Když se řekne Angara, zeměpisci si jistě vzpomenou na ruskou řeku v Irkutské oblasti, která odtéká z jezera Bajkal. Nebude to ale zase tak dlouho trvat a tohle jméno budeme slýchat v jiných souvislostech. Právě název Angara totiž ponese nová rodina ruských nosných raket. Tyto stroje se mají v příštích letech stát hlavními nosiči ruských projektů a na zasloužený odpočinek odsunou některé dnes používané rakety. Není se co divit. Angary totiž budou existovat v mnoha různých verzích, které dokáží obsloužit všechny typy nákladů. Od těch lehkých až po těžké.

Přiznejme si to na rovinu. Rusko na tom v současné době není, co do raketové techniky, zrovna nejlépe. Ano, má své osvědčené Sojuzy, které díky modernizacím zvládají stále fungovat. Ale jinak? Pokud Rusové v současné době potřebují vynést lehký náklad, použijí k tomu většinou rakety Rokot (ekvivalentní Kosmos 3-M použili naposledy před 3 lety). Ale tahle raketa je v podstatě zastaralá.

Nejsilnější ruská raketa současnosti – Proton
Zdroj: upload.wikimedia.org

O něco těžší náklady vynáší Zenit, ale to je zase ukrajinská technologie a tak by se Rusové rádi tohoto břemene zbavili. A konečně na nejtěžší náklady tu mají Proton – nejsilnější raketu, kterou mají v současné době k dispozici. Proton je sice ruský, pokud nezlobí jeho horní stupeň, tak i spolehlivý, nicméně jeho jedovaté palivo (nesymetrický dimetylhydrazin) je trnem v oku ekologů. Pokud navíc uvážíme, že tyto stroje startují z Bajkonuru, ležícího v Kazachstánu, vyjde nám nezáviděníhodná situace ruské strany.

Jenže jak praví známá česká písnička – Každá trampota má svou mez. A přísloví nám říká, že po každé noci přijde ráno. Ale dost už filosofování – zkrátka a dobře Rusové se chystají zavedené pořádky změnit a posloužit by jim k tomu měla nová rodina raket Angara. Záměrně nepíšu jen o jedné raketě, ale o celé rodině nosičů. Bude se totiž jednat o několik různých typů, které (a to je důležité) budou mít prakticky shodný základ a konstrukci. Díky tomu bude možné výrazným způsobem zautomatizovat výrobu. Co to znamená? Jejich výroba bude rychlejší a také levnější.

Angary budou schopné splnit přání různých zákazníků a svou nosností pokryjí celé spektrum vynášených nákladů. Sestavování bude přitom snadné – bude stačit jen měnit počet urychlovacích bloků (jejichž konstrukce bude velmi podobná středovému stupni). Stejné to bude i s horními stupni. Bude to taková velká skládačka, která z různých prefabrikovaných dílů umožní vždy složit raketu s optimální nosností. Zkrátka stroj šitý přesně na míru konkrétní misi.

Když jsme se tu na začátku článku bavili o současných nosičích, tak všechny jmenované by mohly nahradit Angary. Nevěříte? Lehkotonážní Rokoty nahradí verze Angara 1.1 a Angara 1.2 s nosností 2, resp. 3,7 tuny na nízkou oběžnou dráhu Země tzv. LEO – cca. 300 km nad povrch. Zenity strčí do kapsy Angara A3 (14,6 tuny na LEO) a konečně Protony zastane Angara A5 (24,5 tuny na LEO), která má kromě jiného vynášet nové ruské lodi z programu PPTS.

Jistě jste si všimli čísel u jednotlivých verzí – jedničky nemají žádné pomocné urychlovací bloky – jen centrální stupeň, trojka je má dva (+1 centrální stupeň), pětka 4 (opět +1 centrální stupeň). Ale u toho neskončíme. Konstrukce umožňuje připnout k základnímu bloku i šest urychlovacích stupňů. Tato verze se označuje logicky jako Angara A7 a díky nosnosti 36 tun na LEO nemá v současné době v ruské flotile konkurenci. Přidejte si k tomu, že každá raketa může využívat různé horní stupně, takže se celkově dostaneme k nějakým 8 typům raket!

Schematické zobrazení (zleva) Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7
Zdroj: http://img1.imagilive.com

Jak jsem již psal o několik odstavců výše u  Angar se počítá s rychlou výrobou a montáží. Ta by měla být výrazně automatizovaná. Ostatně nejlépe to asi popíše video, které ukazuje postupné skládání nosiče Angara A5. Raketa Angara bude startovat z nově budovaného kosmodromu Vostočnyj, ale jejich rampa vzniká i na již existujícím kosmodromu Pleseck.

Startovní rampa pro rakety Angara na kosmodromu Pleseck (foceno v dubnu 2012)
Zdroj: http://s52.radikal.ru

Právě odsud by měla Angara poprvé startovat. A není to vůbec daleko. Zatím se nemluví o žádných odkladech, takže bychom se mohli prvního letu mohli dočkat ve druhé čtvrtině roku 2013. To by se mělo jednat o verzi Angara 1.2. Ale pokud všechno půjde dobře, tak na konci roku bychom mohli být svědky i startu rakety Angara A5. Ta je sice podle všeho již ze 60% hotová, přesto není jisté, zda se vše podaří dokončit ještě do konce příštího roku.

V raketách Angara Rusové získají pomocníka, který jim vyřeší mnoho současných problémů – jedná se o novou technologii, která ale vychází z osvědčených zkušeností, navíc se bude jednat o čistě ruské stroje, které k tomu všemu navíc ještě ani nebudou příliš zatěžovat životní prostředí. Jejich palivem totiž bude speciální petrolej a kapalný kyslík – stejnou směs ostatně používají rakety Sojuz. Díky modularitě skládání bude výroba rychlá a levná. Rakety Angara prozatím vypadají po všech stránkách slibně. Těšme se tedy na to, jak se podaří jejich převedení do praxe. Určitě se jim na stránkách tohoto blogu nevěnujeme naposledy.

Zdroj informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://www.kosmo.cz
http://en.wikipedia.org

Zdroje fotek:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Proton_Zvezda_crop.jpg/703px-Proton_Zvezda_crop.jpg
http://www.mk.ru/upload/article_images/24/64/64/495_5546.jpg
http://img1.imagilive.com/1109/AngaraSch.jpg
http://s52.radikal.ru/i137/1206/d1/bedfcd158a52.jpg

Další podobné články

Jaký byl rok 2014? Rok ve víru změn Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara