a cenovkou výše jedné miliardy to žádná konkurence nebude.

      Pokud je to myšleno tak, že je to snahou o zlikvidování projektu SLS skrze komercializaci (která řadě lidí leží v žaludku), pak vězte že realita je taková že komerční přístup v jiných programech NASA měl veskrze pozitivní výsledky. Nemyslím si, že SLS spasí, ale určitě ničemu neuškodí.

  2. Ivo napsal:

    Tohle je čiré scifi, spíš to vidím tak, že i NASA už došlo, že čtyřka bude poslední a pak už další nemá šanci.

  3. Tomas777 napsal:

    pochopil jsem že je to privatizace SLS a výrobních technologijí, amerického daňového poplatníka bude zajímat jestli soukromé firmy tyto technologie a postupy od NASA odkoupí nebo je dostanou zadarmo.Protože je to dobrá příležitost jak část financí investovaných do rakety dostat zpět. Navíc pro obyčejné Američany by to bylo povzbuzující nechat program SLS a Artemis co nejdéle a i následující programu třebaz let na Mars

    • Jiří Hošek napsal:

      Práva k duševnímu vlastnictví systému si NASA hodlá ponechat. Prostory ve výrobní budově MAF NASA pronajímá Boeingu už nyní. Některé výrobní nástroje v MAF vlastní Boeing, jiné NASA. Forma poskytnutí podpůrné infrastruktury ve vlastnictví NASA není ve výzvě specifikována. Aby nešlo o neoprávněnou veřejnou podporu, mohlo by se to řešit například pronájmem. Výrobní zařízení segmentů SRB v Promontory už nyní vlastní Northrop Grumman.

  4. Mario napsal:

    Za tú cenu sa zákazníci určite pobijú. Neverím že dokážu ponúknuť zaujímavú cenu. SLS je príliš silná pre väčšinu komerčných zákazníkov. A nemyslím že je náklad ktorý by nevyniesla žiadna iná komerčná raketa. A súkromný sektor asi nebude mať veľmi záujem o prieskum hlbokého vesmíru. A ťažba vo vesmíre je ešte docela ďaleko a chýbajú potrebné technológie aby to bolo aj cenovo zaujímavé. V prvom rade treba znížiť čo najviac cenu a až potom sa vesmír stane veľmi zaujímavý na podnikanie.

    • Radim Pretsch napsal:

      „…pro většinu zákazníků…“ Vzhledem k charakteru SLS ta zbylá menšina bohatě postačuje.

      „… žádná jiná komerční raketa“ V nosnosti nebude mít SLS konkurenci několik let, možná dokonce dekád.

      „…průzkum hlubokého vesmíru“ SLS bude nenahraditelná při kolonizaci Měsíce. A o tu má soukromý sektor zájem už dnes.

      Cena za let do Vesmíru se co nejvíc snižuje průběžně.

      • Pajuc napsal:

        Budoucnost SLS je velmi nejistá. Ani NASA z ní nehopká nadšením – viz to, jak moc usilovala o přesun sondy Europa Clipper na levnější raketu i za cenu delšího přeletu místo, aby jednoduše odložila misi EM-2.
        Nakonec to také může dopadnout tak, že místo SLS s Orionem bude ke Gateway létat Falcon Heavy s CD, rozdíl v nákladech by byl gigantický.
        To, co drží SLS při životě, je lobbing , a to nemusí stačit.

        • Dušan Majer napsal:

          K úvaze o Europa Clipperu se sluší dodat, že to spíše ukazuje to, že program Artemis je pro NASA velmi důležitý a tudíž jej nechce zpožďovat, k čemuž by při letu EC na SLS došlo.

          • Pajuc napsal:

            Můžete ten argument upřesnit? Já jsem se totiž domníval, že odložení EM2 by nemělo vliv na harmonogram Artemis, protože ten je stejně ve hvězdách.

          • Jiří Hošek napsal:

            Artemis II (Vámi nazývaná EM2) byla v době přesunu sondy Europa Clipper (EC) na komerční raketu plánována na druhé pololetí 2023. Časová kolize EC (léto 2024) byla až s misí Artemis III, která měla politickou prioritu vzhledem k příkazu pilotovaného přistání na Měsíci. Přednost tedy dostala Artemis III a NASA rozhodla, že sondu EC uskladní do roku 2025, kdy by byl k dispozici čtvrtý exemplář SLS. Během přezkumu CDR sondy EC koncem roku 2020 však byl zjištěn problém s vibracemi při startu na SLS, protože EC je pro SLS příliš lehký náklad.

