Havárie Dlouhého pochodu 7A
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Americký Senát 7. srpna schválil Ericha Hernandeze-Baquera do funkce dohlížející na pořizování vojenských vesmírných systémů a Rogera Masona do čela Národního průzkumného úřadu (NRO).
Northrop Grumman a Kanadská vesmírná agentura tento týden uvedly, že upraví to, na čem dosud pracovaly pro lunární stanici Gateway agentury NASA, tak, aby to bylo možné využít pro plánovanou základnu na Měsíci. Zatím však zveřejnily jen málo konkrétních informací.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Náš eshop
Články
V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.
Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.
Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dostat zaplaceno nějakých 16 500 euro za to, že 60 dní ležíte v posteli, hmmm vypadá to jako snadno vydělané peníze, ale opak je pravdou. Lidský organismus není stvořen k ležení na lůžku a šedesát dní v posteli mu činí značné problémy. Problémy, které jsou velmi podobné tomu, co se s lidským tělem děje, je-li delší dobu vystaveno pobytu v mikrogravitaci. Tzv. bedrest studie, čili uložení zdravých dobrovolníků na lůžko, jsou proto užívány k simulaci některých fyziologických účinků mikrogravitace na lidský organismus. V laboratoři Envihab v Kolíně nad Rýnem se teď jedna taková studie koná. Dalo by se říci, že je jedna z mnoha. Avšak pozor! Tento experiment je v jedné věci unikátní.
Ve středu 27. března se do světa vydala zpráva, která zarmoutila každého fanouška kosmonautiky. Na svůj poslední let se vydal Valerij Bykovskij, legendární kosmonaut, jeden z pionýrů pilotovaných letů do vesmíru. Je jasné, že čas nelze zastavit a mužové a ženy, kteří pomáhali utvářet kosmonautiku tak, jak ji dnes známe, tady nemohou být věčně, přesto v pocitech autora převládá jistá nevěřícnost. Nechce se věřit tomu, že odešel další z hrdinů dětských let, a že těch skutečných pionýrů už zbývá tak málo. Zatímco bájná americká sedmička astronautů Mercury Seven uzavřela svou existenci odchodem Johna Glenna v prosinci 2016, sovětská první dvacítka kosmonautů se mohla až do letošního března pyšnit hned třemi svými žijícími členy – Alexejem Leonovem, Borisem Volynovem a Valerijem Bykovským. Od 27. března už tomu tak není, z první dvacítky zbyli naživu pouze dva veteráni…
Máme tu poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – je čas na Pokec s Kosmonautixem. Dnes je v plánu již třetí díl tohoto nového formátu, při kterém odpovídáme na dotazy z chatu. Velice nás těší zájem diváků o první dva díly a tak doufáme, že se i u třetího vydání sejdeme v hojném počtu. Také dnes začne povídání v přátelské atmosféře v osm hodin večer a mělo by trvat zhruba dvě hodiny. Ale vše jako obvykle záleží na aktuálním rozpoložení nebo množství otázek. Už teď se na všechny dotazy moc těšíme!
Dnes měla přijít událost, kterou jsme v historii kosmonautiky ještě nezažili – na kosmickou vycházku se měly vydat dvě ženy. Christina Koch a Anne McClain. Druhá jmenovaná však zjistila, že jí více vyhovuje středně velký hrudní díl skafandru – ten však měla rezervovaný její kolegyně a na stanici je jediný exemplář této velikosti schopný okamžitého nasazení. Vše tedy skončilo změnou plánu – na dnešní vycházku tedy s Christinou Koch zamíří Nick Hague, který kosmickou vycházku zažil už před týdnem. Na dvojici bude během šestiapůlhodinového výstupu čekat prakticky stejný úkol jako minulý týden – je potřeba pokračovat ve výměně starých akumulátorů za nové. Astronauti mají tentokrát pracovat na jiném elektrickém okruhu. NASA TV začne vysílat v 11:30 SEČ, přičemž výstup samotný má začít ve 13:20.
Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.
O raketě Electron jsme v posledních dnech psali hlavně v našich krátkých zprávách a obsah těchto sdělení byl jednoznačný – start mise R3D2 se odkládá. Nejprve byl na vině nekvalitní signál pro přenos videa, po výměně elektroniky foukal silný vítr a tak start sklouznul až na noc z dneška na zítřek. Startovní okno, které se otevírá ve 23:30 SEČ trvá opět čtyři hodiny, nezbývá tedy než doufat, že se start podaří hned na začátku, abychom nemuseli dlouho ponocovat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.