AST SpaceMobile
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
NASA 23. ledna oznámila, že vybrala devět společností pro smlouvy v celkové hodnotě 24 milionů dolarů na studium logistiky potřebné pro pozdější lidské mise na Měsíci.
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
Kancelář pro komerční družicovou komunikaci (CSCO) U.S. Space Force oznámila kontraktační příležitosti v hodnotě přibližně 2,3 miliardy dolarů na komerční družicové služby v nadcházejícím roce.
Rocket Lab oznámila 22. ledna kontrakt na vynesení sady osmi družic pro sledování lesních požárů pro německou společnost OroraTech.
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Články
Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Je stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.
Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.
Nad kosmodromem Bajkonur se stahují mračna. Teplota klesá pod nulu a fouká silný vítr. Přestože podmínky nejsou optimální, sovětská administrativa se odhodlá zariskovat a dává startu nejsilnější sovětské rakety Eněrgija zelenou. Na „hřbetu“ super nosiče je poprvé a naposled ukotvený majestátní kosmoplán Buran, důstojná odpověď na americký program Space Shuttle. Motory rakety Eněrgija zaburácí a z rampy se zvedá hustý a neproniknutelný dým, který zakrátko zahalí i celý nosič s nákladem. Výkonný nosič stoupá k obloze, dlouhý plamen nakrátko osvítí hustá oblaka a pak raketa i s drahocenným nákladem mizí z dohledu. Přístroje signalizují, že let probíhá v pořádku a přibližně ve 40-ti kilometrové výšce se oddělují bloky prvního stupně a po osmi minutách se uvolní také druhý centrální stupeň. Od té chvíle vše záviselo pouze na kosmoplánu Buran. Měl být chloubou a technickým zázrakem tehdejšího režimu a přestože nezklamal, osud mu vybral jinou cestu.
Na startovní rampě číslo 41 floridského mysu Canaveral stojí raketa Atlas V v nejzákladnější konfiguraci 401, tedy s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem a žádným urychlovacím stupněm. Startovní okno se otevírá zítra v 1:46 a zavírá se o hodinu později. Úkolem rakety je dopravit na oběžnou dráhu družici včasné výstrahy. Americký systém SBIRS tvoří několik satelitů, které na různých oběžných drahách pomáhají sledovat zemský povrch a bedlivě sledují, jestli na Spojené státy, nebo na jejich spojence nemíří nepřátelská raketa. Start družice SBIRS GEO 3 můžete v tomto článku sledovat živě. Pokud přijdete později, nemusíte ničeho litovat – přenos by se měl automaticky změnit za záznam.
Když nás trápí nepřesné hodiny, tak je zkusíme srovnat a pokud to nepomůže odneseme je k hodináři na opravu. Trochu jiná situace je u satelitů na oběžné dráze, které jednak používají mnohem komplikovanější techniku a navíc to mají k nejbližšího hodináři hezkých pár kilometrů. Pokud se ale objeví jediná závada je to ještě dobré, horší ale je stav, který v posledních týdnech a měsících potkal družice budovaného evropského navigačního systému Galileo. Jeho superpřesné palubní atomové hodiny totiž potkávají komplikace ve znepokojujícím počtu.
Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
