Rocket Lab
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Články
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.
Nová evropská raketa Ariane 6 bude na svém centrálním i horním stupni v raketových motorech spalovat směs kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Zastavme se na chvilku u zmíněného paliva. Vodík v plynném skupenství se na Zemi vyskytuje jen velmi zřídka a proto je v současné době na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně vyráběn metodou parního reformingu metanolu. Vodík se však dá vyrábět i jinak a ostatní metody jsou udržitelnější. Proto by agentury ESA a CNES rády přešly na metodu elektrolýzy vody, přičemž potřebnou elektřinu by vyráběly fotovoltaické články. Tato metoda by mohla až pětinásobně snížit množství oxidu uhličitého, které vzniká při výrobě vodíku.
Štědrý den a večer by chtěl každý trávit s rodinou a blízkými. Většině z nás se toto přání splní, ale zástupci různých profesí stráví tento sváteční čas na svých pracovištích. Mezi takové lidi patří i posádka Mezinárodní kosmické stanice, která na orbitálním komplexu ve výšce 420 kilometrů nad Zemí tráví půlroční misi. Čtveřice obyvatel západního segmentu stanice, jmenovitě Dán Andreas Mogensen, Američanka Jasmin Moghbelli, její krajanka Loral O’Hara a Japonec Satoši Furukawa natočili v japonském modulu Kibó zprávu o tom, jak stráví netypické svátky na oběžné dráze. Vzpomeňte si na ně, až budete obírat kosti u večeře, nebo rozbalovat dárky pod stromečkem.
Uteklo dalších sedm dní a nastala skutečně sváteční neděle. Samozřejmě i na Štědrý den jsme pro vás připravili přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. V tomto svátečním Kosmotýdeníku se tak můžete těšit například na zhodnocení úspěšného návratu suborbitálního nosiče New Shepard od společnosti Blue Origin. Věnovat se budeme také částečně neúspěšnému startu rakety Alpha společnosti Firefly. V dalších tématech nás čeká třeba rekordní let prvního stupně B1058 rakety Falcon 9, anebo se zaměříme na provoz u Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Astronautka Nicole Mann a její kolega Douglas Wheelock se nedávno zúčastnili zkoušek zmenšeného modelu výtahu pro lunární Starship, která má být použita jako pilotovaný lunární lander pro mise Artemis III a Artemis IV. Starship v rámci těchto misí dopraví vždy dva astronauty z lodi Orion na povrch Měsíce, kde jim poslouží jako obytný modul během přibližně týdenního pobytu na povrchu Měsíce, než dojde k jejich návratu zpět do Orionu. Výtah má sloužit k přesunu vybavení i posádky mezi obytnou částí Starship, která se nachází v horní části landeru, na povrch Měsíce, kde astronauti provedou lunární vycházky. Aktuální zkouška umožnila astronautům interakci s návrhem výtahového systému, který má být velmi podobný letovému typu. Zkouška tedy posloužila jednak jako demonstrace fungování hardwaru, ale zároveň poskytla možnost získat cennou zpětnou vazbu z pohledu uživatelů.
Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.