sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.
Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.
V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.
Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
Společnost Orbital ATK zažívá v těchto dnech úspěšné období. Ještě předtím, než se jejich raketa Antares vrátila do služby se jim podařilo uzavřít důležitý kontakt. Ten se týká prvního exempláře zařízení, které zatím nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jde o robotický servisní tahač, který by měl pomáhat především družicím na geostacionární dráze. Aktuální kontrakt byl uzavřen se společností International Launch Services, která zajišťuje zakázky zahraničních partnerů pro ruské nosiče. Premiérový zástupce nové technologie bude v roce 2018 sdílet místo na raketě Proton s komunikační družicí Eutelsat.
Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.
Pokud jednou budou lidé chtít létat dále do vesmíru a hlavně zde pobývat delší dobu, bude nezbytné, aby se naučili využívat místních zdrojů. Jednak budou méně závislí na zásobování ze Země, ale navíc systém ISRU (jak se využívání místních zdrojů označuje), umožní výrazně rozšířit naše možnosti průzkumu. Ačkoliv se to dnes může zdát předčasné, je potřeba se na tuto dobu připravit. Na Kennedyho středisku se proto v těchto dnech testuje prototyp výrobníku paliva označovaný jako MARCO POLO a spolu s ním se zkouší i robot RASSOR 2.0, který se snaží ověřit, jak účinný by byl tento návrh pojízdného zařízení, které by sbíralo povrchový prach k jeho dalšímu využití.
V pondělí v 1:42 SELČ proběhl úspěšný start indické rakety PSLV-G z kosmodromu Sriharikota. Stranou zájmu světových médií tak proběhla mise, při které Indie splnila poměrně ambiciózní cíle, jakým je například vylepšený poslední stupeň rakety, který umožňuje usazovat náklad na více orbitách, nebo velmi komplexní a přitom levný a rychle postavený satelit na sledování počasí na světových oceánech. Navíc data z tohoto satelitu což jsou zajímavá i pro NASA. Společně s tímto satelitem pak letělo ještě dalších sedm. Pojďme se na tento zajímavý start podívat blíže.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
