sonda

  • Sonda Hera už slídí kolem cílové dvojplanetky

    Sonda Hera už slídí kolem cílové dvojplanetky

    Evropská sonda Hera zaměřená na planetární obranu dorazila ke svému cíli. Sonda, jejíž velikost ESA přirovnává k osobnímu automobilu, se nachází pouze 25–30 kilometrů od dvojplanetky Didymos a zahájila již fázi prvotní charakterizace, aby získala klíčová data o této dvojici planetek. „Naším cílem je v tuto chvíli shromáždit souhrnné poznatky, které jsou relevantní pro podporu cílů mise v oblasti planetární obrany,“ vysvětlil vědec Michael Kueppers zapojený do mise Hera a dodal: „Během této fáze poprvé odhalíme, jak globálně vypadá malá planetka, která zažila vysokorychlostní náraz v kontextu prvního testu změny dráhy planetky, když do ní americká sonda DART narazila v roce 2022.“

  • Nejpodivnější mrak na Marsu může být ještě podivnější, než jsme si mysleli

    Nejpodivnější mrak na Marsu může být ještě podivnější, než jsme si mysleli

    Mars má mnoho záhad. Některé se daří s úspěchem vysvětlit a další zůstávají. Dlouhá léta byl záhadou jev mraků táhnoucích se ze sopečné oblasti Tharsis. Nacházejí se zde tři velké sopky a u nejjižnější z nich, Arsia Mons, se z vrcholu někdy po větru snášejí velmi dlouhé mraky. Arsia Mons je jediné místo v oblasti okolo rovníku, kde lze takové mraky vidět.

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.

  • Lukáš Krincvaj rozhovor: LVICE² Česko dostane mezi 10 zemí se sondou mimo oběžnou dráhu Země

    Lukáš Krincvaj rozhovor: LVICE² Česko dostane mezi 10 zemí se sondou mimo oběžnou dráhu Země

    Rozhovor s Lukášem Krincvajem, projektovým manažerem firmy esc Aerospace, která momentálně pracuje na sondě LVICE², jež soutěží o realizaci v rámci projektu ESA a ministerstva dopravy ambiciózní projekty. Ten vybere jednu či dvě přihlášené mise z celkových sedmi, které jsou kompletně v režii českých firem a institucí a zajistí jejich realizaci. Sonda má plnit rozsáhlý vědecký program na oběžné dráze Měsíce a v meziplanetárním prostoru a taktéž má přinést nové zkušenosti akademickým pracovištím a firmám v českém kosmickém průmyslu. Její mise bude rozdělena do dvou částí, kdy na oběžné dráze Měsíce bude monitorovat sluneční vítr a sledovat jeho turbulence spolu s ionizujícím zářením a ve druhé části se přesune do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tam bude měřit koncentraci prachu v teoretizovaných Kordylewského oblacích.

  • Kosmická tělesa, jak jste je zaručeně ještě nezažili

    Kosmická tělesa, jak jste je zaručeně ještě nezažili

    Kosmické agentury vysílají do kosmického prostoru řadu teleskopů, které nám umožňují nahlédnout do extrémních dálek, ale i sond, které nabízí pohled zblízka na objekty Sluneční soustavy. Data, která už takto dotekla do pozemských úložišť tak obsahují doslova nepřeberné množství vědecky důležitých měření, díky kterým můžeme mnohem lépe pochopit jak fungují kosmické procesy. Kromě těchto vědeckých přínosů je tu ale i hledisko estetické. Málo platné, sondám všeho druhu se podařilo pořídit řadu snímků, které svou krásou zaujmou i laickou veřejnost. Experti z Goddardova střediska se nyní pokusili vybrat ty nejpovedenější fotky a videa z amerických kosmických sond a teleskopů, doplnili je příhodnými počítačovými animacemi a vše ještě proložili ohromně působivým hudebním podkresem od Národního filharmonického orchestru. A výsledkem jsou tematicky sladěná videa ze série Cosmic Circles, která (troufám si říct) musí zaujmout snad každého. Ne nadarmo autoři toto dílo označují jako kosmickou symfonii.

  • Vítězslav Kříha – Na návštěvě u komety: mise Rosetta ke kometě 67P (5.3.2015)

    Vítězslav Kříha – Na návštěvě u komety: mise Rosetta ke kometě 67P (5.3.2015)

    Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka…

  • Za 20 miliónů dolarů na Měsíc – 3.díl (Rumunská raketa)

    Za 20 miliónů dolarů na Měsíc – 3.díl (Rumunská raketa)

    Už samotná konstrukce roveru, který by splňoval podmínky k získání ceny Google Lunar X Prize, je poměrně obtížnou záležitostí a velkou technologickou výzvou. Ovšem postavit si kromě toho i svou raketu, která poslouží nejen k vynesení sondy k Měsíci, ale zároveň umožní týmu rozjezd komerčních aktivit na poli suborbitálních turistických letů, případně vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu a dál, to už vyžaduje velkou odvahu, pevné odhodlání, tým šikovných lidí a a v neposlední řadě hodně finančních prostředků. Uvidíme, zda rumunský tým ARCA všechny potřebné dispozice pro své velké plány má.

  • Měsíc bez atmosféry, vyvracejte to LADEE

    Měsíc bez atmosféry, vyvracejte to LADEE

    Až do nedávné doby byla přijímána všeobecná představa o Měsíci jako o pustém, mrtvém světě, jenž nezná vodu a nemá prakticky žádnou atmosféru. Trhlinu tato představa dostala misí sondy LRO/LCROSS v podobě objevu vody v trvale zastíněných kráterech v okolí jižního pólu. Nedávné studie pak rozbouraly i ideu neexistence atmosféry obklopující bezprostředně našeho nebeského souseda, když potvrdily řídkou vrstvu atmosféry skládající se z několika neobvyklých plynů včetně sodíku a draslíku.

  • Kosmotýdeník 17. díl (6. 1. – 12. 1. 2013)

    Kosmotýdeník 17. díl (6. 1. – 12. 1. 2013)

    V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na stěhování asteroidu. Mise, která bude mít za úkol zachytit planetku a přesunout ji na oběžnou dráhu Měsíce by mohla odstartovat již v roce 2020. Náklady na projekt se odhadují na 2,6 miliardy dolarů. NASA zároveň vyjádřila zájem o výpravu astronautů do Lagrangeova libračního bodu L2. Z Chrise Hadfielda se stává celebrita. Každý den posílá na Twitter a na YouTube nové obrázky Země a komunikuje s fanoušky. Na oběžnou dráhu se podíval již v roce 1995 na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-74 na ruskou vesmírnou stanici Mir. Mise GRAIL již skončila, ale NASA uveřejnila nádherné video, zachycující povrch Měsíce. Na konci článku si toto video budete moci vychutnat.

  • Ebb a Flow narazily do Měsíce

    Ebb a Flow narazily do Měsíce

    Úspěch, který zaznamenala v roce 2002 americko-německá dvojice družic GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment) na oběžné dráze Země v podobě velmi podrobné gravitační mapy naší rodné planety, inspiroval NASA k naplánování podobné mise. Tentokrát se měla týkat Měsíce. Vybavení k měření gravitačních anomálií bylo podobné koncepce jako na družicích GRACE s tím rozdílem, že u Měsíce nelze použít signál GPS, takže musí příjít na řadu jiný způsob, který si představíme v článku. Design si GRAIL vypůjčil z Experimental Small Satellite-11 (XSS-11) firmy Lockheed Martin a systém avioniky vycházel ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která nám stále poskytuje cenná data z oběžné dráhy Marsu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