ESA
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Náš eshop
Články

Je tu pondělí a s ním čas podívat se na další várku nejčastějších otázek ohledně Teleskopu Jamese Webba, který je již více jak měsíc ve vesmíru, kam se dostal díky spolehlivé raketě Ariane 5. Nedávno úspěšně „zaparkoval“ na plánovanou oběžnou dráhu. A teď ho čeká kalibrace přístrojů. To bude trvat několik měsíců a snad se někdy v létě dočkáme i prvních snímků. Krom toho se v tomto díle podíváme třeba na to, jak je teleskop velký, nebo se podrobně zaměříme na jeho zrcadla a oběžnou dráhu. I tentokrát platí, že pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

Zkušební verze amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) si při testech v laboratoři SLOPE (Simulated Lunar Operations Laboratory) vyzkoušela pohyb v jemném materiálu. Testy, které proběhly v listopadu 2021, měly zakončit nejnovější iterace zkoušek pohyblivosti. Šlo přitom o klíčový krok na cestě k ověření, že je vozítko připraveno k začátku své mise v roce 2023. V jejím rámci má prostudovat okolí jižního pólu Měsíce a přímo na místě provádět pečlivou analýzu využitelných zdrojů – například vody. Nejnovější prototyp roveru (označovaný také jako MGRU3 – Moon Gravitation Representative Unit 3) má stejný design kol i rozměry základny jako letový kus, který se vydá k Měsíci. Kromě toho je také vybaven motory, převodovkami a spoji, jejichž konstrukce se použije na letovém kusu. Součástí testovacího prototypu je také nejnovější verze řídícího softwaru.

Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát se v kosmonautice dělo mnoho zajímavých věcí. Je tedy ideální čas na pravidelný týdenní souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. Hlavním tématem tentokrát bude aktuální stav přípravy evropské rakety Vega-C k jejímu premiérovému startu. Dále se podíváme na nově vyvíjený evropský znovupoužitelný nosič, anebo na video testu motoru Raptor-2 společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Už dvakrát počasí přerušilo přípravy na start rakety Falcon 9 s italskou radarovou družicí CSG-2. Pokaždé následoval odklad o 24 hodin, takže v noci na neděli v 0:11 proběhne třetí pokus. Za pozornost stojí nejen náklad samotný, ale i první stupeň nosné rakety Falcon 9. Ten vyrazí na svou třetí misi, což není v současné době nic mimořádného, ale za pozornost stojí především skutečnost, že předešlé dva starty tento stupeň zažil jako postranní stupeň Falconu Heavy. Takovou konverzi jsme tu ještě neměli. Přidejte si k tomu skutečnost, že se má první stupeň pokusit o přistání na pevnině a rázem je vidět, že tento start opravdu stojí za pozornost.

Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Další měsíc je skoro za námi a můžeme říct, že jsme se ani v první (zatím ještě neukončené) dvanáctině roku 2022 rozhodně nenudili. Většinu pozornosti na sebe naprosto právem poutal proces rozkládání Teleskopu Jamese Webba, ale událo se toho mnohem více. Ani nadcházející měsíc jistě nebude nudný. Ať už vás ale zajímá to, co proběhlo, co zrovna probíhá, nebo něco, co se teprve chystá, budete se na to moci zeptat v rámci už 37. vydání Pokecu s kosmonautixem. Máme tu totiž poslední pátek v měsíci a proto se od tradičních 20:00 sejdeme na zhruba dvouhodinovém přenosu, v jehož rámci budeme odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu.

Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.

Zítra 28. 1. 2022 bude u italských příznivců kosmonautiky pěkně rušno. Důvodem je to, že Italská kosmická agentura ASI (Agenzia Speziala Italiane) za podpory italského ministerstva obrany vynesou díky společnosti SpaceX a její rakety Falcon 9 družici. Konkrétně se bude jednat o družici CSG-2, což je zkratka pro název COSMO-SkyMed 2nd Gen. Tento kousek italské techniky vážící zhruba 2200 kg je určen pro dálkové pozorování naší planety pomocí radaru. Je schopen Zemi sledovat, ať se tam dole děje cokoliv. Nezastaví ji ani špatné počasí, ani noc. Její využití může být například pomoc při koordinování akcí v případě nějaké živelné pohromy, jako třeba zemětřesení, požáry, výbuchy vulkánů a tak déle. Jedná se už o druhou družici druhé generace těchto družic. První generace vzlétla do kosmu už mezi lety 2007 a 2010. První kousek druhé generace si odbyl premiéru v roce 2019. CSG-2 měla být vyslána do kosmu na raketě Vega-C, ale jelikož tato nově vyvíjená raketa ESA ještě ani jednou neopustila startovací rampu, bylo rozhodnuto, že se CSG-2 přestěhuje pod kryt rakety
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda

Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze

Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské

Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy

Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Nejnovější záznamy přednášek

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.