            V zákoně o rozpočtu NASA na fiskální rok 2021, který Kongres schválil 21. prosince 2020, byl proto text: „NASA použije SLS pro misi Europa Clipper, pokud je SLS k dispozici a pokud analýza torzního zatížení potvrdila vhodnost Clipperu pro SLS. Za předpokladu, že tyto podmínky nelze splnit, provede administrátor úplnou a otevřenou soutěž na výběr komerční nosné rakety pro misi Europa Clipper“. Zákon také nařídil NASA, aby zajistila, že mise Artemis budou mít prioritu a nebudou ovlivňovány jinými aktivitami.

            25. ledna 2021 tým pracující na projektu sondy EC obdržel formální pokyn k ukončení úsilí o podporu kompatibility s raketou SLS a k pokračování vývoje konfigurace sondy pro start na komerční raketě. Čtvrtý exemplář SLS tak byl uvolněn pro misi Artemis IV.

            Přesun EC na komerční raketu tedy nelze v žádném případě považovat za jakýsi precedens a vyvozovat z něj úvahy typu „budoucnost SLS je velmi nejistá“ a „NASA usilovala o přesun EC na levnější raketu i za cenu delšího přeletu“.

          • Pajuc napsal:

            Děkuji za vyjasnění. Při dodržení plánovaných termínů by to nevycházelo. Já jsem při své úvaze započítal i odklady. Nicméně reálného stavu si musí být vědomi i v NASA, takže moje úvaha je asi správná, i když ono to je jistě složitější.

          • Jiří Hošek napsal:

            Mise Artemis II je stále plánovaná na rok 2023 (20 – 21 měsíců po Artemis I, takže 24 měsíců ode dneška).

          • Pajuc napsal:

            Problém je, že na ty oficiální termíny se nedá spoléhat. Artemis III má být v r. 2024, to se zpozdí minimálně o dva roky, to je dost času, aby se stihla vyrobit jedna SLS navíc pro EC, kdyby to bylo skutečně třeba.

          • Jiří Hošek napsal:

            Pokud budeme abstrahovat od těch nesplněných podmínek Kongresu (nadměrné vibrace, priorita Artemis před EC) a zajdeme do roviny spekulací, pak ano. Třetí exemplář SLS připravovaný pro rok 2024 mohl být převeden z Artemis III na EC a Artemis III mohl být přesunut na SLS Block 1B v roce 2026 s přidruženým nákladem I-Hab a s novým horním stupněm EUS, který má obrovskou podporu Kongresu, například tady na straně 17:
            https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2021/05/Senate-NASA-auth-amendment-May-12-2021.pdf
            Příprava třetí SLS totiž aktuálně není tím, co by vypadalo, že se v rámci Artemis III, řečeno Vašimi slovy „zpozdí minimálně o dva roky“.

          • Pajuc napsal:

            Souhlas, až na ty „spekulace“. Stačí se podívat, v jakém stádiu připravenosti jednotlivé projekty (např. lunární lander) jsou, a je zřejmé, že stanovené termíny nesedí. Čistá spekulace je, proč to NASA nezohlední a neposadí EC na první volnou SLS (samozřejmě za předpokladu, že ten problém s vibracemi je řešitelný). Já si to, možná až moc jednoduše, vysvětluji snahou ušetřit. Proto ten dotaz, na který jste reagoval.

          • Jiří Hošek napsal:

            Slovo „spekulace“ chápu jako odklon od dvou faktorů, které podle textu zákona o rozpočtu vedly k přesunu EC z SLS na komerční raketu a pokus nahradit tyto faktory „snahou ušetřit peníze“. Tohle nebylo nějaké ústní vyjádření, to byl zákon schválený Kongresem a podepsaný prezidentem Trumpem. Jsem přesvědčený o tom, že kdyby šlo o snahu ušetřit peníze, tak by zákon (podotýkám, že jde o rozpočtový zákon, nikoli autorizační) přímo nařídil NASA přesunout EC na komerční raketu bez „pokusu o zaobalení pravdy“ do těch dvou podmínek. Rozpočtové zákony běžně ruší projekty tím, že na ně prostě nedají peníze bez vysvětlení. Navíc, položka SLS se nijak nesnížila. Zákon přidělil na SLS pro FY21 částku 2,586 mld USD, přičemž pro FY20 byla přidělena shodná částka 2,586 mld USD a pro FY22 je opět navrženo 2,5 mld USD. O jakém ušetření peněz tedy mluvíte?

