Kosmické lodě Sojuz – jen stěží byste ve světě kosmonautiky hledali ozkoušenější dopravní systém. Loď určená původně pro let k Měsíci se stala klíčovým prvkem pro obsluhu Mezinárodní vesmírné stanice. Sojuzy od svého vzniku prošly několika modernizacemi, které jim měly pomoci udržet krok s rozvíjející se technikou. Ale jelikož vývoj jde nezadržitelně dopředu, přišel čas poohlédnout se po nástupci legendární lodě. Tím by se měl stát projekt PPTS. U něj je krásně vidět, jak se historie opakuje – i tato loď je, stejně jako původně Sojuz, určena k letům na Měsíc. Není to ale její jediný úkol.

Abychom se dostali na úplný začátek vývoje projektu PPTS, přesuneme se časem do roku 2005, kdy ruská kosmická agentura vyhlásila výběrové řízení na novou kosmickou loď. Ze tří projektů ale komise o rok později nevybrala ani jediný a jejich vývoj se zastavil. Mezi návrhy byly třeba i raketoplán MAKS, nebo loď Kliper. Ledy se pohnuly v roce 2006, kdy Rusové stanovili dlouhodobý plán svého zaměření. Navrhli chytrý způsob – nejprve zmodernizujeme Sojuz a do té doby vyvineme jeho nástupce.

Z výběrového řízení vyšel úspěšně projekt firmy Eněrgija pojmenovaný PPTS (Перспективная пилотируемая транспортная система – Perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema, v překladu Perspektivní pilotovaný dopravní systém). Jádrem tohoto projektu byla kosmická loď pojmenovaná Rus. V té době se počítalo s tím, že loď bude vynášet chystaná raketa Rus-M. Stejný název pro loď i nosič sice může vypadat neobvykle, ale lodě a rakety Sojuz ukazují, že to jde, i když to občas některé trochu mate. Ale nakonec se ukázalo, že si nebudeme muset s Rus lámat hlavu. Vývoj stejnojmenné rakety totiž po pár letech skončil.

Vyvíjená loď tedy dostala oficiální jméno PTK NP (Пилотируемый транспортный корабль нового поколения = Pilotirujemyj transportnyj korabl novogo pokolenija, tedy pilotovaná loď nové generace). A jak je to s názvem Rus? Ten se používá stále, ale je neoficiální. Aby toho nebylo málo, tak o samotné lodi se také často mluví jako o PPTS, ačkoliv tento termín označuje celý projekt.

Projekt PPTS počítá hned s několika různými variantami kosmické lodi. První varianta má vážit 12 tun a měla by dopravit na nízkou oběžnou dráhu 6 kosmonautů a minimálně  500 kg nákladu. Tato loď by měla startovat z kosmodromu Vostočnyj a měla by zajišťovat lety k ISS. Po připojení ke stanici by měla loď vydržet ve vesmíru až jeden rok.

Druhá varianta počítá se 4 lidmi na palubě a 100 kg nákladu – rozdíl je ale v destinaci. Tahle varianta by měla mířit na oběžnou dráhu Měsíce. Pokud bude kolem Měsíce pouze sama kroužit, měla by zvládnout 14 denní mise. Po připojení k zatím hypotetické lunární stanici by se její životnost měla prodloužit na 200 dní. Tato verze bude o 4 tuny těžší, než varianta pro LEO. Má vážit 16 tun.

Vývoj počítá i s nepilotovanou variantou (něco na způsob Progressu), která by měla na LEO vynést minimálně 2 tuny nákladu a zpátky na povrch má vrátit 500 kilogramů.

Nosičem pro novou ruskou loď má být raketa Angara. Konkrétně její varianta Angara 5. Poprvé má loď PTK-NP odstartovat v roce 2015 z kosmodromu Vostočnyj. První let s posádkou by měl být na programu o 3 roky později. Narozdíl od stávajících lodí Sojuz by měl nový systém umožňovat několikanásobné použití. Prozatím se hovoří o deseti startech jednoho modelu během 15leté životnosti.

Zdroje informací:
http://cs.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
http://forum.kosmonautix.cz

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/PPTS-01.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/32/PPTS-03.jpg
http://brahmand.com/newsimages/18387081784b5fe960b8592.jpg