GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Náš eshop
Články
O tom, že společně s misí Artemis 1 poletí 13 cubesatů, jsme už na našem webu psali několikrát. Nyní však NASA uvedla, že by ráda přizvala na palubu tyto malé cestující i u mise Artemis 2. Při ní se mají lidé v lodi Orion dostat dál za odvrácenou stranu Měsíce než kdy dříve. Tato mise představuje významný krok vstříc pilotované výpravě na Měsíc v roce 2024, která má odstartovat dlouhodobý průzkum našeho souputníka, na kterém se budeme připravovat na let k Marsu. A právě zde mohou cubesaty pomoci – měly by nám přinést některé informace, které se budou v dalších letech hodit.
V polovině března 1995 vládla na Miru vzrušená atmosféra. Měl totiž dorazit Sojuz TM-21 s další směnou. Pro Viktorenka, Kondakovu a Poljakova bylo vše zajímavější o to více, že jedním ze tří členů osmnácté expedice byl i americký občan – Norman Thagard. Ten se zatím na palubě Sojuzu opět vžíval do pocitů, které nastávají během letu v beztížném stavu. I pro něj to byl zvláštní pocit: přestože se už do vesmíru podíval čtyřikrát na palubě raketoplánu, tentokrát to bylo ve zcela jiných podmínkách a Thagard svým startem vstoupil do historie jako první Američan, který vzlétnul na palubě ruské lodi a jako součást ruské posádky. Situace to byla o to pikantnější, že v letech 1969-1970 odlétal 163 bojových misí ve Vietnamské válce, kde USA a SSSR stály proti sobě. „Kdyby mi někdo v roce 1969 řekl, že budu sloužit pod velením ruského podplukovníka, řekl bych mu že je šílený. Jestli bych někdy měl nad sebou Rusa, tak pouze v případě, že mě sestřelili a jsem válečným zajatcem…“ Přesto o šestadvacet let později právě tato situace nastala,
Americká sonda studující Slunce se pomalu, ale jistě blíží ke svému třetímu průletu nejnižším bodem oběžné dráhy. Vědci zatím mají plné ruce práce, ale nejsou zatíženi žádnými problémy, právě naopak. Probírají se záplavou dat, která sonda naměřila během prvních dvou průletů perihelem. PSP si totiž vede přímo vzorně a pozemním týmům doručí nejen to, co čekali, ale i něco navíc. Třeba takový druhý průlet – 6. května, tedy jen lehce přes měsíc po skončení druhé vědecké fáze v okolí perihelu, dorazil do počítačů odborníků z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory i poslední balíček údajů nasbíraných při tomto průletu – celkem to bylo 22 GB dat.
Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.
21. června došlo na nízké oběžné dráze k velmi zajímavému momentu. Vůbec poprvé v historii byl proveden koordinovaný systém manévrů dvou cubesatů na dráze kolem Země. O tohle prvenství se postaraly cubesaty v rámci mise Optical Communications and Sensor Demonstration pod hlavičkou NASA. Dvojice identických družic (1,5 U) se na oběžnou dráhu dostala 12. listopadu 2017 s osmou zásobovací lodí Cygnus. V průběhu roku 2018 otestovaly třeba první vysokorychlostní přenos dat pomocí laseru mezi cubesatem a pozemní stanicí, nebo první optickou komunikační linku mezi dvěma cubesaty. Pro lepší představu dokáží tyhle malé krabičky s využitím pozemního teleskopu o průměru 30 cm přenášet data rychlostí 200 Mb/s. Dnes se však zaměříme na jejich jiný úspěch.
Přesně sedm dní nás dělí od zatím posledního vydání Kosmotýdeníku a tak je čas na další souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za tento týden přinesla. Začneme pohledem na test rozkládacího systému pro sekundární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba, byl to poslední velký test před konečným sestavením celé observatoře. Podíváme se také na nestandardní odlet a pokračující misi lodi Cygnus NG-11 a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínská soukromá firma LinkSpace má zájem o znovupoužitelnost svých raket. Postavila proto zkušební testovací prototyp RLV-T5, který můžeme považovat za analogii k zařízení Grasshopper, na kterém SpaceX před lety sbírala první zkušenosti s motorickým přistáváním prvních stupňů. RLV-T5 vystoupala 19. dubna letošního roku do výšky 40 metrů a následně měkce přistála. Nyní přišla větší výzva – vyletět do výšky 300 metrů a pokusit se o motorické přistání. Jak dokládá níže přiložené video, pokus byl úspěšný.
Společnost Rocket Lab si v uplynulých měsících vypracovala velmi slušnou pozici na rodícím se trhu s malými družicemi. Její malá raketa Electron má za sebou již sedm startů, při kterých vynesla dohromady 35 družic. její plány však nejsou vůbec malé – firma by chtěla současnou frekvenci startů zvýšit na dvojnásobek, vyvíjí vlastní družicovou platformu Photon, která by mohla poprvé letět leště letos. Vyrobila již sto 3D tištěných motorů Rutherford s elektrickým čerpadlem, a buduje novou startovní rampu na východním pobřeží USA. Ta by se mimochodem mohla stát nejrychleji postavenou startovní rampou kosmické rakety. Její stavba začala letos v lednu a do konce roku by se z ní mohl uskutečnit první start. V tomto týdnu však přišlo ještě jedno oznámení, které bylo avizováno jako začátek nové éry firmy.
„Dokončili jsme kalibraci strojového vidění, tedy vpřed mířících kamer na vozíku,“ oznámil Justin Maki, hlavní inženýr zodpovědný za provoz snímkovacích zařízení na novém americkém vozítku Mars rover 2020 a dodává: „Tohle měření je nezbytné pro přesný stereo pohled, který je důležitou schopností tohoto roveru.“ K samotné kalibraci použili členové týmu speciální desku pokrytou polem teček. Tuto desku pak umístili do vzdálenosti 1 – 40 metrů od kamery a sledovali kvalitu pořízených snímků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Poslední týden druhého výcvikového bloku v European Astronaut Centre byl nabitý přednáškami o systémech ISS, trochu i o vesmírném právu a opět nechyběl ani fyzický trénink. Tady je shrnutí, jak
Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která
Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další
Společnost Lanteris Space Systems (dříve Maxar), výrobce energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway, nedávno v souvislosti se svým přejmenováním aktualizovala webovou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
