deltaVision
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Náš eshop
Články

V dubnu 2013 odstartovala z Bajkonuru první mise z řady Bion-M, která navázala na program, který začal v Sovětském svazu už v roce 1973. Na druhého zástupce nové řady jsme však museli čekat více než 12 let. Nyní je však čekání u konce a mise Bion-M 2 je připravena ke startu. Poletí se z kosmodromu Bajkonur a cílem je polární dráha skloněná vůči rovníku o 97°. Na palubě družice Bion-M 2 jsou myši, mouchy, rostliny i houby, na kterých se bude studovat účinek kosmického záření na živé organismy během kosmického letu. Po stanovené době se návratová kabina vrátí na Zemi, aby vědci mohli vyzvednout své vzorky k analýze. Start rakety Sojuz-2.1b budeme vysílat živě a česky.

Oběžná dráha Země se zaplňuje stále více. Kolem Země krouží přes 11 000 aktivních družic (a dalších několik tisíc se očekává v následujících letech), ale i více než 1,2 milionu úlomků kosmické tříště větších než 1 centimetr. Riziko orbitální kolize se proto stalo každodenní provozní obavou. Evropská kosmická agentura nyní investuje do automatizačních technologií, které by mohly pomoci provozovatelům družic efektivněji reagovat na rizika kolizí. Jádrem těchto snah je projekt CREAM (Collision Risk Estimation and Automated Mitigation). Jedná se o klíčový prvek Programu kosmické bezpečnosti Evropské kosmické agentury, jehož cílem je snížit zátěž, která je kladena na operátory, ale i zredukovat množství planých poplachů, či zkrátit dobu potřebnou k vykonání nějakého opatření – třeba provedení úhybného manévru při zlepšení bezpečnosti misí.

Na Kennedyho středisku na Floridě začala montáž rakety SLS, která poletí na lunární misi Artemis III. Pro někoho paradoxně k tomuto kroku došlo v době, kdy ještě probíhá sestavování rakety SLS pro Artemis II, ale nic se tím nevylučuje. Ze Space Systems Processing Facility do obří haly VAB se koncem července přesunula motorová sekce centrálního stupně rakety SLS a tzv. boat-tail, díl, který chrání motory během startu. Oba díly byly jen pár metrů od téměř sestavené rakety SLS pro misi Artemis II, která zatím podstupuje kontroly.

NASA se připravuje na návrat svých astronautů na Měsíc – už v rámci mise Artemis III by měli přistát vůbec poprvé u jižního pólu Měsíce. Vědci proto pracují na metodách, jak určit četnost měsícotřesení v okolí tamních aktivních zlomů. Jedná se o praskliny v měsíční kůře, které naznačují, že se Měsíc pomalu scvrkává, jak jeho interiér pomalu chladne. Kontrakce ze smršťování způsobují, že se zlomy náhle posunou, což vytváří otřesy. Mezi roky 1969 a 1977 fungovala na Měsíci síť seismometrů, které sem umístily výpravy programu Apollo. Tyto přístroje uložené na povrchu Měsíce zaznamenaly tisíce otřesů z měsícotřesení. Je potřeba říct, že měsícotřesení jsou vzácná, přičemž to nejsilnější mělo magnitudu zhruba 5,0 a došlo k němu blízko povrchu. Tyto otřesy jsou mnohem slabší než silná zemětřesení, která otřásají Zemí a mívají magnitudu i přes 7,0. Měsícotřesení tedy představují pro astronauty během misí trvajících jen pár dní pouze malé riziko. Ovšem jejich dlouhodobé účinky na povrchové útvary Měsíce mohou být výrazné. Na rozdíl od zemětřesení, která trvají desítky sekund až pár minut, měsícotřesení

Uvádění do provozu CubeSatu Arcstone bylo úspěšně dokončeno – ať už je řeč o družicové platformě, nebo o užitečném vybavení. Zkoušky platformy i přístroje začaly krátce po startu z Vandenbergovy základny 23. června v rámci sdílené mise Transporter-14 od SpaceX. 13. srpna se palubní spektrometr, první přístroj vyhrazený pro zlepšení přesnosti měření lunární odrazivosti z kosmického prostoru, prověřování spektrálních měření záření ze Slunce a z Měsíce, čímž začala aktivní část jeho mise. Měření slunečního záření, které se odrazí od Měsíce, je možné využít k jemnému doladění přístrojů družic pomocí kalibrace na oběžné dráze.

Americká mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment) bude probíhat až do září 2026 a navíc rozšíří své zaměření od pólů naší planety na celou Zeměkouli. Celou misi tvoří dva cca patnáctikilogramové CubeSaty, jejichž velikost NASA přirovnává ke krabicím od bot. Tyto družice jsou sice malé, ale dokáží toho hodně. Umí sledovat schopnosti vodní páry, mraků a dalších prvků zemského systému zachytávat teplo a bránit jeho vyzáření do kosmického prostoru. Tyto informace mohou pomoci zlepšit předpovědi včetně nebezpečnosti počasí a četnosti bouří.

Než se testovací mise Artemis II vydá s čtyřčlennou posádkou k Měsíci a zase zpět, musí členové posádky i pozemních týmů na Kennedyho středisku pečlivě trénovat různé scénáře, které mohou nastat v den startu. 11. a 12. srpna se pracovníci Exploration Ground Systems Program společně s astronauty Reidem Wisemanem, Victorem Gloverem, Christinou Koch a Jeremy Hansenem pustili do nácviku činností spojených se startovním dnem, pokud by mělo ke startu dojít v nočních hodinách. Simulovalo se vše, co šlo – od oblékání skafandrů, přes odvoz astronautů na rampu až po mimořádné procedury evakuace, ke kterým by došlo při nepravděpodobných problémech během předstartovního odpočtu.

Jsme v polovině srpna a i tento týden byl velmi bohatý na kosmonautické události. Kosmotýdeník vám je tedy tradičně shrne. V hlavním tématu se můžete těšit na detaily ohledně úspěšného rozložení velké reflektorové antény družice NISAR. V dalších tématech se dočkáte neúspěšného startu čínské rakety Zhuque-2E, oznámení několika novinek ohledně třetí verze Starship, či příprav na druhý let těžkého nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Příprava nové evropské mise FLEX nedávno překonala významný milník. Jediný palubní vědecký přístroj byl připojen k družicové platformě. Tato pečlivá operace se uskutečnila v čisté místnosti firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes poté, co sem zmíněný přístroj dorazil z italské Florencie, kde jej postavila firma Leonardo. Fluorescenční snímkovací spektrometr družice FLEX se jmenuje FLORIS a byl navržen, aby mapoval vegetační fluorescenci po celé planetě a kvantifikoval fotosyntetickou aktivitu a stres rostlin.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního

Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.