Úřad FAA uzavřel vyšetřování havárie RS1

Vztyčování rakety RS1 na rampě 3C

Společnost ABL Space Systems dostala od úřadu FAA potvrzení, že vyšetřování anomálie, která vedla 10. ledna letošního roku k nehodě prvního letu rakety RS1, bylo uzavřeno. K nehodě došlo 10,93 sekund po startu, když oheň v dutině ve spodní části rakety poškodil klíčové kabelové svazky, což vedlo ke kompletní ztrátě dodávek elektřiny. Všechny motory simultánně zhasly, jelikož jejich ventily ztratily přívod energie. Raketa proto ztratila tah a dopadla na startovní rampu kosmodromu Pacific Spaceport Complex na aljašském ostrově Kodiak, kde explodovala. Zdroj zmíněného ohně je dáván do souvislosti s příliš omezujícím držákem rakety a deflektorem planeme, což vedlo k recirkulaci spalin a přetížení tepelné ochrany spodní části rakety RS1.

NASA vylepšuje optický navigační software GIANT

Že jste o softwaru GIANT ještě neslyšeli? Možná je to tím, že se jeho název zmiňoval jen minimálně. O jeho praktické aplikaci jste však pravděpodobně slyšeli. Byl to právě tento výtvor expertů […]

ŽIVĚ A ČESKY: Další noční start se Starlinky

Celé čtyři dny tu nebyl start Falconu 9 se Starlinky a tak to musí SpaceX napravit. Na floridské rampě SLC-40 se již stihlo nainstalovat přístupové rameno nově vybudované obslužné věže a tak se na místo může vydat Falcon 9, aby na oběžnou dráhu dopravil další porci komunikačních družic Starlink. Pokud Vás od sledování našeho komentovaného přenosu ze startu mise Starlink 6-27 neodradí ani start v 5:00, budete se moci těšit i na pokus o přistání použitého prvního stupně na mořské plošině.

Povánoční pauza našeho e-shopu

V červenci roku 2021 jsme nabídli našim čtenářům dlouho žádanou službu – díky aktivitě pana Matúše Nemčíka jste si mohli začít objednávat, trička, mikiny, polokošile, či grafiky s motivy kosmonautiky a našeho loga. Velice nás překvapil Váš zájem! Během více než dvou let e-shop přešel z původního režimu objednávání v jednotlivých edicích do režimu klasických průběžných objednávek. Postupně do nabídky přibývaly další motivy, či barvy oblečení, které často vycházely z podnětů od Vás, našich čtenářů. Nyní přichází další změna, o které bychom Vás rádi informovali předem. Zároveň pro Vás máme upozornění, které se týká Vánočních objednávek. Ty bude e-shop přijímat do 26. listopadu, aby se stihlo vše vytisknout a odeslat před svátky.

NASA pokročila ve vývoji inovativní trysky

Expertům z NASA se nedávno podařilo vyrobit a otestovat 3D tištěnou hliníkovou trysku raketového motoru, která je díky použitému materiálu i výrobní metodě lehčí než konvenční trysky. Nový postup by mohl umožnit kosmickým letům zvýšit množství vynášeného nákladu. Inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville navázali v rámci programu NASA Announcement of Collaborative Opportunity spolupráci s firmou Elementum 3D z coloradského města Erie, aby společně vytvořili svařovatelný typ hliníkové slitiny, která by byla dostatečně odolná pro použití v raketových motorech. Ve srovnání s ostatními kovy má hliník nižší hustotu a umožňuje tak výrobu vysokopevnostních a přitom lehkých dílů. Ovšem kvůli své nízké odolnosti vůči extrémním teplotám a tendenci praskat při svařování, se hliník většinou při aditivních výrobních metodách dílů pro raketové motory nepoužíval – až doposud.

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Phoebus čekají namáhavé zkoušky

Vynášení nákladů do vesmíru není snadné. Vzornou ukázkou pokročilé kosmické techniky nejsou jen orbitální výpočty, nebo startovní rampy, ale i nádrže, které uchovávají pohonné látky. Agentura ESA již brzy začne testovat novou generaci nádrží raket. Některé rakety spalují kapalný kyslík a vodík, což jsou v mnoha ohledech skvělé pohonné látky, ale pro jejich kapalné skupenství je potřeba udržovat je při extrémně nízkých teplotách i pod – 200°C. Nádrže raket musí udržet tyto hluboce podchlazené kapaliny při nízkých teplotách a přitom musí vážit co nejméně.

Přípravy pokročilého horního stupně rakety SLS

Technici na Michoud Assembly Facility v New Orleans dokončili velkou část testovacího exempláře horního stupně EUS rakety SLS. Tento neletový exemplář je určen k ověření kvality svarů. Díl byl 24. října otočen do horizontální pozice, aby se mohl přesunout na jiné místo výrobního areálu. Zmíněný testovací exemplář pro ověření svarů bude tvořit část kyslíkové nádrže horního stupně EUS. Jedná se již o pátý ze sedmi kusů určených k testování svarů, které inženýři vyrábí pro vylepšenou variantu rakety SLS, která se označuje jako Block 1B. Počínaje misí Artemis IV přejde raketa SSL na tuto vylepšenou verzi s pokročilým horním stupněm, což zvýší její nosnost k Měsíci o 40%.

Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

Peregrine

Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Širokoúhlá kamera WFC3

VT_2023_44

Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.