Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.
20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.
Astronauti jsou lidé jako my. To znamená, že se neobejdou bez jídla a pití. Zatímco u jiných systémů podpory života (vody a vzduchu) existuje určitá úroveň recyklace či zpracování na palubě kosmických lodí a stanic, u potravin nic takového možné není – vše se tedy musí dovážet nákladními loděmi. Zapomeňte však na jídlo nevalné chuti v tubách, jídelníček dnešních kosmonautů je o poznání pestřejší.
V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.
Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.
Když jde o fotovoltaické články pro kosmické mise, většinou se jedná o plátky germania. V rámci Programu pro obecnou podporu technologií GSTP (General Support Technology Programme) od agentury ESA se objevil projekt, který si klade smělý cíl – snížit spotřebu tohoto drahého prvku, recyklovat jej a získat tak mnohem tenčí, lehčí a levnější fotovoltaické články pro kosmické mise. První kroky k tomuto cíli již probíhají. V rámci zkoušek se ověřuje postup, v rámci kterého se používá germaniový povrchový podklad. Ten je ošetřen tak, že pod ním vzniká dutina. Jakmile na tomto substrátu vyroste fotovolatický článek, umožní tato 0,001 milimetru silná mezera jednoduché odstranění všeho, co je nad ní.
Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.
Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.
Pokud Vás nebaví doma utírat prach, pak vězte, že na Měsíci je situace ještě mnohem horší. Povrch našeho souputníka je extrémně zaprášený a proto se na Zemi mohou technologie zaměřené právě na lunární regolit nejlépe testovat na pouštích. V Mohavské poušti v Kalifornii proběhnou testy hned dvou technologií, které nějak s lunárním regolitem souvisí. V obou případech se ke zkouškám využije zařízení Xodiac od firmy Masten Space Systems, které podobně jako lunární lander umožňuje vertikální start a vertikální přistání. A jaké jsou úkoly těchto testovaných systémů? První má posunout možnosti pokročilých senzorů, které mají řešit rizika spojená s vyvrženým regolitem od raketového motoru a druhý se naopak zaměří na směr regolitu pro analýzu.
Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.