Výcvik astronautů není rozhodně přímočará ani rychlá záležitost. V dnešní době jsou již požadavky na práci astronautů, stejně jako technologie a postupy, známy a pochopeny. Ovšem v polovině šedesátých let se stále ještě tak trochu “tápalo ve tmách“. Vždyť technologie a hardware se teprve rodily v továrnách kontraktorů. Na svět přicházely revoluční konstrukce, zcela nové materiály, objevná řešení, které bude třeba teprve implementovat do praxe. Pětici vědců – nováčků čekal od jara 1966 základní astronautický výcvik. Krom obligátních nácviků přežití v různých podmínkách, jízd na centrifugách a podobných radostí astronautické profese zahrnoval patnáctiměsíční výcvik i vysedávání ve školních škamnách. Tam se novopečení astronauti učili předmětům, jako nebeská mechanika, geologie, digitální výpočetní technika nebo základům funkce různých systémů nové lodi Apollo. Současně s tím však dostal každý nováček na starosti i jednu z mnoha oblastí, ve kterých bylo třeba znát názor toho, který bude daný hardware využívat v praxi. Zatímco Joe Kerwin a Curtis Michel, kteří nemuseli procházet pilotním výcvikem, už byli až po uši zabořeni ve své práci, na Garriotta, Schmitta a Gibsona přiřazení k jedné z oblastí odbornosti teprve čekalo…
Vylovení po nouzovém přistání do vody
„Dnešek byl pro mě a Terryho mokrým začátkem týdne. Na první výuku dnešního rána jsme zamířili do Hydrolabu – velkého bazénu v Hvězdném městečku, kde se nacvičují především výstupy do volného kosmu. Tam jsme procvičovali procedury, které bychom museli provádět, kdybychom se Sojuzem přistáli do vody. Nacvičovali jsme bezpečné připojení v případě, že bychom po přistání museli být vyzvednuti do záchranného vrtulníku.
Příprava na přesun modulu Leonardo
„Jak jste už nejspíš slyšeli, přílet Dragona se o pár dní zpozdil. Kdyby se jeho start uskutečnil v pondělí, touto dobou už by byl připojen k modulu Harmony a my už bychom měli otevřený poklop a začínali bychom vybalovat urgentní náklad. Start se však zpozdil o jeden den a to oddálilo přílet k ISS o dny dva… to je orbitální mechanika. Ale pozor! Flexibilita je ve vesmírném businessu velice důležitá. Pokud jste si mysleli, že jsme měli dva dny volna a čekali jsme na to, až přiletí Dragon a zaťuká nám na dveře, obávám se, že nejste dostatečně obeznámení s lidmi, kteří řídí operace na ISS – ti mají vždycky záložní plán! Start byl odložen? Voila‘, starý plán je zrušen a je okamžitě nahrazen plánem novým. Připraveni? Jedeme!
Známe termín zániku MESSENGERu
Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.
Kosmotýdeník 135. díl (13.4. – 19.4.2015)
Právě uplynulý týden byl velmi nabitý událostmi z kosmonautiky. Nutno však dodat, že většinu z nich měla na svědomí společnost SpaceX, která doslovně rozvířila vody zájmu o její start. Proto v aktuálním vydání Kosmotýdeníku nepřijdete o souhrn právě tohoto startu a všeho, co s ním souvisí. Následně se podíváme na Mars, k Plutu a na konec necháme promluvit společnost ULA o jejich plánech s jejich nově představenou raketou Vulcan. Přejeme vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Ceres a její severní pól
Sonda Dawn, první lidská oběžnice trpasličí planety v historii, se opět přihlásila o pozornost. V minulých týdnech sice pobývala nad neosvětlenou části Cerery a proto nemohla pořizovat žádné fotky. Postupně se ale situace mění a 10. dubna sonda pořídila sérii snímků během přibližování k severnímu pólu trpasličí planety. Sondu Dawn a Ceres v době focení dělila vzdálenost zhruba 33 000 kilometrů. Jedná se o nejpřesnější a nejdetailnější snímky této trpasličí planety v historii.
Přípravy na stavbu prvního ostrého Orionu
Možná si říkáte co to znamená „první ostrý Orion“ – vždyť tahle kosmická loď už jednou do vesmíru letěla – vloni na podzim na několikahodinovou misi EFT-1. To byla ale pouze zkouška všech systémů – především padáků a tepelného štítu. Technici měli nasbírat data, která poslouží při konstrukci příštích lodí, které už poletí do vesmíru na delší dobu a také dál. Vůbec první ostrý start Orionu má přijít v létě roku 2018 – půjde zároveň o premiérový start rakety SLS. A právě letový exemplář Orionu pro tuto misi začne vznikat už za pár měsíců.
AKTUALIZOVÁNO: Přílet Dragonu k ISS
Před pár desítkami hodin jsme sledovali start soukromé rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla zásobovací loď Dragon. Ta následně rozvinula své solární panely, vyklopila antény a začala pronásledovat Mezinárodní vesmírnou stanici. Dnes okolo 13. hodiny našeho času by měla italská kosmonautka Samantha Cristoforetti s pomocí staniční robotické paže zachytit Dragona, který bude následně připojený k dokovacímu uzlu amerického modulu Harmony. V našem dnešním krátkém článku máte možnost celou několikahodinovou operaci sledovat živě.
SpaceX a Sierra Nevada Corp. dluží práci za 174 mil. dolarů
Dragon V2 od SpaceX, CST100 od Boeingu, nebo Dream Chaser od Sierra Nevada Corp.? Debata ohledně výběru budoucí americké pilotované lodi vzbuzovala ještě v polovině loňského roku mnoho vášní v odborné i laické veřejnosti. Byť jsou karty rozdány (NASA dále financuje jen lodi CST100 a Dragon V2), zajímavý pohled na všechny projekty nabízí stav plnění milníků ještě z minulého kontraktu: všechny měly být dokončené do dubna 2014, ale rok se s rokem sešel a ještě tomu tak není.
Pluto konečně v barvách
V dnešní době většinou lidé obdivují jen fotky s velkým rozlišením a mnoha detaily. Co myslíte, může si velkou pozornost zasloužit i snímek s rozlišením 200 x 200 pixelů. Zcela jistě může, jen musí zachycovat něco úžasného. Třeba první barevné zachycení trpasličí planety Pluto sondou New Horizons. Fotka vznikla 9. dubna v době, kdy sondu a Pluto dělilo zhruba 115 milionů kilometrů, což odpovídá vzdálenosti Venuše od Slunce. Snímek byl pořízený palubní kamerou Ralph a kromě Pluta zachycuje také největší měsíc – Cháron. V dalších týdnech a měsících se bude rozlišení už jenom zlepšovat. Máme se na co těšit.