Vesmírné výzvy – Leden 2016

leden2016 zdroj:ytimg.com

První měsíc roku 2016 nám přinesl některé zajímavé události, které je třeba si zrekapitulovat ve formě pravidelného souhrnu, zvaného Vesmírné výzvy. Leden narozdíl od prosince nebyl tak nabitý událostmi, aby překonal půlhodinu. I tak vás ale čeká téměř 25 minut kosmonautiky. Čtyři velká témata zahrnují poslední let rakety Falcon 9 ve verzi 1.1, výběr firem, které budou po roce 2018 zásobovat nákladem ISS, britsko-americký výstup z ISS a znovupoužití pohonného stupně New Shepard.

Curiosity nehýbe s paží

Vozítko Curiosity potkala další drobná nepříjemnost. Při odběru materiálu z písečné duny Namib zazlobil přístroj CHIMRA, který je určený pro transport prachových vzorků. Vozítko proto zastavilo pohyb robotické paže a týmy odborníků na Zemi momentálně řeší, jak tuto komplikaci co nejrychleji vyřešit. V dnešním článku se na závadu podíváme trochu detailněji a také si připomeneme nedávnou aktivitu nejdokonalejší vědecké laboratoře, kterou lidstvo dopravilo na povrch Marsu.

Připravili jsme novinku ve výpisu startů

Naše nedávno zprovozněná subdoména s výpisem nejbližších plánovaných startů přivítá denně průměrně 75 návštěv. Zájem čtenářů nás velmi těší a proto jsme se rozhodli přidat jednu novinku, o které se mezi čtenáři začalo hovořit. V dosavadním systému to fungovalo tak, že se start ukazoval jen do chvíle, kdy nastal a potom zmizel. Správce databáze, který na našem fóru vystupuje pod nickem Agamemnon nyní na stránku přidal výpis tří posledních startů včetně toho, zda dopadly úspěšně, částečně úspěšně, nebo neúspěšně. Doufáme, že se Vám tato drobná novinka bude líbit .

Kosmotýdeník 176. díl (25.1. – 31.1.2016)

V dnešním vydání Kosmotýdeníku si shrneme velmi nabitý poslední lednový týden, který přinesl spoustu zajímavých zpráv. Krom startu Ariane 5 a Protonu-M, o kterém jsme vás informovali v průběhu týdne, se v hlavní zprávě podíváme na certifikaci, kterou získala raketa Falcon 9 Full thrust a která SpaceX otevírá cestu k velmi zajímavým lukrativním zakázkám. Dále zamíříme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, ze které byly vypuštěny dva cubesaty. Zjistíme, jak se posunuly přípravy na misi EM-1, která pošle loď Orion k Měsíci a nevynecháme ani dění u Marsu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s  termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

Nová věda od New Horizons

New Horizons nás stále zásobuje daty, která naměřila během průletu okolo Pluta 14. července 2015. Sonda je v tuto chvíli vzdálena už asi 1,6 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce) od Pluta a míří za dalším průzkumem Kuiperova pásu. Mezitím vědci zpracovávají data, která sonda průběžně odesílá. Těm trvá i při rychlosti světla celých čtyři a půl hodiny, než k nám od sondy doletí a typická rychlost přenosu je pouze 1–4 kilobity za vteřinu. Dnes se podíváme na několik obrázků, které NASA zveřejnila v posledních dnech.

ŽIVĚ A ČESKY: Proton-M s družicí Eutelsat 9B

Sotva se na správnou dráhu vydala družice Intelsat z nové generace Epic, máme tu také chystaný start družice Eutelsat s označením 9B. Zatímco v případě startu ve čtvrtek po půlnoci se o úspěch postarala spolehlivá raketa Ariane 5, nyní se ke startu chystá raketa Proton-M. V úterý došlo k vývozu kompletní rakety na startovní rampu a ta byla týž den zdvižena. Pokud by celý titulek vznikl před nějakými deseti roky, nikoho by asi nenapadlo přisuzovat slovo spolehlivost raketě Ariane a nespolehlivost raketě Proton. Mezitím však několik nešťastných událostí trochu pošramotilo pověst této výkonné ruské rakety. Můžeme jen předpokládat, že časté nehody z posledních let už probraly k zvýšené pozornosti i Rusy a start tak snad bude bezproblémový. V článku se podíváme na družici samotnou a také zde najdete video z vývozu rakety i přenos startu. Půjde-li vše podle plánu, raketa odstartuje v pátek 29. ledna ve 23:20 našeho času.

Soukromá přechodová komora na ISS?

Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?

Připomínka černého týdne pilotované kosmonautiky

Na přelomu ledna a února si připomínáme tři tragédie, které připravily o život celkem 17 mužů a žen. Skoro to vypadá jako kdyby nějaká zvrhlá a zákeřná náhoda chtěla tyto tři nehody vměstnat do krátkého časového období – jako kdyby chtěla zdůraznit jak moc nebezpečné lety do vesmíru jsou. Jako kdyby chtěla říct, že kosmonautika byla, je a bude nebezpečná. Jako kdyby nás chtěla postrčit k tomu, abychom k lidem, kteří létají do vesmíru a posouvají naše znalosti dál, chovali ještě větší úctu. Dokud bude kosmonautika pokračovat, dokud si budeme připomínat tyto nehody, pak tito lidé nezemřeli zbytečně. Položili svůj život na oltář technického rozvoje. Za dobývání vesmíru zaplatili tu nejvyšší daň.

12 let s Opportunity

Sol 4267 okolí vozítka večer před 12. výročím. NASA/JPL-Caltech/MSSS

25. ledna uplynulo už dvanáct roků od báječného zásahu malého kráteru v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Na širých pláních se vozítku Opportunity podařilo přistát v kráteru nazvaném později Eagle (orel). Na Zemi zavládlo tehdy nadšení, protože to bylo už druhé úspěšné přistání v krátké době a to pořád nebyla samozřejmost. Navíc hned v povzdálí byly zajímavé výchozy hornin. Všichni si poté užívali následující týdny a měsíce, protože z obou polovin Marsu přicházelo neskutečné množství dat a fotografií. A obě vozítka, Spirit a Opportunity, se zdála být nesmrtelná. Najednou jsme zjistili, že odhadovaná doba primární mise v délce 90 marsovských dnů, byla značně podhodnocená, což je jen dobře. A tak jsme se jednoho dne bavili o pěti letech na Marsu se Spirit a Opportunity. Ani to nestačilo, a i když Spirit zaplatila daň krutých marsovských podmínek, Opportunity se dočkala dokonce dvanácti pozemských a skoro šesti marsovských roků.