Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Náš eshop
Články
Jak bude vypadat raketa SLS? Na první pohled banální otázka, na kterou odpoví asi každý fanda kosmonautiky – dva urychlovací bloky na tuhá paliva, centrální stupeň se 4 motory RS-25 a nad ním horní stupeň s nákladem. Jenže otázka v úvodu článku je myšlena jinak – jaký grafický design bude raketa mít. Samozřejmě, můžete namítnout, že o vzhled nejde, ale tento článek se pokusí ukázat, že to až tak není pravda – správně zvolený grafický návrh totiž může raketě i pozemním týmům výrazně pomoci.
Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.
Dnes bereme SpaceX jako přirozenou součást kosmonautiky – startuje jednou za dva týdny, přistává s prvními stupni, které používá opakovaně, snižuje náklady na start, ukazuje konkurenci záda a pracuje na dalších velkých projektech. Je pravdou, že SpaceX a její agresivní inovativní přístup dokázal ke kosmonautice přitáhnout mnoho nových fanoušků, které tento obor dříve nezajímal. Pojďme si dnes připomenout pět momentů, kterými SpaceX dokázala zaujmout a zapsala se do historie. Právě tyto momenty totiž dostaly firmu tam, kde je teď.
Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.
Obří americká raketa bude startovat z mobilní odpalovací plošiny, kterou na startovní rampu 39-B dopraví pásový dopravník – půjde tedy o systém, který známe z éry programu Apollo i raketoplánů. Přesto je na mobilní plošině mnoho práce. Celý komplex totiž musí být upraven tak, aby odpovídal potřebám nové rakety. Tým specialistů na Kennedyho středisku ke stavbě a zkoušení jednotlivých dílů používá komplex označovaný jako LETF (Launch Equipment Test Facility), na kterém se zkouší hlavně ramena spojující mobilní plošinu s raketou. Samotná stavba a instalace systémů na plošině probíhá podle plánu a příští rok se můžeme těšit na komplexní ověřování a testování. Tento zevrubný proces definitivně prověří, že pozemní vybavení je připraveno na obsloužení startu prvního exempláře rakety SLS. Už nyní ale probíhají testy jednotlivých systémů, k čemuž složí právě LETF umístěný v průmyslové oblasti Kennedyho střediska.
Americký astronaut Randy Bresnik, který minulý týden dorazil na ISS už stačil pořídit první opravdu velmi působivý snímek. Do zorného pole jeho fotoaparátu se včera (1. srpna) dostal supertajfun Noru. Jeho střed se v té době pohyboval na souřadnicích 24,7° severní šířky a 137° východní délky, tedy ve Filipínském moři. Rychlost větru se tehdy pohybovala kolem 46 m/s, tedy 165 km/h. Americký astronaut povedenou fotku nasdílel na sociální sítě, kde k nim přidal i svůj pocit: „Supertajfun Noru, úžasná velikost tohohle projevu počasí, doslova z něj cítíte jeho sílu – i z výšky 400 kilometrů.“ Náhledová fotka tohoto článku pak pochází z družice Suomi NPP, kterou provozuje americká agentura NOAA.
Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.
Zítra ve 3:58 našeho času odstartuje z Kourou nejlehčí evropská raketa Vega. Během 97 minut dlouhé mise bude mít za úkol dopravit dvě družice na různé oběžné dráhy. Pod aerodynamickým krytem už se ukrývá OPTSAT-3000 a pod ním je usazen VENµS. Jako první by se měl od horního stupně AVUM oddělit OPTSAT-3000 zhruba 42 minut a 49 sekund po startu – sestava bude v té době na polární dráze ve výšce 450 kilometrů. Deset minut poté dojde k uvolnění adaptéru Vespa a 53 minut po startu začne 58 sekund dlouhý zážeh, který vytáhne nejvyšší bod do výšky 720 kilometrů. Následovat bude přelet na opačnou stranu Země a 95 minut po startu se motor zapálí na 64 sekund, čímž dráhu zakulatí. O dvě minuty později se oddělí i VENµS a horní stupeň AVUM bude čekat už jen jeden úkol – deset minut po oddělení druhého pasažéra se na 78 sekund zapálí proti směru letu, čímž zpomalí o 218 m/s a stáhne se z oběžné dráhy.
V minulých měsících bylo kolem objevů v rámci hledání mimozemského života slyšet hlavně o ledových světech. Prim přitom hrály zprávy ze Saturnova měsíce Enceladu a Jupiterovy Europy. Nový objev se však zaměřuje na Saturnův měsíc Titan. Odborníci z NASA na něm totiž s definitivní jistotou potvrdili existenci akrylonitrilu. Přítomnost této látky v atmosféře měsíce znovu posílila dřívější spekulace o tom, že by Titan mohl poskytovat vhodné podmínky pro vznik života. Paradoxně k tomu může pomoci látka, která je pro nás jedovatá a karcinogenní.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
