Archiv rubriky ‘Technologie’

Deštník pro průchod atmosférou

První letový test má za sebou inovativní systém ADEPT (Adaptable Deployable Entry Placement Technology), který na první pohled vypadá jako nějaký hypermoderní skládací deštník. Ve skutečnosti však toto skládací zařízení po rozevření vytvoří kruhový pevný tepelný štít – tzv aeroshell. Tato technologie má předpoklady k tomu, aby změnila systém, jakým uvažujme o tepelných štítech. Pokud se štíty na principu systému ADEPT ujmou, mohly by se i velké štíty snadno vměstnat do rakety s omezeným průměrem aerodynamického krytu. Ve výsledku bychom tak mohli na povrchy planet a světů s atmosférou posílat mnohem větší náklady, než je momentálně možné.

Co musí SpaceX splnit před prvním letem Crew Dragona s posádkou

V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew DragonCST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.

Indické vesmírné start-upy

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém „vesmírném“ trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na „nízkonákladové“ přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

Pozemní zkoušky servisování satelitů

Navrhnout, postavit a vypustit družici není nic levného. Jeden exemplář, jehož provoz je užitečný milionům lidí, může zcela běžně stát i stovky milionů amerických dolarů. V současné době jsou družice vyřazovány z provozu, jakmile jim dojde palivo. Ale do budoucna se rýsuje další možnost – servisování družic, které by prodloužilo jejich životnost. Díky tomu by provozování družic mělo být udržitelnější, dostupnější a pružnější. NASA usiluje i rozvoj těchto technologií, které by mohly otevřít brány do světa, kde robotická kontrola, údržba a prodlužování života družic nejsou jen výrazy ze sci-fi.

Miniaturizovaný fluorescenční mikroskop pro ISS

Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují  pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“

Přelomové laserové měření na GRACE-FO je aktivní

Před několika dny jsme na našem webu psali o úspěšné zkoušce mikrovlnného měřiče vzdálenosti na nedávno vypuštěných americko-německých sondách GRACE-FO. Čtenáři se v diskusi pod článkem velmi zajímali o osud druhého měřícího systému, který využívá laserů. Je to pochopitelné, vždyť mikrovlnné měřiče (byť technologicky starší exempláře) byly už na dřívější misi GRACE. Všechny tazatele jsme museli zklamat, protože informace ohledně testování laserů nebyly k dispozici. Dodávali jsme však, že první zkouška laserů je z technologického hlediska velká věc a NASA se s ní určitě ráda pochlubí. Nyní mám tedy velkou radost oznámit, že 14. června byl poprvé v historii kosmonautiky použit laserový interferometr na měření vzdálenosti dvou družic vzdálených 220 kilometrů.

Evropa připravuje horní stupeň nové generace

Jmenuje se ETID, což je zkratka anglického sousloví Expander-cycle Technology Integrated Demonstrator. Jedná se o plnorozměrový demonstrátor inovativní spalovací komory. S jeho pomocí získá společnost ArianeGroup zkušenosti s inovativními technologiemi, materiály a výrobními procesy. Ty se budou hodit pro budoucí raketové motory horních stupňů nové generace, které budou používat nejnovější technologie. S pomocí takových horních stupňů by Evropa chtěla zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu raketových nosičů.

Pokročilé metody výroby motorů od NASA

NASA pokračuje v dlouhodobé snaze o širší používání pokročilých výrobních metod při produkci raketových motorů. V rámci programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion agentura úspěšně na Marshallově středisku v Huntsville provedla statický zážeh spalovací komory, která vznikla kombinací dvou samostatných inovativních metod. „NASA boří hranice pokročilé výroby a snižuje výrobní čas i náklady na stavbu dílů raketových motorů,“ popisuje John Fikes, projektový manažer programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion a dodává: „Jsme nadšení z pokroku celého projektu. Ukázali jsme, že metoda Electron Beam Free Form Fabrication dokáže vytvořit plášť spalovací komory, který chrání vložku komory před tlaky, které se tu vyskytují.“

Cygnus veze cubesaty, které otestují nové technologie

Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.

Krok vstříc štěpnému kosmickému reaktoru

Před dvěma měsíci vyšel na našem webu článek popisující velmi slibný projekt nazvaný Kilopower. Jde o technologický demonstrátor technologií pro malý jaderný reaktor, který by mohl dodávat poměrně zajímavé množství elektrické energie pro budoucí obydlené základny. Uplynulo zhruba osm týdnů a my můžeme na tento článek navázat novými informacemi. Už jen to je potěšující, ale ještě lepší je, že ty informace jsou pozitivní. NASA totiž ve spolupráci s Národním úřadem pro nukleární bezpečnost NNSA úspěšně demonstrovala celý systém, který by mohl poskytnout dlouhodobý bezpečný zdroj energie mimo zemský povrch.