Štítek ‘SLS’

Gateway (březen 2022)

Vlevo v první řadě vnitřní pohled na radiální panel HALO s průlezem, v druhé řadě další radiální panel s druhým průlezem. Vpravo vnější pohled na radiální panel v druhé řadě.

Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.

Kosmotýdeník 495 (7.3. – 13.3.)

Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

OBRAZEM: Plošiny v hale VAB odhalují raketu SLS

První sestavený exemplář nové americké supertěžké rakety by se měl 17. března poprvé vydat na startovní rampu LC-39B. Zatím se stále nachází v útrobách montážní haly VAB, kde byl v průběhu loňského roku postupně sestaven z jednotlivých dílů a kde prošel i prvními komplexními testy. Ty se nyní chýlí ke konci a vše směřuje k historickému vývozu na rampu. Neklamnou známkou, že se tato velká událost blíží, je postupné odtahování přístupových plošin, díky kterým se mohli technici v minulých měsících dostat ke všem částem nosiče. V rámci tohoto článku Vám přinášíme fotografie z haly VAB, na kterých je postup z minulých dní velmi dobře vidět.

Boeing nabízí inovativní kompozitní nádrž

Kompozitní nádrž od Boeingu

Dalo by se říci, že všechno začalo sérií testů plně kompozitních nádrží na kryogenní pohonné látky, které podporovala agentura DARPA mající na starost technologický vývoj armádních projektů. Po několika letech vývoje se expertům z firmy Boeing podařilo dosáhnout významného pokroku z hlediska vývoje nádrží se sníženou hmotností. Důkazem je, že tato technologie se nyní v systému technologické vyzrálosti TRL (Technology Readiness Level) posunula na šestou úroveň. Návrh využívající plně kompozitní materiály má konkurovat tradičně používaným svařovaným nádržím. Boeing rozhodně není první firmou, která se pokusila postavit kompozitní nádrže pro raketu. Například společnost RocketLab je již běžně používá, ale v jejím případě jde o relativně malé díly.

Stopaři na cestě k Měsíci #6: Equuleus

Necelých dvanáct kilogramů, pohon na vodu a vědecké cíle rozeseté po různých oběžných drahách kolem Země, Měsíce a bodu L2. Dále výzkum radiačního prostředí, dopady blízkozemních planetek a další. To je krátký popis dalšího z deseti CubeSatů, které se svezou na misi Artemis I jako sekundární náklad. CubeSat Equueleus je druhý japonský CubeSat této mise a opět se jedná o komplikovaný stroj v malém obalu, kterému k dokonalosti chybí jen schopnost uvařit kávu. Ačkoli, vodu na tu kávu už veze a ohřát ji na 100 stupňů Celsia zvládne také…

Motory SLS na tuhé pohonné látky se změní

Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.

Kosmotýdeník 494 (28.2. – 6.3.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pošlete své jméno k Měsíci

Mezi čtenáři našeho webu se jistě najde celá řada těch, kteří v minulých letech využili nabídky agentury NASA a poslali své jméno třeba k Marsu na palubě roveru Perseverance. NASA tuto tradici drží již dlouho a nabídla virtuální letenky na celou řadu misí včetně posledních startů raketoplánů. Nyní stojí americká kosmonautika na prahu nové éry, kterou symbolizují především raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion. Do startu jejich první společné mise Artemis I již zbývají nízké jednotky měsíců. Je tedy nejvyšší čas oprášit osvědčenou tradici. Pokud tedy máte zájem, můžete se zaregistrovat a Vaše jméno poletí na lodi Orion k Měsíci.

Stopaři na cestě k Měsíci #5: Omotenashi

Páté pokračování naší malé série vám ukáže opět zcela netradiční CubeSat, který se pokusí o velkolepé prolomení limitů současných malých družic. Samozřejmě se jedná o jeden z deseti CubeSatů, které se svezou s misí Artemis I, která jako vůbec první letová zkouška superrakety SLS pošle na cestu k Měsíci nejen loď Orion, ale také deset CubeSatů s velmi rozličnými misemi. Dnes se podíváme na japonský CubeSat Omotenashi, který má i přes své malé rozměry provést přistání na Měsíci! Ostatně, Omotenashi má svůj cíl popsaný přímo ve svém jménu – Outstanding MOon exploration TEchnologies demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor.

Stopaři na cestě k Měsíci #4: ArgoMoon

I v tomto díle naší krátké série, která je věnována sekundárnímu nákladu mise Artemis I, se podíváme na další zajímavý CubeSat. I ten se sveze na misi, při které vůbec poprvé odstartuje super raketa SLS, která vyšle v nepilotovaném režimu loď Orion na oblet Měsíce. Generálka před návratem lidí na Měsíc s sebou poveze deset CubeSatů, které mají mnohdy zcela unikátní mise, které před nimi žádné malé družice ještě neprováděly. I CubeSat ArgoMoon je v mnohém průkopnickou misí, která je přípravou na dlouhé lety daleko od Země, budoucí servis družic v kosmickém prostoru a otestuje i schopnost pohonného systému malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.