Štítek ‘planetka’

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Discovery program

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Může náraz vychýlit nebezpečný asteroid?

Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.

VIDEO: Historie objevů asteroidů v pěti minutách

asteroidy

Nesmírně rozlehlé pustiny vesmírného vakua v okolí naší planety nejsou až tak prázdné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kromě planet a jejich měsíců jsou ve Sluneční soustavě statisíce planetek neboli asteroidů. V posledních letech se na ně upírá stále větší pozornost vědců, meziplanetárních sond, astronomických observatoří a dokonce i soukromých firem. Planetky totiž představují nejen zdroj informací o vývoji a počátcích Sluneční soustavy, ale také potenciální ložiska surovin pro vesmírnou infrastrukturu. V dnešním videu se můžete podívat na to, jak mezi lety 1970 a 2015 probíhal objev všech planetek na oběžných drahách mezi Sluncem a Jupiterem. Video je v obřím 8K rozlišení a je to vskutku fantastická podívaná, při které člověk jen nevěřícně žasne.

Po povrchu komet a asteroidů bude skákat ježek

Hedgehog zdroj:nasa.gov

Pro kamenné planety a měsíce s poměrně velkou gravitací se skvěle hodí k cestám po povrchu vozítka s koly. Ostatně rovery jako Curiosity a Opportunity na Marsu nebo Lunochod a Yutu na Měsíci to jasně potvrdily. Ale co na malých tělesech jako jsou komety či asteroidy? Tam je gravitace tak nízká, že i sonda o hmotnosti 100 kg váží na povrchu takového tělesa jako list papíru na Zemi. Zdá se, že JPL, Stanfordská univerzita a MIT si ví rady.

Kamery pro OSIRIS-REx jsou připravené

Příprava na vypuštění americké sondy OSIRIS-REx (plánovaný start září 2016) úspěšně pokračuje. Před pár dny dorazily do střediska společnosti Lockheed Martin, která zodpovídá za stavbu letového exempláře tři cenné zásilky. Jde o kamery, které budou sondě sloužit jako oči. Tyto přístroje vznikly na Arizonské Univerzitě. Díky systému OCAMS (OSIRIS-REx Camera Suite) budou odborníci sledovat přibližování sondy k cílovému asteroidu 101955 Bennu, s jejich pomocí budou odborníci studovat povrch tohoto asteroidu a ze snímků vyberou i místo pro odběr vzorků. Kamery jsou sice fyzicky tři, ale při misi budou spolupracovat jako jeden celek, který bude poskytovat globální data o cílovém asteroidu.

Co NASA dělá pro osidlování cizích světů

Umělecký koncept výroby základny z místních surovin. kredit: Contour Crafting a University of Southern California

Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.

28 fantastických návrhů a jen jediné místo pro realizaci

Jako malé dítě v cukrárně, které by nejraději ochutnalo všechny nabízené sladkosti, ale rodiče s sebou mají peníze pouze na jeden zákusek – asi tak se momentálně musí cítit NASA, která od vědeckých týmů v USA obdržela 28 návrhů na výzkumné mise. Většina se týká průzkumu měsíců a asteroidů. Letos v srpnu má kosmická agentura vyhlásit nejméně dva finalisty, kteří budou navrženi na federální grant. O rok později má být představen závěrečný vítěz, který se dočká realizace. Náš dnešní článek si klade za cíl stručně představit některé předložené projekty. A ruku na srdce – výběr to bude opravdu mimořádně těžký.

Změny pilotované mise k asteroidu

Mise k asteroidu

Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.

Kosmičtí těžaři využijí opravdu miniaturní dělníky

DSI zdroj: deepspaceindustries.com

Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje kosmická sonda nebo spíše robot, který po ukotvení k asteroidu do něj začne vrtat a odebírat odvrtaný materiál. Ten se pak začne zpracovávat, tak aby zpět na naši planetu putoval vzácný kov nebo jiný požadovaný materiál v co možná nejčistější formě bez nežádoucích příměsí. Příznivci pilotované kosmonautiky by navíc těžní stroje rádi viděli obsluhované kosmonauty, někteří by je nechali klidně zatloukat ručně geologické sondy, podobně jako to viděli u dobyvatelů Měsíce z legendárního programu Apollo. Ale co když může kosmická těžba vypadat docela jinak?