NASA
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.
V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.
BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.
Po podrobnějším pohledu na planetu Merkur, jakožto objektu vědeckého bádání evropsko-japonské mise BepiColombo, který jsme vám nabídli minulou sobotu, se dnes přesuneme z astronomie zpátky do kosmonautiky. Dnešní díl seriálu Návrat k poslovi bohů bude trochu unikátní tím, že půjde o vůbec první článek na našem webu, který bude patřit do dvou seriálů najednou. A jelikož se tento článek bude soustředit na konstrukci evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), tím druhým seriálem nebude nic jiného, než vámi oblíbený Pohled pod kůži, ve kterém do detailu rozebíráme konstrukce kosmických strojů, zejména vědeckých sond, a jejich vědeckého vybavení.
Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Iontové pohony se v posledních letech používají stále častěji, ale pořád jsou oproti tradičním chemickým motorům v menšině. Mají sice výhodu v tom, že s palivem hospodaří mimořádně šetrně, ale jejich vývoj je zatím poměrně náročný. Zvládnutí jejich výrobního procesu tedy svědčí o vysoké technologické úrovni výrobce. Na začátku letošního roku se objevila zpráva o úspěšných testech nového typu iontového pohonu. Ten ke svému provozu nepotřebuje žádné pohonné látky z palubních nádrží – jako pracovní médium, které je následně ionizováno a urychlováno, mu slouží molekuly řídkých vrstev atmosféry na velmi nízkých oběžných drahách. Nyní na toto lukrativní pole vstupuje i Česká republika.
Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.
Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.
Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.
První letový test má za sebou inovativní systém ADEPT (Adaptable Deployable Entry Placement Technology), který na první pohled vypadá jako nějaký hypermoderní skládací deštník. Ve skutečnosti však toto skládací zařízení po rozevření vytvoří kruhový pevný tepelný štít – tzv aeroshell. Tato technologie má předpoklady k tomu, aby změnila systém, jakým uvažujme o tepelných štítech. Pokud se štíty na principu systému ADEPT ujmou, mohly by se i velké štíty snadno vměstnat do rakety s omezeným průměrem aerodynamického krytu. Ve výsledku bychom tak mohli na povrchy planet a světů s atmosférou posílat mnohem větší náklady, než je momentálně možné.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.