ŽIVĚ A ČESKY: Poslední let Falconu 9 v1.1

Není to tak dávno, kdy jsme na našem webu psali o tom, že SpaceX nasazuje do provozu novou verzi rakety Falcon 9 označovanou jako 1.1. Bylo září roku 2013 a z Vandenbergovy základny startoval tento nosič s družicí Cassiope. Od té doby uplynuly více než dva roky a nás čeká poslední start této verze. Všechny další Falcony už budou ve verzi 1.2, označované též jako FT. A aby bylo loučení s dosluhující verzí stylové, vracíme se opět na Vandenbergovu základnu. Na start dnes v 19:42 našeho času tu čeká oceánografická družice Jason-3. Pokud máte zájem, dovolujeme si Vás pozvat na přímý, česky komentovaný přenos tohoto startu.

Kosmotýdeník 174. díl (11.1. – 17.1.2016)

V dnešním díle se podíváme na zoubek především úspěšnému zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, který se na konci prosince zapsal do dějin svým návratem na pevnou zemi. Další řádky pak připomenou další události z kosmonautiky, na které se na našem webu zatím nedostalo. Podíváme se třeba na přípravy na start posledního exempláře rakety Falcon 9 v1.1, ale zopakujeme si i první start letošního roku, který má na svědomí Čína. zastavíme se i v USA, kde bylo dokončeno svařování kabiny lodi Orion pro její misi v roce 2018. Nevynecháme ani trpasličí planetu Pluto, na které jsme možná objevili kryovulkány.

Po Svazu přijde Federace

Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.

Už zase ta voda!

Včerejší výstup Američana Tima Kopry a Brita Tima Peaka začal podle plánu a dvojici se podařilo splnit hlavní úkol výstupu – výměna regulátoru napětí SSU (Sequential Shunt Unit) na lince 1B. Astronauti pak na modul Tranquility připojili ventil NPV (Non-Propulsive Vent) a z přechodového tunelu PMA-3 odepnuli kabely. Natažení kabelů pro adaptér IDA se ale nestihlo dokončit a s odstraněním poškozeného reflektoru kamery na příhradovém nosníku se ani nezačalo – výstup totiž musel být předčasně ukončen.

ŽIVĚ: Dva Timové vně ISS

Americký astronaut Tim Kopra a jeho britský kolega Tim Peake by měli dnes ve 12:55 našeho času zahájit zhruba šest a půl hodiny trvající výstup do otevřeného prostoru. Úkolům, které na dvojici čekají jsme se na našem webu již věnovali, takže nyní jen krátce – jde hlavně o výměnu poškozeného zařízení SSU, které zajišťuje převod vyrobené elektřiny z jednoho solárního panelu do staničních rozvodů. Celou kosmickou procházku můžete živě sledovat v tomto článku, prostřednictvím vloženého okna NASA TV.

Dream Chaser nakonec poletí k ISS

NASA právě oznámila výherce druhého kola Commercial Resupply Services (CRS-2) – komerčních zakázek pro dopravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do boje o tyto lukrativní kontrakty se pustilo hned 5 uchazečů. Známé firmy SpaceX s lodí Dragon a Orbital ATK s lodí Cygnus již nyní dodávají na ISS zásoby v rámci kontraktů z prvního kola. O nové zakázky měly ale zájem i společnosti Sierra Nevada Corporation, Boeing a Lockheed-Martin. Do užšího výběru se však dostaly jen SpaceX, Orbital ATK a SNC. Přímý přenos byl vysílán živě od 22:00 na NASA TV.

Skvělá událost si zaslouží skvělé video

Úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9 z 22. prosince může být vstupenkou do nové éry kosmonautiky. Na podobné přelomové události se vzpomíná i po letech a lidé se ještě dlouho vrací k záznamům. Je proto více než vhodné podobné události dobře mediálně pokrýt. SpaceX to dobře ví a proto tento historický moment natáčela hned na několik kamer. Pak natočený materiál dostali k dispozici střihači a pod jejich rukama vzniklo video, ze kterého se téměř tají dech – je z něj totiž doslova cítit, že jsme byli svědky něčeho opravdu velkého, některé záběry navíc nebyly dříve prezentovány. A pozor, pokud na to máte technické vybavení, můžete si tohle video přehrát dokonce v ultravysokém rozlišení 4K.

Znovupoužitelné rakety z let minulých

Události na konci roku 2015 nám přinesly veliké úspěchy okolo znovupoužitelných raket. Suborbitální nosič New Shepard a první stupeň rakety Falcon 9 provedly úspěšné motorické přistání, čímž otevřely novou kapitolu letů do vesmíru. Zdaleka to ale nejsou první pokusy na tomto poli. Dnes se podíváme na dva projekty z devadesátých let, které měly přinést radikální zlevnění letů do vesmíru. Hovoříme o raketách Delta Clipper a Roton. Oba tyto projekty měly přinést nosiče, které byly jednostupňové, levné, nenáročné na obsluhu a hlavně rychle znovupoužitelné.

Ceres v detailu připomněla Mars

Kráter Kupalo na povrchu Ceres. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.

Premiéra se odkládá

Loňské turbulence v ruském kosmickém programu se podepsaly na všech jeho projektech, nový národní kosmodrom Vostočnyj nevyjímaje. Kosmodrom navíc v plné nahotě demonstruje dvě, podle mého názoru, zásadní slabiny ruské kosmonautiky. Nedostatek peněz a způsob řízení. Ve druhém případě pak zejména představu, že vládní ministr dokáže pomocí dekretů, politických nástrojů a pravidelného pouštění hrůzy vůbec uřídit (natož efektivně) tak rozsáhlé odvětví. A to navíc v Rusku, kde právě takový přístup v minulém století pohřbil ekonomiku celého státu. Jak ukázal osud posledních tří ředitelů Roskosmu, potažmo osud „starého“ Roskosmu samotného, ti, kteří by měli uskutečňovat přijaté vize a ladit procesy jsou zcela vytíženi mocenským bojem a na kosmonautiku jim nezbývá čas a zřejmě ani energie.