Technologie

  • První test iontového pohonu stanice Gateway

    První test iontového pohonu stanice Gateway

    Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.

  • NASA stojí o vertikální fotovoltaické panely

    NASA stojí o vertikální fotovoltaické panely

    Agentura NASA navázala spolupráci s americkými firmami, které mají vyladit technologii výsuvných vertikálních fotovoltaických panelů, které by se daly využít na povrchu Měsíce. Právě návrat na Měsíc bude cílem amerického programu Artemis, v jehož rámci by v okolí jižního pólu měly vzniknout základy pro udržitelnou lidskou přítomnost. Spolehlivý a udržitelný zdroj elektrické energie by mohl zásobovat lunární habitaty, rovery, ale třeba i stavební systémy pro budoucí robotické i pilotované mise. NASA proto nyní vybrala pět firem, které dostaly úkol navrhnout technologii fotovoltaických panelů, které by se dokázaly samostatně rozvinout a dosáhnout výšky až 9,75 metru. To ale není vše – panely mají umožňovat také jejich opětovné složení, aby mohly být přemístěny do jiné oblasti.

  • Vesmírná technika: Mars Pathfinder – rover Sojourner

    Vesmírná technika: Mars Pathfinder – rover Sojourner

    Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.

  • Vesmírná technika: Mars Pathfinder – konstrukce a vědecké vybavení povrchové platformy

    Vesmírná technika: Mars Pathfinder – konstrukce a vědecké vybavení povrchové platformy

    Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.

  • 3D tištěná vzletová a přistávací rampa

    3D tištěná vzletová a přistávací rampa

    Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech  zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. Cílem bylo ověřit, jak si tato konstrukce povede při vystavení horkým spalinám raketového motoru. Test, který proběhl 6. března na texaské základně Camp Swift u města Bastrop, byl součástí programu Lunar PAD (Lunar Plume Alleviation Device), který má za cíl vyřešit problémy spojené s vyvržením lunárního regolitu během startů a přistání na měsíčním povrchu.

  • Vesmírná technika: Sonda Mars Pathfinder – konstrukce přeletové části a přistání

    Vesmírná technika: Sonda Mars Pathfinder – konstrukce přeletové části a přistání

    4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.

  • Vesmírná lana: historie, technologie, budoucnost?

    Vesmírná lana: historie, technologie, budoucnost?

    Doprava ve vesmíru se zásadně liší od ostatních druhů dopravy. Na Zemi se dopravní prostředky opírají o vnější prostředí, ať jde o zemi, vodu, nebo vzduch. Ve vesmíru ale vnější prostředí není, takže si dopravní prostředek musí „prostředí“ přivézt s sebou v podobě paliva. Jakmile se ale jednou motor o palivo „opře“, urychlí ho v opačném směru a navždy už o něj přijde. S daným množstvím paliva tedy dosáhne jen daného výsledku, a to z důvodů, které nejde vyřešit jen přidáním energie. Proto z principu nelze vytvořit raketu poháněnou jen elektřinou.

  • Vesmírná technika: Cesta k sondě Mars Pathfinder

    Vesmírná technika: Cesta k sondě Mars Pathfinder

    Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.

  • Vesmírná technika: Japonské rakety Lambda 3H a Lambda 4S

    Vesmírná technika: Japonské rakety Lambda 3H a Lambda 4S

    Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.

  • Ingenuity – první let na Marsu s Linuxem

    Ingenuity – první let na Marsu s Linuxem

    Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. Aby se Ingenuity povedlo tento cíl splnit, bude muset přežít mrazivé teploty Marsovských nocí, zvládnout nemilosrdně nízké příděly energie a přitom se pokusit o několik 90 sekund trvajících letů se Zemí vzdálenou více než 11 světelných minut. Znamená to, že komunikace s řídícím střediskem v reálném čase bude zcela vyloučená. […]

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