            Druhou věcí, která mi ve Vašich úvahách nesedí, je snaha dokazovat „šetření peněz“ retrospektivně podle aktuálního stavu připravenosti lunárního landeru v říjnu 2021, kdy jsou práce na HLS pozastaveny. NASA to teď už nemůže zohlednit a posadit EC v roce 2024 na SLS místo Artemis III. Nezvratné rozhodnutí padlo už v lednu 2021, následně bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele startovní služby, které pak vyhrálo SpaceX. Považuji za nezbytné se na to dívat optikou ledna 2021, kdy se nikdo v NASA neodvážil zpochybnit prezidentem stanovený termín Artemis III v roce 2024. Byť si můžeme o reálnosti termínu přistání na Měsíci v roce 2024 myslet cokoli, tak v podmínkách výběrového řízení na HLS byl požadavek na pilotované přistání v roce 2024 a i na tiskové konferenci k výběru SpaceX 16. dubna NASA potvrdila, že rok 2024 je stále platný cíl. Nedovedu si představit, že by tehdy NASA tento cíl podkopala tím, že by SLS pro Artemis III přesunula na EC.

          • Pajuc napsal:

            Dobře víte, o jakém ušetření mluvím – Falcon Heavy je levnější než SLS. Stejně tak dobře víte, že už od počátku bylo jasné, že termín Artemis III se pravděpodobně nestihne a aktuální stav odpovídá očekávání. V téhle fázi diskuze už jen vedete zákopovou válku. Mi se to stále jeví tak, že presun EC na SLS nebyl vynucený ani zákonem ani okolnostmi, protože relevantní protiargument jste neuvedl.

          • Jiří Hošek napsal:

            Ano, vím, že Falcon Heavy je levnější než SLS. Pokud tuto větu vnímáte tak, že NASA ušetřila nějaké peníze, OK. Svoje argumenty jsem napsal.

            Ano, vím, že od počátku bylo jasné, že termín Artemis III se pravděpodobně nestihne. I zde jsem chronologicky popsal postoj představitelů NASA. Respektuji, že to vnímáte jinak.

            Nerozumím však Vaší větě „přesun EC na SLS nebyl vynucený ani zákonem ani okolnostmi“. Můžete to prosím rozvést? Nemyslel jste „přesun EC z SLS na komerční nosič“?

          • Pajuc napsal:

            Ano, to jsem popletl. Mělo být z SLS na FH. Omlouvám se.

          • Jiří Hošek napsal:

            Ano, přesun EC z SLS na komerční raketu nebyl vynucený zákonem, ale na přelomu 2020/21 umožněný zákonem. NASA v roce 2020 sama požádala o to, aby měla k převodu volné ruce. Motivací bylo ušetřit. Nikoli však peníze, ale raketu pro program Artemis. Zřejmě se na poslední větě opět neshodneme, ale to není podstatné. Respektuji Váš názor, že chtěla ušetřit peníze.

          • Pajuc napsal:

            No to je právě to, co se Vám nepodařilo mi vysvětlit. NASA sama(!) požádala o možnost přesunu EC na levnější raketu, ačkoliv věděla a vývoj to potvrzoval, že bude mít volnou SLS. Já upřímně nechápu, jaký jiný závěr by z toho plynul, než že chtěla ušetřit peníze, zvlášť když jde o celý kopec peněz, miliardy dolarů.

            Také jsem ale přiznal, že to je spekulace, úvaha. Co však chcete dělat, než spekulovat, když oficiální termíny neodpovídají skutečnosti, ale jen politickému zadání?

