ŽIVĚ A ČESKY: Loučení na druhý pokus

Raketa Delta IV Heavy jako kdyby se ještě nechtěla rozloučit, jako kdyby chtěla ještě prodloužit svou existenci – tak nějak by se dal popsat odklad prvního pokusu o poslední start majestátní rakety. Ten byl vyvolán závadou na přívodním potrubí plynného dusíku pro pneumatické systémy, což si vynutilo odklad o téměř dva týdny. Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy, rodiny Delta IV i celé rodiny Delta by mohl odstartovat už brzy. United Launch Alliance momentálně počítá s dneškem v 18:53 našeho času. Náš živě a česky komentovaný přenos bude opět připraven.

LUNEX – Vojenská základna na Měsíci

Ukázka dvou uvažovaných variant pro přistání na Měsíci v rámci LUNEX

V minulém díle jsme se seznámili s představou lunární stanice. Zaměřili jsme se především na vojenské projekty, které spatřovaly v Měsíci obrovský potenciál a mnozí označovali lunární základnu, jako nový prostředek k ovládání Země. Mezi armádními špičkami to bylo označováno, jako nejdůležitější vojenský fakt století. V rámci tohoto uvažování vzniklo mnoho studií, které jsou z veliké části dodnes tajné. Bylo běžné, že ozbrojené složky oslovily průmysl, aby vypracoval studie o možnostech využití určeného vesmírného prostoru. To v praxi znamenalo, že armáda řekla, kam se chce dostat a na průmyslu bylo, aby řekl, co tam bude možné dělat. Prvotní úvahy o lunární základně patřily spíše do oblasti science fiction a úspěšně inspirovaly filmový průmysl. Postupem času a vývojem nových technologií se stále více prokazovala nereálnost těchto představ, kterým nakonec zasadil poslední hřebíček do rakve program Apollo.

ŽIVĚ A ČESKY: Angara A5 se chystá na další testovací misi

Můžeme říci, že starty rakety Angara A5 jsou velmi vzácné. Od 23. prosince 2014, kdy byl její inaugurační let, odstartovala pouze třikrát, přičemž její poslední start proběhl 27. prosince 2021. I tentokrát půjde o testovací let. Pod aerodynamickým krytem se tak nebude nacházet žádný náklad, ale pouze kus betonu. Co se rakety samotné týče, její hlavní předností má být modularita. Konkrétně Angara A5 je složená z pěti stejných stupňů spojených dohromady. Ovšem bude možná i konfigurace Angara A3, která bude složená ze tří spojených stupňů a také Angara A1, která jak již jistě z názvu vyplývá, bude vybavena pouze jedním prvním stupněm. Zpět ale k nejsilnější verzi, jejíž testovací let nás čeká. Jde o raketu, která se svou výškou 55,23 metru, průměrem 8,86 metru a hmotností po natankování přibližně 760 tun řadí mezi těžké rakety. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být přibližně 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární přibližně 8 tun. Půjde také o první start této rakety z kosmodromu Vostočnyj.

Experimenty, které astronauti vysadí na Měsíc

Agentura NASA vybrala první vědecké experimenty, které jsou navržené k tomu, aby je astronauti při misi Artemis III vysadili na povrch Měsíce. Jakmile budou umístěny v okolí jižního pólu Měsíce, začnou tyto tři aparáty sbírat data o zdejším prostředí, ale i vnitřní stavbě Měsíce a o tom, jak zvládnout dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci, který má připravit lidstvo na vyslání astronautů k Marsu. „Program Artemis představuje novou odvážnou éru průzkumu, ve které lidská přítomnost na Měsíci umocňuje vědecké objevy. S těmito inovativními přístroji umístěnými na povrchu Měsíce se vydáme na cestu, která otevře možnosti týmové spolupráce člověka a stroje – půjde zcela nový způsob vědecké práce,“ avizovala Pam Melroy, zástupkyně administrátora NASA a dodala: „Tyto tři umístitelné přístroje byly vybrány k tomu, aby zahájily vědecký výzkum, který se zaměří na hlavní vědecké úkoly iniciativy Moon to Mars.“

ŽIVĚ A ČESKY: První start nového programu sdílených misí

8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.

