Štítek ‘Evropa’

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #8 Replikator

Replicator

3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.

Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

AI pohled na evropskou raketovou krizi

Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

Známe zákazníka prvního letu Ariane 6

Náklad společnosti OneWeb poletí při prvním letu Ariane 6. Oznámil to Stephane Israel během startu Sojuzu 2-1b. Zdroj 28. února 21:15

Další test P120C

Včera proběhl test nového pomocného motoru pro rakety Vega-C a Ariane 6 a byl úspěšný. Motor hořel 136 sekund a dosáhl tahu 4650 kN. Zdroj 29. ledna 19:42

Zkušební raketa Callisto pomalu, ale jistě ožívá

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.

Evropa plánuje odvážný rozpočet

Evropská Komise se rozhodla navýšit rozpočet pro kosmický průmysl a výzkum na 16 miliard eur. Nový rozpočet má podpořit postavení EU po roce 2020. Zdroj 7. června 20:40

Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX.  Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.

ESA – 5. díl – Evropští astronauti

Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.

ESA – 1. díl – Zrod třetí kosmické velmoci

Každý zná Sputnik, první družici na oběžné dráze Země. Všichni vědí, kdo to byl Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Je všeobecně známo, že Američani přistáli na Měsíci díky programu Apollo. Mezi lidmi se najde jen několik málo jedinců, kteří nevědí, co znamenají pojmy Mir, Space Shuttle, Sojuz, Hubbleův kosmický teleskop, Spirit a Oportunity nebo Lunochod. To všechno jsou veleúspěšné projekty dvou zakladatelských států kosmického věku – USA a Sovětského svazu, respektive Ruska. Jaký má ale podíl na dobývání vesmíru starý kontinent? Dokázali byste jmenovat alespoň tři důležité či úspěšné projekty? Možná ne, jelikož Evropská kosmická agentura není v podvědomí obyčejných lidí příliš známá, na rozdíl od NASA a její promyšlené, masové mediální propagace. Pojďme se tedy podívat blíže na evropský podíl na kosmickém výzkumu. Dnes si povíme, co je to Evropská kosmická agentura a jaké události vedly k jejímu založení.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.