Vesmírné osudy 103. díl – Harrison Schmitt

Nácvik přežití v panamské džungli

Výcvik astronautů není rozhodně přímočará ani rychlá záležitost. V dnešní době jsou již požadavky na práci astronautů, stejně jako technologie a postupy, známy a pochopeny. Ovšem v polovině šedesátých let se stále ještě tak trochu “tápalo ve tmách“. Vždyť technologie a hardware se teprve rodily v továrnách kontraktorů. Na svět přicházely revoluční konstrukce, zcela nové materiály, objevná řešení, které bude třeba teprve implementovat do praxe. Pětici vědců – nováčků čekal od jara 1966 základní astronautický výcvik. Krom obligátních nácviků přežití v různých podmínkách, jízd na centrifugách a podobných radostí astronautické profese zahrnoval patnáctiměsíční výcvik i vysedávání ve školních škamnách. Tam se novopečení astronauti učili předmětům, jako nebeská mechanika, geologie, digitální výpočetní technika nebo základům funkce různých systémů nové lodi Apollo. Současně s tím však dostal každý nováček na starosti i jednu z mnoha oblastí, ve kterých bylo třeba znát názor toho, který bude daný hardware využívat v praxi. Zatímco Joe Kerwin a Curtis Michel, kteří nemuseli procházet pilotním výcvikem, už byli až po uši zabořeni ve své práci, na Garriotta, Schmitta a Gibsona přiřazení k jedné z oblastí odbornosti teprve čekalo…

Vylovení po nouzovém přistání do vody

Vzpomínky na výcvik

„Dnešek byl pro mě a Terryho mokrým začátkem týdne. Na první výuku dnešního rána jsme zamířili do Hydrolabu – velkého bazénu v Hvězdném městečku, kde se nacvičují především výstupy do volného kosmu. Tam jsme procvičovali procedury, které bychom museli provádět, kdybychom se Sojuzem přistáli do vody. Nacvičovali jsme bezpečné připojení v případě, že bychom po přistání museli být vyzvednuti do záchranného vrtulníku.

Příprava na přesun modulu Leonardo

úvodní obrázek

„Jak jste už nejspíš slyšeli, přílet Dragona se o pár dní zpozdil. Kdyby se jeho start uskutečnil v pondělí, touto dobou už by byl připojen k modulu Harmony a my už bychom měli otevřený poklop a začínali bychom vybalovat urgentní náklad. Start se však zpozdil o jeden den a to oddálilo přílet k ISS o dny dva… to je orbitální mechanika. Ale pozor! Flexibilita je ve vesmírném businessu velice důležitá. Pokud jste si mysleli, že jsme měli dva dny volna a čekali jsme na to, až přiletí Dragon a zaťuká nám na dveře, obávám se, že nejste dostatečně obeznámení s lidmi, kteří řídí operace na ISS – ti mají vždycky záložní plán! Start byl odložen? Voila‘, starý plán je zrušen a je okamžitě nahrazen plánem novým. Připraveni? Jedeme!

Známe termín zániku MESSENGERu

Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.

Kosmotýdeník 135. díl (13.4. – 19.4.2015)

Právě uplynulý týden byl velmi nabitý událostmi z kosmonautiky. Nutno však dodat, že většinu z nich měla na svědomí společnost SpaceX, která doslovně rozvířila vody zájmu o její start. Proto v aktuálním vydání Kosmotýdeníku nepřijdete o souhrn právě tohoto startu a všeho, co s ním souvisí. Následně se podíváme na Mars, k Plutu a na konec necháme promluvit společnost ULA o jejich plánech s jejich nově představenou raketou Vulcan. Přejeme vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Ceres a její severní pól

Sonda Dawn, první lidská oběžnice trpasličí planety v historii, se opět přihlásila o pozornost. V minulých týdnech sice pobývala nad neosvětlenou části Cerery a proto nemohla pořizovat žádné fotky. Postupně se ale situace mění a 10. dubna sonda pořídila sérii snímků během přibližování k severnímu pólu trpasličí planety. Sondu Dawn a Ceres v době focení dělila vzdálenost zhruba 33 000 kilometrů. Jedná se o nejpřesnější a nejdetailnější snímky této trpasličí planety v historii.

Přípravy na stavbu prvního ostrého Orionu

Možná si říkáte co to znamená „první ostrý Orion“ – vždyť tahle kosmická loď už jednou do vesmíru letěla – vloni na podzim na několikahodinovou misi EFT-1. To byla ale pouze zkouška všech systémů – především padáků a tepelného štítu. Technici měli nasbírat data, která poslouží při konstrukci příštích lodí, které už poletí do vesmíru na delší dobu a také dál. Vůbec první ostrý start Orionu má přijít v létě roku 2018 – půjde zároveň o premiérový start rakety SLS. A právě letový exemplář Orionu pro tuto misi začne vznikat už za pár měsíců.

AKTUALIZOVÁNO: Přílet Dragonu k ISS

Před pár desítkami hodin jsme sledovali start soukromé rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla zásobovací loď Dragon. Ta následně rozvinula své solární panely, vyklopila antény a začala pronásledovat Mezinárodní vesmírnou stanici. Dnes okolo 13. hodiny našeho času by měla italská kosmonautka Samantha Cristoforetti s pomocí staniční robotické paže zachytit Dragona, který bude následně připojený k dokovacímu uzlu amerického modulu Harmony. V našem dnešním krátkém článku máte možnost celou několikahodinovou operaci sledovat živě.

SpaceX a Sierra Nevada Corp. dluží práci za 174 mil. dolarů

Dream Chaser

Dragon V2 od SpaceX, CST­100 od Boeingu, nebo Dream Chaser od Sierra Nevada Corp.? Debata ohledně výběru budoucí americké pilotované lodi vzbuzovala ještě v polovině loňského roku mnoho vášní v odborné i laické veřejnosti. Byť jsou karty rozdány (NASA dále financuje jen lodi CST­100 a Dragon V2), zajímavý pohled na všechny projekty nabízí stav plnění milníků ještě z minulého kontraktu: všechny měly být dokončené do dubna 2014, ale rok se s rokem sešel a ještě tomu tak není.

Pluto konečně v barvách

V dnešní době většinou lidé obdivují jen fotky s velkým rozlišením a mnoha detaily. Co myslíte, může si velkou pozornost zasloužit i snímek s rozlišením 200 x 200 pixelů. Zcela jistě může, jen musí zachycovat něco úžasného. Třeba první barevné zachycení trpasličí planety Pluto sondou New Horizons. Fotka vznikla 9. dubna v době, kdy sondu a Pluto dělilo zhruba 115 milionů kilometrů, což odpovídá vzdálenosti Venuše od Slunce. Snímek byl pořízený palubní kamerou Ralph a kromě Pluta zachycuje také největší měsíc – Cháron. V dalších týdnech a měsících se bude rozlišení už jenom zlepšovat. Máme se na co těšit.