Archiv rubriky ‘Technologie’

Indické vesmírné start-upy 2

20. října 2019 4 Komentářů »

Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku – Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů –  před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.

Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: , ,

SHERLOCův kalibrační terč

4. října 2019 9 Komentářů »
Logo přístroje SHERLOC

Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí  SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.

Rubrika Aktuální dění, Budoucnost, Technologie Štítky: , , , ,

Nafukovací macek B330 – další cíl firmy Bigelow

19. září 2019 20 Komentářů »

Zatímco si testovací nafukovací modul BEAM na ISS i nadále vede nad očekávání dobře, jeho tvůrce – firma Bigelow, spřádá plány na větší kousky. Ve středu pozornosti je především projekt označovaný jako B330, což je vpravdě obří nafukovací modul. B330 se má stát jakýmsi univerzálním základem pro široké spektrum projektů a firma věří, že zaujme NASA natolik, aby právě tento projekt zvolila, až bude jednou vybírat transportní moduly pro dlouhodobé cesty lidských výprav k Marsu. Podle vyjádření společnosti Bigelow by se ale dal modul B330 použít i pro široké spektrum jiných projektů.

Rubrika Technologie Štítky: , , ,

Družice pro snímkování Země s umělou inteligencí

14. září 2019 Žádné komentáře »
Vizualizace projektu FSSCat

Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.

Rubrika Technologie Štítky: , , ,

Nepilotovaný Sojuz mohl otestovat nové systémy

12. září 2019 2 Komentářů »

Pilotovaná kosmonautika je právem považována za technologický vrchol letů do vesmíru. Důvodů je mnoho – od komplexnosti, přes správnou funkci až po spolehlivost všech systémů. Odpovídá tomu i pečlivost při kontrolách všemožných systémů. Staré a ověřené technologie jsou proto těmi novými nahrazovány jen pozvolna a navíc po velmi opatrném prověřování. Nikdo samozřejmě nechce riskovat, že by se nový a neověřený systém mohl nějak pokazit a ohrozit tak zdraví či životy posádky. Inženýři proto uvítali nedávnou misi lodi Sojuz MS-14, která se k ISS vydala bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem bylo prověřit kompatibilitu s nosnou raketou Sojuz 2-1a a certifikovat ji pro vynášení pilotovaných lodí, ale inženýři této možnosti využili i k otestování dalších systémů. Ty se týkaly systému přistání, což je společně se startem vždy ta nejrizikovější část celého kosmického letu.

Rubrika Technologie Štítky: , , ,

JUICE poprvé spatřila svůj cíl – zatím ze Země

6. září 2019 7 Komentářů »
Vizualizace sondy JUICE.

V rámci příprav na vypuštění první oficiálně velké evropské mise probíhá celá řada zkoušek. Třeba navigační kamera, která poletí na misi JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) podstoupila neobvyklý test, ve kterém dostala za úkol nasnímat svůj cíl, zatímco byla na Zemi. Sonda JUICE odstartuje v roce 2022 a vydá se na sedmiletou cestu k Jupiteru. Je to první projekt svého druhu – nečeká na ni totiž jen kroužení kolem obří plynné planety, ale i časté průlety kolem největších měsíců Jupiteru, na kterých se nachází rozsáhlé oceány – řeč je o Europě, Ganymedu a Callisto. Celá mise pak vyvrcholí unikátním vstupem na oběžnou dráhu Ganymedu – největšího měsíce Sluneční soustavy.

Rubrika Technologie Štítky: , ,

Slovensko se podílí na výzkumu záření atmosféry

5. září 2019 8 Komentářů »

Když se podíváte na noční fotografie zemského horizontu pořízené z ISS, často si můžete všimnout tenkého svítícího pruhu. Ten se označuje jako airglow a jedná se o důsledek procesu, který začíná už za dne. Sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) totiž rozděluje dvouatomové molekuly kyslíku na samostatné atomy. Ty si pak k sobě hledají cestu, aby se opět spojily do své stabilnější formy. Při vzniku dvouatomové molekuly dochází k vyzáření fotonu – a právě ten je (společně s dalšími) původcem jevu zvaného airglow.

Rubrika Technologie Štítky: , , , ,

Kyslík z lunárního regolitu?

4. září 2019 17 Komentářů »
První stopu na Měsíci vytvořil Neil Armstrong, na této slavné fotografii je ovšem otisk boty Edwina Aldrina.

Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy – například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.

Rubrika Technologie Štítky: , , ,

Výrobci malých družic vyzkouší techniku deorbitace

21. srpna 2019 33 Komentářů »

Firma TriSept Corp. oznámila plány na otestování demonstrační mise komerčních technologií, které mají prověřit možnosti výsuvného vodivého drátu. Tato technologie by měla pomoci malým družicím urychlit na konci jejich služby vstup do atmosféry. O výrobu samotného drátu se postará firma Tethers Unlimited a vynesení má v příštím roce zajistit firma Rocket lab prostřednictvím své rakety Electron. Projekt nazvaný Dragracer byl oznámen 5. srpna a měl by otestovat technologii označovanou jako Terminator Tape, kterou firma Tethers Unlimited vyvinula ve svém sídle v Seattlu. Společnost TriSept sídlí ve Virginii a zaměřuje se na plánování, integraci a správu malých družicových misí. Společně s firmou Millennium Space Systems, která zajistí výrobu družice, by tyto společnosti chtěly otestovat metodu spolehlivého a jednoduchého systému pro stažení družic do atmosféry.

Rubrika Technologie Štítky: , , ,

Koordinovaný tanec dvou cubesatů

11. srpna 2019 3 Komentářů »

21. června došlo na nízké oběžné dráze k velmi zajímavému momentu. Vůbec poprvé v historii byl proveden koordinovaný systém manévrů dvou cubesatů na dráze kolem Země. O tohle prvenství se postaraly cubesaty v rámci mise Optical Communications and Sensor Demonstration pod hlavičkou NASA. Dvojice identických družic (1,5 U) se na oběžnou dráhu dostala 12. listopadu 2017 s osmou zásobovací lodí Cygnus. V průběhu roku 2018 otestovaly třeba první vysokorychlostní přenos dat pomocí laseru mezi cubesatem a pozemní stanicí, nebo první optickou komunikační linku mezi dvěma cubesaty. Pro lepší představu dokáží tyhle malé krabičky s využitím pozemního teleskopu o průměru 30 cm přenášet data rychlostí 200 Mb/s. Dnes se však zaměříme na jejich jiný úspěch.

Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: , ,