Kosmotýdeník 603 (1.4. – 7.4.)

Zážeh motoru RS-25

Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník bude věnovat finálnímu testu testovací kampaně nových motorů RS-25, které budou pohánět budoucí rakety SLS. V dalších částech nás čeká třeba úspěšný návrat lodě Sojuz MS-24 či testování Dragonu určeného pro misi Polaris Dawn, kde by mělo poprvé dojít k výstupu do volného prostoru z paluby této lodi. Nevynecháme ani statický zážeh Super Heavy B11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Mise LJ-5, 5A a 5B

VT_2024_14

V tomto videu si popíšeme poslední tři starty raket Little Joe 1. Mise LJ-5, 5A a 5B odstartovaly ze základny na Wallops Island ve Virginii a všechny byly provázeny technickými problémy, ke kterým došlo v průběhu letu. Naštěstí šlo ve všech případech o mise bez živého tvora na palubě. Závěrečná mise LJ-5B i přes technickou závadu přinesla dostatečně kvalitní výsledky, aby mohl být tento program ukončen. NASA tak měla volnou cestu ke složitějším testům, o nichž bude řeč v příštích dílech našeho pořadu.

S Webbem za hlubokým nebem – 9. díl

Dalekohled Jamese Webba

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už je ve službě více než rok a za tu dobu si vybudoval pevnou pozici mezi předními vědeckými observatořemi naší éry. Mnozí lidé už jakoby skoro zapomněli, že tento úžasný přístroj máme k dispozici, tak samozřejmá se už jeho činnost stává. Nikoliv však pro nás, my budeme dále sledovat jeho výsledky, které byly v uplynulém období opravdu mimořádně zajímavé. V dnešním dílu našeho seriálu se proto podíváme na několik z nich. Čeká nás výprava ke slavné blízké hvězdě s protoplanetárním diskem, vydáme se též do sousední galaxie či za zajímavými objekty na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Zvláště v dnešním díle ale budeme věnovat docela velkou pozornost i vzdálenému vesmíru. A právě kosmologickými výsledky dnešní článek začneme.

Generátory pro crawler transporter

Minulý týden specialisté provedli instalaci nedávno opravených původních 1000 kW generátorů, které jsou poháněny dieselovými motory. Samotná instalace do crawler-transporteru s číslem 2 proběhla v ikonické montážní budově Vehicle Assembly Building (zkráceně VAB) na Kennedyho kosmickém středisku, konkrétně v její částí označované High Bay 1. Pásový dopravník zde totiž momentálně prochází sérií úprav, aby mohl podpořit budoucí mise z rozbíhajícího se programu Artemis. Zástupci NASA, kteří mají na starost správu pozemního segmentu, se při této příležitosti podělili o trojici fotografií, na kterých je vidět, jak dvojici generátorů zvedá jeden z pěti jeřábů, kterými hala Vehicle Assembly Building disponuje.

Výroba speciálních optických vláken na ISS

Optická vlákna se používají na Zemi i v kosmickém prostoru k mnoha různým úkolům – od medicíny přes obranný průmysl, až po kybernetickou bezpečnost a telekomunikaci. Výzkum při parabolických letech ukázal, že optická vlákna vyráběná v mikrogravitaci mohou mít vyšší kvalitu než ta, která se vyrábí v běžných podmínkách. Ukázalo se také, že Mezinárodní kosmická stanice poskytuje značný potenciál pro platformu, která by zajišťovala komerční výrobu těchto vláken. Výzkum Flawless Space Fibers-1 (překl. Bezvadná kosmická vlákna-1) tak využívá prostředí Mezinárodní kosmické stanice k demonstraci nové výrobní techniky, kterou vyvinula firma Flawless Photonics, aby zlepšila kvalitu a délku optických vláken vyráběných v kosmickém prostoru.