Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Co se nachází uvnitř komety?

O velmi úspěšné Rosettě jsme poslední dobou moc neslyšeli. Sonda ale stále obíhá okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a neustále nás zásobuje novými fotkami a vědeckými daty. V září minulého roku prolétla kometa společně se sondou perihéliem, neboli nejbližším místem na dráze vzhledem ke Slunci. Od té doby klesá intenzita slunečního záření a tím klesá i aktivita samotné komety. Kvůli tomu se bohužel také vytrácí šance na obnovení komunikace s přistávacím modulem Philae, který bude mít stále méně energie ze svých solárních panelů. Členové řídícího týmu si už přiznali, že navázání dalšího kontaktu je velice nepravděpodobné. Jak ale vědci postupně analyzují naměřená vědecká data, přicházejí s novými a zajímavými objevy.

AKTUALIZOVÁNO: Další GPS satelit na startu

Pokud se vše podaří podle plánu, měla by dnes ve 14:38 našeho času odstartovat z komplexu 41 raketa Atlas V s navigačním satelitem GPS IIF-12. Pokud by ke startu opravdu došlo, jednalo by se o první start nosiče Atlas v letošním roce, ale cesta k zážehu motoru RD-180 nebude snadná. Meteorologové zatím dávají startu pouze 30% pravděpodobnost. Kolem Floridy totiž prochází studená fronta a tím pádem zřejmě budou dělat problémy silný vítr a silná vrstva mraků. Pokud byste měli zájem sledovat tento pokus o start, připravili jsme pro Vás okno přehrávače s přímým přenosem, který se spouští automaticky.

Zlaté české ručičky – Práce v kosmickém průmyslu

Velmi často dostáváme od našich čtenářů různé dotazy. Poměrně často mezi nimi nacházíme i otázky, které se točí kolem toho, jak je Česká republika aktivní na poli vývoje kosmických technologií. Mladé lidi, kteří si vybírají školy, na které nastoupí, zase zajímá, jestli je možné získat v České republice práci v oboru, který souvisí s kosmonautikou. Abychom ještě více rozšířili tématický záběr našich článků jsem se rozhodli, že zavedeme nový seriál pojmenovaný Zlaté české ručičky. Ten bude na našem webu vycházet nepravidelně a čtenáři v něm najdou informace o českých kosmických společnostech, o nabídce pracovních pozic, nebo o projektech, na kterých Češi momentálně pracují. Pilotní díl nového seriálu právě startuje.

Explozivní déjà-vu – v hlavní roli Briz-M

Horní stupeň Briz-M

Jen pár dní uplynulo od vydání článku, ve kterém jsme se věnovali explozi horního stupně Briz-M, ke kterému došlo 16. ledna. Nyní přišla další nelichotivá zpráva. Středisko Joint Space Operations Center oznámilo, že má důkazy o explozi dalšího exempláře Briz-M. Ten v květnu 2012 pod hlavičkou společnosti ILS vynesl na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici Nimiq 6. Výpočty ukázaly, že k explozi mělo dojít už 22. prosince loňského roku v 17:00 SEČ +/- 1 minuta. V té době horní stupeň prolétal 10 750 kilometrů nad Brazílií. Sledovací stanice zachytily celkem devět úlomků, ovšem překvapivé je, na jak odlišných oběžných drahách se trosky pohybují. Nejde ani tak o výšku těchto drah – perigeum kolísá mezi 10 301 a 10 502 km, apogeum pak mezi 34 085 a 34 711 km, jako spíše o sklon oběžných drah. Ten je totiž od 12,04 do 12,17° vůči rovníku. Může se to zdát málo, ale změna oběžné dráhy je energeticky velmi náročný manévr. Experti proto usuzují, že impuls, který vedl k explozi byl velmi silný.

Kontrola robotické paže na ISS

Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti na kosmické procházce

Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít pět a půl hodiny dlouhý výstup do otevřeného prostoru v podání Jurije Malenčenka a Sergeje Volkova. Jejich úkolem je běžná údržba exteriéru stanice. Na dvojici čeká odstranění experimentu Expose-R, ve kterém byly po dobu roku a půl vystaveny různé materiály kosmickému prostředí. Kromě toho odstraní experiment CKK (opět materiály vystavené kosmickému prostředí) jeho nástupcem, nebo instalace experimentu Vinoslivost. Dvojice k výstupu použije přechodovou komoru na ruském modulu Pirs a NASA TV by měla celý výstup vysílat živě.

Známe 10 cubesatů k Měsíci

Možná jste už dříve zaznamenali zprávu o tom, že až nová americká superraketa SLS vyrazí na svou první cestu do vesmíru, ponese s sebou kromě nepilotované kosmické lodi Orion také malé družice, kterým se říká cubesaty. Tyto satelity s unifikovanými rozměry jsou ideálním formátem pro testování nových inovativních technologií i relativně nízkonákladových forem výzkumu vesmíru. Ke startu by mělo dojít až v roce 2018, nicméně NASA včera veřejně oznámila, o jaké cubesaty se bude jednat. NASA se snažila tyto družice, tvořící sekundární náklad mise, vybírat tak, aby zvolila co nejpestřejší složení. Cubesaty toho dokáží mnoho a byla by velká škoda zaměřit se pouze na jednu oblast. Technologické rozpětí cubesatů, které se vydají k Měsíci proto bude široké. NASA se zároveň snažila, aby vybrané cubesaty nějakým způsobem pomohly vědeckému poznání, případně usnadnily cestu budoucích pilotovaných výprav – třeba i k Marsu.

Další Beidou 3 na oběžné dráze

Start rakety CZ-3C s Beidou-21 1.2.2016. Zdroj: CNTV

V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.

Kosmický šatník 12. díl

Už na přelomu zimy a jara 1986 bylo všem jasné, že situace se záchrannými prostředky, jež měly posádky raketoplánů k dispozici, je zcela neudržitelná. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že minimálně někteří pasažéři Challengeru rozpad startovní sestavy přežili, ovšem neměli žádnou možnost z krizové situace uniknout. Je logické, že havárie podobného rozsahu by byla nad síly jakéhokoli záchranného systému, nicméně všem se zdálo praktické minimálně přehodnotit přístup zvaný „Intact Abort“, tedy scénář, kdy jakákoli porucha má vyústit do přistání kompletního letuschopného orbiteru. Nově se začala připouštět taková alternativa, kdy posádka stroj opustí na padáku. 7. dubna, tedy tři měsíce po katastrofě Challengeru, NASA začala pracovat na studii „Shuttle Crew Egress and Escape Review (studie výstupu a úniku posádky Shuttlu)“. Měla být dokončena do 1. října téhož roku a autoři v ní měli za úkol předložit možné způsoby, jakými by bylo možné posádku během letu bezpečně dostat z raketoplánu bez zranění. V průběhu zpracování studie se objevily různé divoké i střízlivé návrhy, z nichž dva nakonec dospěly do pomyslného finále…