Start QZS-6
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb
Během panelového zasedání na konferenci Space Mobility dne 28. ledna zástupci několika společností uvedli, že vidí známky jak obnovených investic do soukromého sektoru, tak potenciálních fúzí a akvizic. Podle zástupců společností se jedná o promyšlenější verzi roku 2020.
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Články
Když se ve středu ve 21 hodin našeho času na Floridě zapálily motory rakety Falcon 9, šlo o neklamnou známku toho, že už nám na dveře ťuká další start v podání SpaceX. Tento však bude ještě zajímavější – vůbec poprvé totiž NASA souhlasila s tím, aby Dragon vynášela raketa Falcon s již jednou použitým prvním stupněm, jedná se o druhou misi, na kterou poletí již jednou použitá přetlaková kabina lodi Dragon a aby toho nebylo málo, tak se navíc poletí z rampy 40, která byla více než rok a čtvrt mimo provoz.
Prvního září 2016 se na floridské rampě číslo 40 připravoval statický zážeh Falconu 9, ale tato rutinní operace skončila explozí rakety, zničením družice Amos 6 a velmi výrazným poškozením rampy. Dělníci s její opravou nezačali hned, ale míst toho se vrhli na rampu 39, která se pro rok 2017 stala hlavní rampou SpaceX. Teprve po jejím dokončení se mohli stavebníci přesunout na rampu 40 a pomalu ji začít opravovat. Původně se čekalo, že bude připravená už na začátku podzimu, ale nakonec se to trochu protáhlo. Dnes by měl přijít statický zážeh Falconu 9 před misí SpaceX CRS-13, který by měl tuto rampu vrátit do provozu.
Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.
O tom, že experimentální nafukovací modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) zůstane u ISS připojený déle, než měl a že bude využit jako sklad, jsme Vás již informovali. Astronauti v minulých týdnech z útrob modulu odstranili již nepotřebný hardware a bezdrátové senzory nahradili kabelovými (kvůli eliminaci rizika rušení signálu uloženým nákladem). Dalším krokem byla instalace vzduchových rozvodů a hlavně sítí, které definují samotný úložný prostor. Dalším krokem, na kterém NASA a Bigelow spolupracují, je instalace elektrického a datového rozhraní, které by umožnilo další technologické demonstrace.
Šedesátá léta byla pro kosmonautiku skutečným zlatým obdobím. Zejména pro Američany to byla, po počátečním šoku z ruských prvenství, doslova „doba zaslíbená“. V průběhu jediné dekády se agentura NASA posunula od opatrných výprav odvážných jedinců za hranice atmosféry až k výpravám na jiné kosmické těleso. Zatímco program Mercury má dodnes pro mnohé příchuť pionýrských počinů, nesporným vrcholem oné éry je program Apollo. Stovky tisíc lidí, jež Apollo pomáhali tvořit, dokázaly něco, co je dodnes téměř nepochopitelné a čemu ani v dnešní době nejeden laik (bohužel) nedokáže uvěřit. Tak trochu ve stínu veleúspěšného Apolla však zůstává program, bez něhož bychom legendární slova Neila Armstronga o velkém skoku pro lidstvo mohli poslouchat jen stěží – nebo o mnoho později. Program Gemini dnes bývá vnímán jako pouhý mezičlánek mezi Mercury a Apollem, ve skutečnosti si však tento program zasluhuje naši pozornost a mnohem, mnohem více uznání, než je mu doposud dopřáváno. Právě během tohoto programu Američané pokročili od jednoduchých nakouknutí do vesmíru po úkony, jež tvoří pomyslnou kosmonautickou maturitu, a bez nichž by
Dnes v 16:05 dojde k historicky prvnímu obrazovému spojení České republiky s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Žáci a studenti se shromáždí v budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a po dobu dvaceti minut budou mít možnost anglicky hovořit s italským astronautem Paolo Nespolim, který právě pobývá na ISS. V historii se Česká republika již dokázala spojit se stanicí, ale vždy šlo o hlasové spojení. Dnes ale bude poprvé v historii našeho státu možné realizovat propojení i s přímý přenosem obrazu.
Evropská sonda Sentinel 5P se do vesmíru dostala 13. října s pomocí rakety Rokot, která startovala z kosmodromu Pleseck a od té doby technici zkoušeli její systémy, kalibrovali přístroje a dočkali se i prvních měření. Tyto první údaje sice pochází ještě z období, kdy byla družice ve fázi přípravy, ale odborníky zaujaly natolik, že se rozhodli je zveřejnit. Lépe než tisíc slov totiž ukazují, že nejnovější přírůstek do rodiny programu Copernicus opravdu posouvá sledování kvality ovzduší na úplně novou úroveň.
Celá posádka na ISS se bez ohledu na národnost svých členů schází při řešení důležitých věcí jako je třeba … společné tvoření pizzy. Ano, zní to sice divně, ale astronauti na ISS dostali v minulých dnech možnost udělat si na oběžné dráze tuto italskou pochutinu přesně podle své libosti. Zásobovací loď Cygnus jim totiž přivezla balíček, který umožňuje udělat si svou vlastní pizzu. Tři Američané, dva Rusové a jeden Ital se tak mohli společně sejít a začít tvořit. A jelikož u celé akce byla zapnutá kamera, můžeme se jejich kulinářským umem pokochat i my.
Tak poletí na Falconu Heavy Tesla, anebo nepoletí? To je otázka, která vrtá v těchto dnech mnoha fanouškům i redaktorům po celém světě hlavou. My se krom tohoto stále ještě nerozhodnutého dilematu podíváme také na poslední ruský start a podrobně také rozebereme, jak trysky na sondě Voyager 1 po 37 letech po vypnutí šlapou lépe, než když fungovaly pravidelně. Nevynecháme ani další zprávy z uplynulého týdne a pro Kosmotýdeník tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
