Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.

Robotická paže s připojeným odběrným nástavcem by měla před zahájením sestupného manévru zaujmout polohu pod sondou aby se při kontaktu s povrchem dotýkal nástavec regolitu co největší plochou. V tu chvíli se aktivují trysky s mimořádně čistým dusíkem, který okamžitě zvíří prach a kamínky v blízkosti odběrového zařízení. Po ukončením odběru se uzavřou záklopky a robotická paže uloží odběrný nástavec do návratového pouzdra, čímž bude nejsložitější úkol u konce. Přiložené video ukazuje celou plánovanou operaci krok za krokem.

Zdroje informací:
http://dslauretta.com/

Zdroje obrázků:
http://imgick.nj.com/…/img/entertainment_impact/photo/14762861-standard.jpeg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?”

  1. slappy napsal:

    Zajímavé! To by tam těch odběrových pouzder mohlo být několik, aby se nabralo z více míst. Nebo prostě jako záloha.. Ale předpokládám, že hmotnost je jako vždy limitující..

  2. Honza napsal:

    Tak budeme doufat, že na místě odběru nebude jen slunečním větrem umetený kus skály. Nebo ještě hůř škvíra, kde se pouzdro zachytí. Nebo naopak metr prachu, ve kterém uvízne. Nechtěně mi ta animace svoji lehkou naivitou připomněla animace přistání Philae…

    Netušíte, proč chtějí pro vyfoukání prachu použít dusík a ne třeba helium, nebo jiný inertní plyn?

    • Dušan Majer napsal:

      Sestup k asteroidu bude velmi plynulý aby nedošlo k žádnému zaboření. Odběru bude předcházet detailní snímkování vybrané oblasti.
      Dusík je také inertní – ne sice tolik jako vzácné plyny, ale pro tyto potřeby je naprosto dostačující. Oproti heliu má výhodu ve vyšší atomové hmotnosti, tudíž bude jeho proud „výkonnější“.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Podle mého názoru bude spíše problémem při tak nízké gravitaci (planetka je velmi srovnatelná s Itokawou z mise Hayabusa) se vůbec na povrchu udržet, takže fatálního zaboření bych se neobával. Ten princip odběru se mi líbí a je určitě spolehlivější než u zmíněné Hayabusy. Navíc se samozřejmě v případě neúspěchu dá vícekrát opakovat (pokud se ten dusík nevyplácá všechen hned napoprvé). Jen doufejme, že budeme mít tutovou informaci o přítomnosti odebraného materiálu v pouzdře, abychom si to neujasňovali až po přistání na Zemi, jako opět u Hayabusy. A hlavně – chtělo by to trochu víc 🙂

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    To je vlastně pravda. A to i navíc přes unikátnost celého startu, kdy jednou raketou vynesli hned 4 velmi odlišné sondy do meziplanetárního prostoru, každou s jiným cílem. Tohle je přece událost, se kterou se dá velmi chlubit. H2 je samozřejmě nejznámější, ale kdo zná třeba PROKYON k planetkám, která si pozornost určitě také zaslouží.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.