Fotografie vydá za tisíc slov

Konstatování, že obrázek dokáže ukázat více, než mnoho slov a vět, které danou situaci popisují je známý a každý ho jistě bere jako výrok odpovídající skutečnosti. Ještě více, než v běžných pozemských situacích je toto konstatování platné při výzkumu cizích planet. O tom, jak pomocí studia kráterů a jejich okolí získáváme nečekaně podrobné informace o tělesech sluneční soustavy, vám dnes přinášíme článek. Tento článek je vlastně volným přepisem blogu Veroniky Bray, která se zabývá právě studiem impaktů na planetách. Její povídání nám přibližuje, kolik se toho dá poznat z pouhých fotografií.

Palubní video z premiérového startu – konečně!

Premiérový start z Vostočného

Jak jistě fanouškům kosmonautiky neuniklo, ve čtvrtek 28. dubna startoval po jednodenním odkladu ze zbrusu nového kosmodromu Vostočnyj nosič Sojuz-2.1a s družicí Michailo Lomonosov coby hlavním nákladem. O startu jsme poměrně obsáhle informovali i na našem portále. Premiérový start jako takový dopadl na výbornou, pokud nepočítáme záhadné mlčení malé studentského cubesatu SamSat-218D, který byl vynášen jako sekundární náklad. Ovšem nebylo možné si nepovšimnout určitého paradoxu, jenž je pro současné Rusko typický. Zatímco nový kosmodrom je zcela jistě velmi zajímavým kouskem stavitelství a techniky (a totéž lze tvrdit i o raketě Sojuz-2.1a) a nabízela se možnost premiérový start pořádně mediálně využít a „prodat“, nakonec byla z celého startu PR katastrofa. Start nebyl oproti předpokladům přenášen živě a lze se jen dohadovat, kdo za tímto rozhodnutím stojí. O motivech si však asi iluze dělat nemusíme: Rusko, respektive ti, kteří v dané situaci rozhodli tak, jak rozhodli, se bálo selhání během startu a tím mezinárodní blamáže.

Výzkum Venuše – 3. díl

Mariner 5, foto: NASA

V předcházejícím dílu jsme se rozloučili v situaci, kdy se konečně zadařilo také Sovětům, když jejich Veněra 4 přinesla první měření přímo z atmosféry planety. Stalo se tak až sedm let od prvních pokusů o dosažení Venuše. Mezitím nezaháleli ani Američané. Jejich Mariner 2 proměřil planetu již v roce 1962 a také v dalších letech měli úspěch. Namátkou Mariner 3 a 4 byly sesterské sondy k Marsu, přičemž trojka selhala, ale čtyřka jako první přinesla fotografie povrchu Rudé planety. To se psal červenec 1965. V roce 1967 pak přišel Mariner 5 a cílem se stala opět Venuše. Zatímco předchozí lety měly úspěšnost 50 na 50, tentokrát si USA vystačily se sondou jedinou a tak měli v roce 1967 k dispozici další data o atmosféře Venuše. Nezahálel ani SSSR a tak se k Venuši vydaly sondy Veněra 5 a 6. Ty však, i když ani to není málo, jen zopakovaly úspěch Veněry 4. To pravé přistání a měření z povrchu přišlo až v dalším desetiletí.

Nejsledovanější hangár se zaplňuje

Hangár SpaceX na LC-39A

Mnozí z nás v poslední době sledovali s napětím pokusy firmy SpaceX o přistání použitých prvních stupňů raket Falcon 9. V prosinci se po několika neúspěšných pokusech podařil průlom v podobě přistání použitého stupně v rámci vynesení satelitu ORBCOMM-2. První přistání na ponton jsme pak mohli sledovat při vynášení zásobovací lodi Dragon ke stanici ISS 8. dubna. A do třetice se stejný husarský kousek s návratem prvního stupně – tentokrát opět na ponton – podařil firmě Elona Muska před deseti dny, 6. května během mise JCSAT-14. O tomto víkendu byl posledně zmíněný stupeň dopraven do hangáru u startovního komplexu LC-39A na Kennedy Space Center. SpaceX uvolnila několik fotografií, na kterých se chlubí zřejmě nejsledovanějším kosmickým hardwarem posledních týdnů.

Marsovská vozítka, jarní report

Sol 4332: prachový vír, Opportunity. Foto: NASA/JPL/MSSS

Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.

Neobvyklá cesta ET-94

Externí nádrž

Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…

Kosmotýdeník 191. díl (9.5. – 15.5.2016)

Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.

Danielė a Alizée mají natankováno

Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.

Příští stanice průzkumníka asteroidu: Florida

V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.

OBRAZEM: ESA School Lab přivítala české studenty

V těchto dnech finišuje v Praze velká konference Living Planet Symposium, která je zaměřená na prezentaci a diskuzi výsledků družicového pozorování naší planety. Podobně jako během minulých ročníků konference byla také akce doprovázena vzdělávacím programem pro střední školy – ESA School Lab. Tuto akci organizuje Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury (ESERO Czech Republic) a Univerzita Karlova ve spolupráci s ESA, National Space Academy of United Kingdom a DLR – Německým výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku. Pro studenty bylo mimo zajímavého povídání připraveno velké množství experimentů a demonstrací. Výklad byl veden jak v Angličtině tak v Češtině a pro demonstrace nechyběly drony, termokamery, spektrometry ani 3D obrazovky.