Čínský průzkumník hlásí návrat

Nepilotovaná sonda Shijian-10 odstartovala 5. dubna na raketě CZ-2D, usadila se na nízké oběžné dráze ve výšce 250 kilometrů a začala provádět připravené experimenty, které měly prozkoumat účinky mikrogravitace na nejrůznější objekty. Po necelých dvou týdnech přišel čas na plánovaný návrat. Kabina vážící tři a půl tuny dosedla v pondělí v 10:30 našeho času do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Na zemi přistála pouze návratová kabina chráněná tepelným štítem. Orbitální úsek setrval na oběžné dráze a ještě provádí některé dodatečné experimenty, které nevyžadují návrat vzorků na Zemi.

První stupeň Falconu opustil přístav

Pokud sledujete přímý přenos z kamery v přístavu Port Canaveral, mohli jste si všimnout, že tahač, který měl za sebou naložený speciální přívěs s konstrukcí, která jistila první stupeň Falconu 9 začal okolo 15:30 našeho času opouštět zorné pole kamery. Krátce před čtvrtou odpoledne našeho času už bylo vidět, že tahač s cenným nákladem pomalu míří pryč. To znamená jediné – skončila fáze přístavních operací, které obnášely první kontrolu raketového stupně, odčerpání pohonných látek, demontáž nohou a sklopení do horizontální polohy, které jsme podrobně sledovali včera. Nyní se nabízí otázka, co přesně se bude se stupněm dít dále.

Křesla a pistole – pomůcky pro pohyb při EVA (6. díl)

Orbitální stanice Mir

Sovětský svaz po neúspěchu v závodech o dosažení Měsíce vsadil na dlouhodobé pobyty ve vesmíru v rámci programu orbitálních stanic. Bylo ovšem poměrně překvapivé, že posádky prvních Saljutů a Almazů neopouštěly stěny svých kosmických příbytků. Zatímco Američané sbírali zkušenosti při výstupech u programů Gemini, Apollo (zde se dokonce uskutečnily první výstupy v hlubokém vesmíru), ba dokonce se „promenovali“ po povrchu své vlastní stanice Skylab, Sověti v tomto ohledu nepodnikali žádné kroky. Až v prosinci 1977 se posádka Saljutu 6 krátce podívala ven a přidala tak teprve třetí záznam do seznamu sovětských výstupů do volného prostoru. Nicméně v dalších letech se frekvence výstupů znásobila a Sověti se stali nesmírně zkušenými harcovníky i v tomto oboru kosmonautiky. A spolu se vzrůstající náročností EVA a také se vzrůstající komplexností plánovaných kosmických strojů začala vyvstávat také potřeba zajistit prostředek pro přesun kosmonautů ve vakuu otevřeného kosmického prostoru. V první polovině osmdesátých let se tak v této záležitosti začala projevovat zpočátku nesmělá, posléze však významná aktivita…

SLEDUJEME: První stupeň Falconu čeká na transport

První stupeň rakety Falcon 9, který 8. dubna úspěšně přistál na mořské plošině připlul minulý týden do přístavu, kde technici v průběhu několika dní odčerpali pohonné látky i chemikálie, které se používají jako zápalná směs. Následovalo postupné odpojení výsuvných teleskopických pístů, které zajišťují otevření přistávacích nohou a nakonec došlo i na demontáž samotných přistávacích nohou. Dalším logickým krokem bude sklopení celého stupně a jeho umístění na speciální transportér. Jelikož se dá očekávat, že k tomuto kroku dojde již v nejbližších hodinách, rozhodli jsme se Vám tuto událost zprostředkovat pomocí aktualizovaného článku.

Balistická střela proti asteroidu

V historii kosmonautiky najdeme hned několik momentů, které s trochou nadsázky zaváněly začátkem hvězdných válek – třeba když americká sonda Deep Impact bombardovala svým projektilem kometu 9P/Tempel, nebo když vozítko Curiosity na Marsu začalo kolem sebe střílet laserovým dělem. Postupně se ale zvyšuje kalibr. Na cestě k asteroidu Ryugu je japonská sonda Hayabusa-2, která na jeho povrchu odpálí nálož, aby mohla zkoumat odhalený materiál. Nejnovějším projektem do sbírky je zatím neschválený plán z Ruska, který počítá rovnou s nasazením mezikontinentální balistické střely.

