Archiv rubriky ‘Technologie’

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery od programu Apollo dodnes

V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.

Top 5 zrušených fyzikálních observatoří

Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.

Jak SpaceX redukuje množství odrážejícího se světla ze Starlinků

Firma SpaceX, která provozuje konstelaci Starlink, nedávno zveřejnila dokument s názvem Nejlepší postupy pro zmírnění jasu pro družicové operátory, který pojednává o tom, jakými způsoby se SpaceX snaží redukovat světlo, které kvůli družicím Starlink dopadá na Zemi. Těmito způsoby, na jejichž hledání spolupracují přímo s astronomy, se snaží docílit toho, aby se družice Starlink staly ze Země pouhým okem prakticky neviditelné. V tomto článku si tyto konkrétní způsoby a kroky, které SpaceX aplikovala ukážeme a vysvětlíme si, jak fungují.

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery při prvních pilotovaných kosmických misích

VT_2022_30

Dnes, v době digitálních fotoaparátů, jsme zaplaveni fotografiemi ve vysokém rozlišení. Během pár kliknutí máme k dispozici i nepřeberné množství fotek, které pořídili astronauti v kosmickém prostoru. Cesta k tomuto stavu však nebyla krátká a jednoduchá. Přitom už od prvopočátků pilotovaných kosmických misí jsou jejich součástí nejrůznější typy ručních kamer a fotoaparátů, které zaznamenávají průběh kosmického letu.

Top 5 fyzikálních observatoří budoucnosti

Vizualizace projektu LISA

Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.  

Vesmírná technika: Výrazně utajovaná mise Zuma

VT_2022_29

V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.

Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

Fermiho gama observatoř

Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

VT_2022_28

Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

Sonda Cosmic Background Explorer.

Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.