Detailní pohled na rotující Progress

O tom, že Rusko ztratilo svou zásobovací loď Progress M-27M jsme již psali v tomto a tomto speciálním článku. Zatím jsme měli k dispozici jen velmi omezené množství materiálu – prakticky pouze videozáznam z kamery na palubě poškozené lodi. Posádka ISS ale dostala za úkol pokusit se Progress vyfotit. Ruská loď ale obíhá několik desítek kilometrů pod dráhou ISS, takže bylo od začátku jasné, že žádné velké detaily vidět nebudou. Surové fotky zachytily na první pohled jen černou plochu s nenápadnou světlou tečkou uprostřed. Když se ale fotek ujali softwaroví odborníci, vznikla animace, kterou jako kvalitní sice označit nemůžeme, ale i přesto je na ní vidět, jak Progress rotuje.

Dragon V2 čeká zkouška ohněm

Na šestého května naplánovala společnost SpaceX velmi důležitou zkoušku své nové lodi Dragon V2. Jelikož NASA požaduje, aby lodě, které budou po roce 2017 vozit na ISS americké astronauty, byly ve všech fázích letu bezpečné, je potřeba ověřit, zda by Dragon dokázal vlastními silami odletět od nebezpečné rakety, která sedí na rampě. Zkouška záchranného systému nese označení Pad Abort test a pro Dragon je velmi důležitý – otevírá totiž dveře k další, pokročilejší zkoušce, kterou by firma ráda provedla ještě letos. V našem dnešním článku se celé záležitosti podíváme detailně na kloub.

Víc než 1000 fotek z Rosetty

O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.

New Shepard ve výšce 90 kilometrů

Jsou firmy, nebo kosmické agentury, které jsou o svých budoucích plánech velmi sdílné a fanoušci kosmonautiky mají díky častým zprávám velmi dobrý přehled o tom, kam společnost směřuje, co kdy chystá a tak dále. Potom existuje druhá, menší skupina, u které je třeba i několik měsíců ticho po pěšině. Člověk by skoro mohl mít pocit, že firma nic nedělá. Ale to platí jen do chvíle, než se na internetu objeví zpráva o dosaženém pokroku. Pak se firma opět stáhne do mlčenlivé ulity a fanoušci opět netrpělivě čekají, kdy vypustí novou informaci. Vzorným příkladem takového přístupu je společnost Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos.

Prožijte znovu dobu Apolla!

Insignie programu Apollo

Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili po Měsíci a Mars byl zdánlivě na dosah.

New Horizons odkrývá Pluto

Největší událost letošního roku – průlet americké sondy New Horizons se blíží. Do největšího přiblížení už zbývají necelé tři měsíce. Je proto načase fotit neznámý svět a okouzlovat pořízenými fotkami dychtivé fanoušky kosmonautiky po celém světě. NASA včera zveřejnila sérii nových fotek a i když na našem portálům většinou nové fotky z různých družic zařazujeme jen do krátkých článků, rozhodli jsme se, že v tomto případě uděláme výjimku. Pluto si to opravdu zaslouží a nové fotky jsou navíc skutečně povedené.

AKTUALIZOVÁNO: Problémy Progressu pokračují – den druhý

Kosmická loď Progress M-27M vypuštěná včera v 9:09 SELČ z kosmodromu Bajkonur vezoucí dvě a půl tuny zásob na ISS se včera dostala do velkých problémů. Jak jsme již informovali v tomto článku, nejprve přišly informace, že se nepodařilo vyklopit anténu systému Kurs, který je nutný pro přílet k ISS. V dalších hodinách se začaly objevovat informace o tom, že Progress nekontrolovatelně rotuje. Rozhodli jsme se proto pokračovat ve sledování celé mimořádné situace. Tento článek budeme v průběhu dne doplňovat o nové informace.

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

AKTUALIZOVÁNO: Progress čelí vážným problémům

Dnes v 9:09 našeho času odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu nákladní loď Progress M-27M, což se zhruba devět minut po startu podařilo. Loď měla letět po již tradiční rychlé dráze, aby se šest hodin po startu připojila ke stanici. Jenže do plánů vstoupil problém. Podle analýzy telemetrie se zdá, že loď nevyklopila antény navigačního systému Kurs. Ty jsou přitom nutné během závěrečného přibližování ke stanici. Právě jejich prostřednictvím si loď vyměňuje s ISS klíčová data.

Vesmírné osudy 104. díl – Harrison Schmitt

Posádka Apolla 17 během předstartovních příprav

V jeden moment jste civilistou, uvyklým na relativní svobodu a volnost ve svém konání a vyjadřování. Jako vědecký pracovník s výtečným resumé očekáváte, že vám budou lidé okolo naslouchat a přikyvovat. Pokud vám váš nadřízený vytváří mantinely, přirozeným postupem je obrátit se na vyšší místa. Občasné nápady poněkud excentrického charakteru okolí bere jako roztomilou součást vaší osobnosti a jistá společenská neobratnost je omlouvána vaším staromládeneckým stylem života. A pak, ze dne na den, se všechno změní. Už nejste individualita, jste součástí týmu. Vaše svoboda je determinována pokyny, pravidly, povely, směrnicemi a checklisty. Už nejste svrchovaným pánem sebe sama, váš bezprostřední nadřízený je výsostným arbitrem veškerých nápadů a ideí. Jednoduše jste se ze dne na den stali součástí mikrokolektivu, který má – mírně řečeno – trochu vojenský střih. Známé přísloví říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. A v tom byla ta potíž. Minimálně pro Jacka Schmitta na počátku roku 1972…