Animace startu SLS z neobvyklých úhlů

Počítačové animace jsou prostě super. Dokáží nám zprostředkovat pohled na věci, které zatím neexistují, ale zároveň nám umožní pohlédnout na věci i z míst, odkud to nikdy nebude možné. Proto jsou tolik oblíbená počítačem vytvořená videa zachycující starty raket. Atraktivita klipu ještě vzroste, pokud se jedná o novou těžkotonážní raketu – americkou SLS. Videí, která ukazovala, jak bude její start vypadat už vyšlo několik – o některých jsme psali i na našem webu a dnes se můžeme podívat na další povedený kousek. Na videu, které má sotva minutu a půl se kromě jiného podíváme na start i z míst, odkud jej ani v ostrém provozu neuvidíme.

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Ke stanici se připojuje nafukovací modul

Dnes okolo 8:15 středoevropského letního času by měla začít zhruba čtyřhodinová operace, která má za úkol připojit vyfouknutý experimentální modul BEAM k Mezinárodní vesmírné stanici. Všechno začne uvolněním držáků, které zajišťují modul v nákladové sekci lodi Dragon. Robotická paže pak provede sérii manévrů, díky kterým dopraví modul až k připojovacímu uzlu modulu Tranquility. Po kontrole všech systémů dojde k finálnímu přiblížení. O definitivní připojení se postarají čtyři sady čtyř automaticky ovládaných šroubů, které se utáhnou a přitáhnou k sobě oba moduly. V dnešním článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.

Švýcaři pomohou vyrobit kryt pro raketu Vulcan

Raketa Vulcan, která by měla v příštích letech zbavit Spojené státy závislosti na ruských motorech RD-180 tím, že nahradí momentálně používané nosiče Atlas V a také Delta IV, má za sebou další krok k realizaci. Společnost United Launch Alliance, která za jejím vývojem stojí, totiž oznámila detaily o aerodynamickém krytu této rakety. Špička nosiče, která má za úkol chránit cenný náklad před náporem atmosféry při startu by měla podle dostupných informací ve velké míře využívat lehkých, ale přitom pevných kompozitních materiálů a jejich výrobcem bude ve Švýcarsku sídlící společnost Ruag Space, která má s výrobou aerodynamických krytů mnohaleté zkušenosti.

Evoluce Falconu 9 a jeho přistání

Falcon 9 přistává

Budou tomu téměř čtyři roky od doby, kdy jsem sledoval první malý a nesmělý skok Grasshopperu na testovacím stanovišti. Byla sobota 21. září roku 2012 a SpaceX tehdy začala testovat motorické přistání prvního stupně rakety. Prozatím šlo o zmenšeninu raketového stupně s mohutnou podpůrnou konstrukcí, na které raketa stála. První poskočení Grasshopperu nebylo výše než dva metry. Když jsem viděl video z uskutečněného testu, na jednu stranu jsem měl velkou radost, že se sen pomalu stává realitou. Na stranu druhou jsem ale chtěl víc. První drobný skok byl na videu stěží vidět a hlavně, doba, za kterou měl první stupeň Falconu 9 přistát při ostré misi, se zdála neuvěřitelně daleko. Nejeden fanoušek SpaceX včetně mě měl tehdy skryté obavy, jak se budou testy přistání vyvíjet a zdali tato průkopnická firma vše dotáhne do úspěšného konce. Po třech letech a třech měsících od prvního skoku pak nejnovější verze Falconu 9 úspěšně vynesla několik satelitů ORBCOMM na oběžnou dráhu a první stupeň bezproblémově přistál kousek od místa startu. 8. dubna letošního roku pak přišlo ještě náročnější přistání na lodi v oceánu. Pojďme se v úchvatném videu podívat, jakou cestu prošel Falcon 9 od prvního drobného skoku Grasshopperu až k sebejistému přistání v minulém týdnu.