Sierra Nevada Corporation (SNC) oznámila, že získala povolení NASA začít s výrobou prvního plnohodnotného exepláře nákladní verze svého miniraketoplánu Dream Chaser. 18. prosince bylo oznámeno, že byl úspěšně dokončeny kontroly nutné pro splnění milníku Integrated Review 4 (IR4) v rámci kontraktu Commercial Resupply Services (CRS) 2.
Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.
V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.
Rubrika Technologie 
Štítky: BepiColombo, Mercury Planetary Orbiter (MPO), MORE, Návrat k poslovi bohů, PHEBUS, Pohled pod kůži, SERENA, SIMBIO-SYS, SIXS 
BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.
Rubrika Technologie Štítky: BELA, BepiColombo, ISA, Mercury Planetary Orbiter (MPO), MERTIS, MGNS, MIXS, MPO-MAG, Návrat k poslovi bohů, Pohled pod kůži 
Po podrobnějším pohledu na planetu Merkur, jakožto objektu vědeckého bádání evropsko-japonské mise BepiColombo, který jsme vám nabídli minulou sobotu, se dnes přesuneme z astronomie zpátky do kosmonautiky. Dnešní díl seriálu Návrat k poslovi bohů bude trochu unikátní tím, že půjde o vůbec první článek na našem webu, který bude patřit do dvou seriálů najednou. A jelikož se tento článek bude soustředit na konstrukci evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), tím druhým seriálem nebude nic jiného, než vámi oblíbený Pohled pod kůži, ve kterém do detailu rozebíráme konstrukce kosmických strojů, zejména vědeckých sond, a jejich vědeckého vybavení.
Rubrika Technologie Štítky: BepiColombo, Mercury Planetary Orbiter (MPO), Návrat k poslovi bohů, Pohled pod kůži 
Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Iontové pohony se v posledních letech používají stále častěji, ale pořád jsou oproti tradičním chemickým motorům v menšině. Mají sice výhodu v tom, že s palivem hospodaří mimořádně šetrně, ale jejich vývoj je zatím poměrně náročný. Zvládnutí jejich výrobního procesu tedy svědčí o vysoké technologické úrovni výrobce. Na začátku letošního roku se objevila zpráva o úspěšných testech nového typu iontového pohonu. Ten ke svému provozu nepotřebuje žádné pohonné látky z palubních nádrží – jako pracovní médium, které je následně ionizováno a urychlováno, mu slouží molekuly řídkých vrstev atmosféry na velmi nízkých oběžných drahách. Nyní na toto lukrativní pole vstupuje i Česká republika.
Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.
Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.
Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. prosince 2018 