          • Jiří Hošek napsal:

            1)
            „Administrativa je zklamaná, že návrh zákona vyžaduje, aby NASA použila SLS ke startu mise Europa Clipper. To by zvýšilo náklady na misi Clipper a PŘIPRAVILO BY ÚSILÍ O PRŮZKUM MĚSÍCE O RAKETU, KTEROU NASA POTŘEBUJE PRO PILOTOVANÝ PRŮZKUM MĚSÍCE. Administrativa naléhá na Kongres, aby poskytl NASA flexibilitu, kterou požaduje v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2021.“

            Zdroj informace:
            https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2020/11/FY2021Annual.pdf
            (dopis ředitele OMB Russella Voughta z 30.11.2020 adresovaný předsedovi senátního rozpočtového výboru Richardu Shelbymu, strana 7)

            2)
            „NASA dokončila koncem října 2020 analýzu, která potvrdila významnou nekompatibilitu mezi použitím SLS pro misi Europa Clipper a stávajícím designem sondy Europa Clipper.“
            Zdroj informace:
            https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/fy2022_congressional_justification_nasa_budget_request.pdf
            (žádost o rozpočet NASA na FY 2022, strana 288)

          • Pajuc napsal:

            Zadání znělo přistát na Měsíci v roce 2024, oficiální výstupy toto zadání prostě reflektují. Myslím, že děláte chybu, když se na ně pořád odvoláváte jako na dogma zcela bez přihlédnutí k realitě. Kdybyste pracoval jako historik, také byste k archivním materiálům přistupoval bez kritického rozboru?

          • Jiří Hošek napsal:

            Nepřistupuji k tomu jako historik. Vývojem kolem rakety pro EC s využitím zdrojů, které jsem Vám v této diskusi poslal, jsem se zabýval průběžně, viz například tyto tři díly seriálu Gateway (klíčové slovo „Clipper“)

            https://kosmonautix.cz/2020/10/gateway-rijen-2020/
            https://kosmonautix.cz/2020/11/gateway-listopad-2020/
            https://kosmonautix.cz/2020/12/gateway-prosinec-2020/

            Nad čím Vy dumáte teď, nad tím jsem já dumal v listopadu 2020, viz citace z mého článku: „Bude zajímavé sledovat, zda by případný odklad mise Artemis III mohl vést k flexibilnímu využití třetího exempláře rakety SLS pro vynesení této sondy.“

            NASA ale prostě chtěla v počáteční fázi programu Artemis alokovat tomuto programu všechny dostupné rakety SLS.

          • Pajuc napsal:

            Váš přístup je jiný, než bych volil já. Ale děkuji za čas, který jste mi věnoval, a především za Vaše články.

          • Jiří Hošek napsal:

            Věřím, že se v komentářích pod dalšími články budeme nadále potkávat.

    • Jiří Hošek napsal:

      NASA má de facto politickou pobídku k prostudování možností nákladní varianty SLS. Rozpočtový výbor Senátu totiž zařadil do svého návrhu rozpočtu NASA na FY22 tuto větu: „Lunární náklad – protože NASA zdokonaluje svoji strategii pro udržitelnou přítomnost na povrchu Měsíce, výbor vyzývá NASA, aby pokračovala v analýze nákladní varianty SLS pro použití v programu Artemis a pro další účely.“ Rozpočtový výbor Sněmovny reprezentantů má ve svojí verzi tuto větu: „Výbor vyzývá NASA, aby prostudovala postupy potřebné k určení integrátora pro zákazníky ze soukromého sektoru, kteří si přejí využít SLS.“

      NASA připravuje výběrové řízení o smlouvy LETS na komerční lunární landery po misi Artemis 3. Tyto landery musí být vyneseny komerčními raketami.
      – Lunární modul Dyneticsu trpí od doby, kdy byly zrušeny odhazovatelné nádrže a stal se více monolitickým, nadváhou. Ve čtyřmístné verzi by možná vyžadoval úpravy, po kterých bude zapotřebí silnější nosič než Vulcan Centaur.
      – Lunární modul Národního týmu by ve čtyřmístné verzi mohl mít problémy s dostupností nosných raket New Glenn a Vulcan Centaur; může být těžké si představit, že by se Blue Origin obrátil na SpaceX.

  5. Kluzo napsal:

    Já se obádám že SLS v takovémto komerčním režimu nebude mít finančně žádnou šanci pokud se povede SpaceX dál realizovat své plány. Tj. pochybuji že SLS najde jiné zákazníky kteří dokážou cenu srazit…

  6. Libor Lukačovič napsal:

    Toto bude taká laická otázka.
    NASA prenajme svoje technológie na výrobu SLS súkromnej spoločnosti XY. S ňou potom uzavrie zmluvu o štartovných službách. Z princípu je tam naviac jeden člen oproti súčasnosti – čiže náklady budú ešte vyššie.
    Takže celému navrhovanému plánu nerozumiem…

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.