SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Společnost Quantum Space 12. května oznámila, že v Tulse v Oklahomě, kde sídlí nový generální ředitel společnosti, postaví svou vysoce obratnou družici Ranger.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.

Společnost Orbital ATK zažívá v těchto dnech úspěšné období. Ještě předtím, než se jejich raketa Antares vrátila do služby se jim podařilo uzavřít důležitý kontakt. Ten se týká prvního exempláře zařízení, které zatím nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jde o robotický servisní tahač, který by měl pomáhat především družicím na geostacionární dráze. Aktuální kontrakt byl uzavřen se společností International Launch Services, která zajišťuje zakázky zahraničních partnerů pro ruské nosiče. Premiérový zástupce nové technologie bude v roce 2018 sdílet místo na raketě Proton s komunikační družicí Eutelsat.

Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.

Pokud jednou budou lidé chtít létat dále do vesmíru a hlavně zde pobývat delší dobu, bude nezbytné, aby se naučili využívat místních zdrojů. Jednak budou méně závislí na zásobování ze Země, ale navíc systém ISRU (jak se využívání místních zdrojů označuje), umožní výrazně rozšířit naše možnosti průzkumu. Ačkoliv se to dnes může zdát předčasné, je potřeba se na tuto dobu připravit. Na Kennedyho středisku se proto v těchto dnech testuje prototyp výrobníku paliva označovaný jako MARCO POLO a spolu s ním se zkouší i robot RASSOR 2.0, který se snaží ověřit, jak účinný by byl tento návrh pojízdného zařízení, které by sbíralo povrchový prach k jeho dalšímu využití.

V pondělí v 1:42 SELČ proběhl úspěšný start indické rakety PSLV-G z kosmodromu Sriharikota. Stranou zájmu světových médií tak proběhla mise, při které Indie splnila poměrně ambiciózní cíle, jakým je například vylepšený poslední stupeň rakety, který umožňuje usazovat náklad na více orbitách, nebo velmi komplexní a přitom levný a rychle postavený satelit na sledování počasí na světových oceánech. Navíc data z tohoto satelitu což jsou zajímavá i pro NASA. Společně s tímto satelitem pak letělo ještě dalších sedm. Pojďme se na tento zajímavý start podívat blíže.

Většina lidí má Čínu v mysli spojenou s levnými, nekvalitními výrobky a nepřipadá jim možné, že by tento stát mohl učinit nějaký přelomový technický krok vpřed. V pondělí 15. srpna se to ale Číně podařilo zcela bez debat. Na oběžnou dráhu totiž z kosmodromu vzdáleného 1600 kilometrů od Pekingu putovala družice QSS, která by měla položit základní stavební kameny nového typu komunikačních technologií, které vypadají, jako kdyby k nám přišly z budoucnosti.

Pátek 25. května 1973 byl pro floridský kosmodrom poměrně netypickým dnem. Přestože se do vesmíru chystala první expedice k orbitální stanici Skylab, jednalo se o start s nejmenším počtem diváků v rámci celého pilotovaného programu Apollo. Kvůli neočekávané krizi a odkladu startu nejprve o pět dní a posléze o dalších pět dní bylo na plážích kolem KSC jen pár tisíc vytrvalců, kteří byli schopni a ochotni o deset dní prodloužit svou dovolenou. Manželky a děti astronautů nebyly přítomny – školní povinnosti se nedaly obcházet donekonečna. To však nebyla jediná zvláštnost, jež provázela start mise SL-2, jak byla první výprava nazývána. Už samotný název mise byl poněkud zavádějící. Původně měl být let Pete Conrada a jeho posádky označen jako SL-1. V průběhu příprav ale kohosi napadlo, že označení SL-1 by měl dostat start samotného Skylabu a číslování pilotovaných letů se teď příslušně posunulo. Jenže všechny tři hlavní posádky už měly v té době hotovy emblémy svých misí. Desítky nášivek a odznáčků byly už vyrobeny a nebyl čas na jejich úpravu. Conradův let se tedy stal prvním, ve kterém označení mise neodpovídalo jejímu oficiálnímu emblému. A do třetice – zcela v souladu

Když se 28. června na základně v Promontory v Utahu zapálil urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS, snímalo jeho chování několik set senzorů. Mezi nimi byla i kamera označovaná jako HiDyRS-X (High Dynamic Range Stereo X). V čem je tak zajímavá? To poznáte na první pohled, když se podíváte na přiložené video. Kamera totiž zvládá hned dva velmi důležité úkoly. Jednak jde o rychloběžnou kameru, která snímá scénu s mnohem vyšší snímkovací frekvencí, aby při běžném přehrávání poskytla zpomalený záběr, ale kromě toho disponuje opravdu širokým dynamickým rozsahem.

Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je však potřeba vykonat ještě hodně práce v širokém spektru oborů a posunout mnohé vědní disciplíny ještě o notný kousek dál. Přitom mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Je jím Měsíc. Posledních několik desetiletí je sice poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit.

Nebojte se, není to žádná výhrůžka, ani anonymní hrozba duševně vyšinutého jedince. Jde o vědecký experiment, který má naopak pomoci k bezpečnějším kosmickým letům. Když se zeptáte kosmonautů, jaká hrozba jim při pobytu ve stavu beztíže nahání největší strach, bude se mezi nejčastějšími odpověďmi zmiňovat oheň. S tímto živlem se sice lidé přímo setkali pouze jednou – na stanici MIR, ale je jasné, že časem mohou nastat podobné situace – čím častěji budeme létat do kosmu, tím spíše se budou lidé dostávat do podobných situací – statistika a pravděpodobnost se obelhat nedají. Je proto potřeba být dobře připraven.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.