Interlune
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.
Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.
Společnost Firefly Aerospace plánuje koncem léta představit modernizovanou verzi své rakety Alpha, protože zaznamenává silnou poptávku na jejívyužití, zejména pro aplikace v oblasti národní bezpečnosti.
Společnost Starcloud se snaží získat nejméně 200 milionů dolarů v rámci transakce, která by zdvojnásobila hodnotu startupu zaměřeného na orbitální datová centra na přibližně 2,2 miliardy dolarů.
NASA plánuje zvýšit celkovou hodnotu kontraktu na mise robotických přistávacích modulů na Měsíci, aby podpořila navrhovaný nárůst letů, které podpoří plány agentury na výstavbu měsíční základny.
Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (National Geospatial-Intelligence Agency) otevírá více svých programů komerčním dodavatelům, protože usiluje o rychlejší přístup k družicovým datům a analýzám založené na umělé inteligenci.
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 11,8 milionu dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi s využitím standardu rádiového datového spojení Link-182, který byl přijat pro plánovanou síť pro přenos dat MILNET.
Americký startup True Anomaly, který se zabývá obranou a vesmírným průmyslem, 28. dubna oznámil, že v rámci kola financování série D získal 650 milionů dolarů, čímž se hodnota společnosti zvýšila na 2,2 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.
Starý vtip říká, že pokud budete v práci hodně dobří, dostanete za odměnu další práci navíc. U kosmických sond to funguje podobně – třeba sonda OSIRIS-REx je opravdu velmi dobrá a proto se vědci rozhodli, že její schopnosti využijí ještě předtím, než v roce 2018 dorazí ke svému hlavnímu cíli – asteroidu Bennu. Vědci se rozhodli využít její dráhy a využijí ji k tomu, aby se porozhlédli v okolí a zkusili v něm vystopovat neobvyklý typ asteroidů, které mohou být pozůstatky stavebních bloků, ze kterých vznikala Země.
V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.
Až jednou budou historikové zabývající se kosmonautikou hodnotit období, ve kterém momentálně žijeme, je dost možné, že pro tuto éru zvolí označení, které bude souviset se vzestupem významu soukromého sektoru. V minulých letech totiž do kosmonautického rybníčku vletělo několik štik, které velmi svižně rozvířily stojaté vody a mnoho lidí z běžné veřejnosti dokázaly přivést ke kosmonautice a ukázat jim její krásy. Soukromé firmy určitě nejsou všespasující a bylo by hloupé si myslet, že po jejich nástupu nebudou státní agentury potřeba. Soukromý sektor ale přinesl do kosmonautiky „tah na bránu“ a velkou chuť ke změnám.
V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.
V historii kosmonautiky najdeme hned několik momentů, které s trochou nadsázky zaváněly začátkem hvězdných válek – třeba když americká sonda Deep Impact bombardovala svým projektilem kometu 9P/Tempel, nebo když vozítko Curiosity na Marsu začalo kolem sebe střílet laserovým dělem. Postupně se ale zvyšuje kalibr. Na cestě k asteroidu Ryugu je japonská sonda Hayabusa-2, která na jeho povrchu odpálí nálož, aby mohla zkoumat odhalený materiál. Nejnovějším projektem do sbírky je zatím neschválený plán z Ruska, který počítá rovnou s nasazením mezikontinentální balistické střely.
O některých sondách se píší články velmi často, protože produkují zajímavé fotky, ale je potřeba si uvědomit, že flotila kosmických sond v sobě ukrývá i tiché pracanty. Řeč je o vesmírných sondách a dalekohledech, které dlouhé roky pilně sbírají cenná vědecká data a přitom se o nich tolik nepíše. Jsme proto velice rádi, že se na webu NASA objevil článek, který informuje o výsledcích druhého roku služby projektu NEOWISE. Že jste tento název ještě neslyšeli? Je to dost dobře možné. A co WISE? Tam už se možná někteří naši čtenáři chytají. NEOWISE je totiž novým programem pro infračervený teleskop WISE.
O misi AIDA (AIM/DART) jsme již na našem blogu psali v roce 2014 a 2015 – finální schvalování celého projektu má přitom přijít až letos.To ale nebrání grafikům, aby na internetu prezentovali animace jednotlivých fází celé mise. Dvojitý asteroid Didymos je mimořádně atraktivním cílem, který by nám umožnil nejen prozkoumat složení těchto vesmírných balvanů, ale nasbírané zkušenosti by se mohly hodit, až by jednou k Zemi zamířil nebezpečný asteroid, který by nás mohl ohrozit. Pak bude znalost změny jeho oběžné dráhy k nezaplacení. Dnes Vám proto přinášíme tři povedená videa, která ukazují, jak by to již za pár let mohlo vypadat.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.