TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Přestože BepiColombo odstartoval teprve před týdnem a do své destinace doputuje až na konci roku 2025, první návrh evropské mise k Merkuru byl předložen už v květnu roku 1993 v rámci programu Horizons 2000. Prvotní odhady však prokázaly, že realizace v rámci kategorie středně velkých misí by byla až příliš nákladná. Mezi tyto středně velké projekty patří například přistávací modulu Hyugens nebo mikrovlnný teleskop Planck. Na navrhovanou misi k Merkuru se však usmálo štěstí. Program Horizons 2000 byl v roce 1994 prodloužen (nyní nesoucí označení Horizons 2000+) a díky tomu měly být vybrány další tzv. „cornerstone“ mise neboli základní kameny výzkumu či vlajkové lodě. Ty jsou definovány jako nejnákladnější projekty světové úrovně s vysokým vědeckým potenciálem, vyžadující ke svému uskutečnění významný pokrok v technologickém vývoji. První misí v kategorii cornerstone byla doposud fungující veleúspěšná sluneční observatoř SOHO. Dále bychom zde mohli zařadit rentgenový teleskop XMM-Newton, infračervený teleskop Herschel nebo kometární průzkumné duo Rosetta-Philae – všechno nesmírně úspěšné a přínosné mise, které nemalou měrou posunuly
Na ISS doručila více než pět tun vody, zásob, náhradních dílů a experimentů, teď se blíží její odlet. Řeč je o japonské zásobovací lodi HTV-7, která by měla od orbitálního komplexu odletět po 41 dnech pobytu 7. listopadu v 17:50 SEČ, přičemž NASA TV bude celou událost vysílat živě. Pozemní týmy oddělí s pomocí staniční robotické paže loď od modulu Harmony a velitel 57. dlouhodobé expedice, Alexander Gerst ve spolupráci se Serenou Auñón-Chancellor pak uvolní sevření a loď bude volná. Na ISS se tak uvolní jeden ze dvou portů pro „západní“ zásobovací lodě, ale dlouho nezůstanou volné. Už 15. listopadu má startovat loď Cygnus na misi CRS NG-10 a 4. prosince by pak k orbitálnímu komplexu měla vyrazit loď Dragon na misi CRS SpX-16.
11. října startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Ta měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit dvoučlennou posádku – v sedačkách leželi Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Jejich let však skončil jen po několika desítkách sekund anomálií při oddělení postranních urychlovacích bloků a loď musela přejít na záchranný režim. Oba muži zažili při neřízeném balistickém sestupu přetížení 6,7 g, ale přistání v kazašské stepi u města Žezkazgan přežili ve zdraví. Alexej Ovčinin a Nick Hague měli mimo zemský povrch strávit několik měsíců, ale jejich let nakonec trval jen 19 minut a 41 sekund, z čehož většinu času zabrala návratová fáze. Rusové zřídili hned dvě vyšetřovací komise – ta státní včera v 10:00 našeho času spustila tiskovou konferenci, která představila zjištěné výsledky.
Až doposud jsme se u sondy Parker Solar Probe věnovali informacím o oživování a zkouškách palubních systémů, nebo o překonávání rekordů. Ale teď přichází to, proč byla sonda vypuštěna do vesmíru. Včera totiž sonda vstoupila do vědecké fáze. Zahájila totiž první ze 24 plánovaných průletů nejnižším bodem své dráhy. První průlet a tedy i sběr vědeckých dat skončí až 11. listopadu – v tomto období se totiž sonda pohybuje ve vzdálenosti menší než 1/4 astronomické jednotky (cca. 37,33 milionu kilometrů) od středu Slunce. Čtyři vědecké přístroje na palubě jsou aktivní a během celé fáze budou sbírat údaje o okolních podmínkách. Vědci se tak mohou těšit na doposud nevídané blízké pohledy na dynamické prostředí vnější sluneční atmosféry.
Stačilo „jen“ devět let služby v meziplanetárním prostoru a představy vědců o počtech exoplanet se radikálně změnily. Ukázalo se, že vesmír je vyplněn miliardami planet, které sice nevidíme, ale statisticky můžeme určit, že je jich více než samotných hvězd. Za tímto přelomovým objevem stojí dalekohled Kepler, kterému nyní došlo palivo nezbytné pro pokračování vědecké mise. NASA se tedy rozhodla oficiálně ukončit jeho službu. Kepler je na stabilní dráze a nehrozí jeho srážka se Zemí. V jeho odkazu můžeme najít více než 2600 potvrzených exoplanet, z nichž mnohé by podle dosavadních znalostí mohly nabízet podmínky vhodné pro život.
Agentura NASA bude vedoucí organizací, která bude koordinovat vývoj stanice Deep Space Gateway (nyní již označována jen jako Gateway), která bude kroužit kolem Měsíce. Tato základna se má stát kotvištěm pilotovaných i robotických misí, které zamíří k povrchu Měsíce a jednou i k Marsu. První kosmická laboratoř na oběžné dráze Měsíce bude dočasným domovem a pracovištěm astronautů, kteří zde mají trávit najednou až tři měsíce. Po velkou část bude stanice neobydlená a budou na ní probíhat cenné experimenty. Ale i v této době by měla být schopna přijímat nepilotované zásobovací lodě.
Rusko připravuje unikátní satelitní síť, která bude zaměřená na sledování Arktidy. Tisíce kilometrů ruského území se táhnou podél pobřeží Severního ledového oceánu a Rusko čelí mnoha výzvám, když se zde snaží najít rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody v těchto pustých severských lokalitách. Blízko pólů jsou možnosti tradičních komunikačních a meteorologických družic, které jsou „zavěšené“ nad rovníkem, značně omezené. Rusové proto pro sledování těchto oblastí musí připravit speciální družicový systém, který nese jméno Arktika.
Sonda OSIRIS-REx včera provedla brzdící manévr AAM-3. Trysky TCM určené ke korekcím dráhy provedly tento manévr rozdělený plánovanou pauzou. Ta byla vynucená jednoduchou fyzikou – vzhledem k orientaci sondy v prostoru při zážehu bylo potřeba eliminovat situaci, kdy by vědecké přístroje mířily ke Slunci. Manévr se tedy rozdělil na dva zážehy, které snížily rychlost přibližování z 5,2 m/s jen na 11 cm/s! Oba zážehy byly co do intenzity téměř identické – každý z nich změnil rychlost o 2,6 m/s. Pozemní týmy již provedly základní analýzu telemetrie a zdá se, že manévr proběhl podle plánu. Definitivní jistotu ale budeme mít až za několik dní po dokončení důkladných rozborů.
Nadpis opravdu nepřehání, protože dnes Vám přinášíme fotografie, jaké tu snad ještě nikdy nebyly. Jedině by jim snad mohly konkurovat ikonické fotky zachycené Paolo Nespolim v Sojuzu TMA-20 z roku 2011, kdy u ISS kotvil raketoplán Endeavour. Dnes Vám však přinášíme fotografie nové a navíc v opravdu vysokém rozlišení. Snímky, které mají šanci stát se pro další roky novými ikonami, vznikly v rámci blížících se oslav 20. výročí existence ISS. Jejich autorství pak patří posádce kosmické lodi Sojuz MS-08, která je pořídila během svého odletu od orbitálního komplexu na začátku října.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
